Studovala Fakultu stavební ČVUT v Praze. Ve vydavatelství Jaga Media působí od roku 2018 a zastává pozici šéfredaktorky odborných titulů REALIZACE STAVEB a TZB HAUSTECHNIK.
Ve své práci se dlouhodobě věnuje tématům na pomezí architektury, urbanismu a ekologie. Zajímá ji zejména propojení stavebního prostředí s přírodou, udržitelnost v kontextu městského plánování a dopady klimatických změn na současnou i budoucí výstavbu. Ve svých textech propojuje odborné poznatky s mezioborovým přesahem a důrazem na praktické dopady do praxe.
V prvních třech měsících roku 2025 zažilo Nové Mexiko padesát prachových bouří, 18. březen se tak navíc stal nejprašnějším dnem v historii celé oblasti. Při bouřích doprovázených lesními požáry a nárazy větru přesahujícími 113 km/h se obloha zatáhla a tzv. „prašné peklo“ se šířilo napříč Amerikou.
Evropská unie směřuje k ambicióznímu cíli – do roku 2040 zásadně snížit emise, transformovat energetiku a přejít na cirkulární ekonomiku jako klíčový pilíř klimatické neutrality. Zkušenost některých členských států však ukazuje, že legislativa, investice a technická infrastruktura samy o sobě nestačí.
V roce 2005 měla Čína pouhé dva výrobce baterií pro elektromobily. O dvacet let později produkuje více než tři čtvrtiny světových lithium-iontových článků. Jak se k tomu propracovala?
Zvyšující se intenzita klimatické krize vede k rostoucímu tlaku na mezinárodní instituce, aby této problematice přiznaly odpovídající společenskou a vědeckou váhu. Mezi diskutovanými kroky se objevuje také návrh na vytvoření samostatné Nobelovy ceny zaměřené na klima a planetární zdraví. Podporu této iniciativě vyjadřují významné osobnosti z oblasti klimatického aktivismu, vědy i globální politiky, které poukazují na to, že změna klimatu představuje nejzásadnější výzvu současnosti.
V jednom z parků v Madridu se nedávno objevil nový, netradiční návštěvník: plně autonomní elektrický minibus, který má veřejnosti přiblížit mobilitu budoucnosti a zároveň nabídnout možné řešení nedostatku řidičů, který trápí řadu evropských regionů. Jeho cílem je ověřit funkčnost autonomního řízení v reálném provozu – provoz je ale prozatím plánován pouze po testovací dobu.
Každou zimu hrozí, že z domů padající sníh nebo kus ledu zraní nic netušícího chodce. Nebezpečí riskuje i ten, kdo se na kluzkou střechu vydá bez patřičných bezpečnostních opatření. Následky za nedodržení předpisů mohou být vážné – od těžkých úrazů přes škody na majetku až po finanční postih. Jaké mají majitelé nemovitostí povinnosti?
Bambus se v moderním stavebnictví stále více prosazuje jako perspektivní materiál, který spojuje udržitelnost, nízkou energetickou náročnost a mimořádné mechanické vlastnosti. Zatímco po staletí sloužil v tradiční architektuře Jižní Ameriky, Afriky či Asie zejména díky snadné dostupnosti a rychlé obnovitelnosti.
Rozsahem i ambicemi nemá obdoby. Na celkové ploše 500 000 m², což odpovídá zhruba 70 fotbalovým hřištím, vyrostl kulturní kolos s globálním významem. Grand Egyptian Museum (GEM) v Káhiře bylo v listopadu 2025 po dvou desetiletích příprav slavnostně otevřeno jako největší muzeum světa věnované jediné starověké civilizaci – a stává se novým symbolem moderní egyptské kulturní identity.
Využívání obnovitelných zdrojů energie přináší řadu zásadních přínosů, mezi které patří zejména snižování emisí skleníkových plynů, diverzifikace energetických zdrojů a omezení závislosti na trzích s fosilními palivy, především ropě a zemním plynu.
Ačkoliv je chemie podzimních barev dobře prozkoumána, otázka, proč stromy vůbec vyvinuly své zářivé podzimní odstíny, zůstává předmětem živé a stále otevřené vědecké diskuse. Má v tom prsty i oteplování a znečištění planety?
Historického okamžiku pro světovou architekturu dosáhla na konci října bazilika Sagrada Família v Barceloně, která se po umístění části své centrální věže vztyčila do výšky úctyhodných 162,91 metru. Tím překonala německý Ulmský dóm o pouhý metr a 38 centimetrů a stala se nejvyšším kostelem na světě (pro srovnání – nejvyšší česká sakrální stavba je plzeňská věž se 102,3 metru). Chtělo by se skoro ptát, zda církev zapomněla na příběh o babylonské věži…
Rýže je základní potravinou pro více než polovinu světové populace a představuje klíčový zdroj energie, zejména v rozvojových regionech Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Denně ji konzumuje více lidí než pšenici nebo kukuřici. Právě proto vyvolávají nejnovější vědecká zjištění značné obavy: probíhající změna klimatu může zvýšit obsah toxického anorganického arsenu v rýži, a tím i zdravotní rizika pro miliardy lidí.
Méně dní v kanceláři, vyšší výkonnost, zdravější zaměstnanci a nižší ekologická stopa. Trend čtyřdenního pracovního týdne už dnes zavádějí stovky firem napříč odvětvími – včetně developmentu, architektury a stavebnictví. Ukazuje se, že kratší pracovní doba není jen benefit pro zaměstnance, ale i strategický tah pro firmy, které chtějí zvýšit produktivitu, udržet si talenty a přispět k udržitelnému rozvoji. Jaké dopady má tato změna v praxi?
Než se pustíme do detailního rozboru zazimování stavby, je důležité pochopit, proč tento krok nelze podcenit. Nedokončené stavby jsou v zimním období vystaveny působení mrazu, sněhu, deště a výrazným výkyvům teplot, které mohou vážně narušit jejich integritu. Pokud jsou stavební prvky, jako například nezakrytý beton nebo dřevěné konstrukce, vystaveny vlhkosti, může dojít k nenávratnému poškození a následným ztrátám.
Výpadky proudu, které v posledních měsících postihly Španělsko a Portugalsko, znovu otevřely zásadní otázku: je Evropa připravena na budoucnost, v níž se energetická bezpečnost stává jedním z klíčových faktorů ekonomické i politické stability? Souběh několika globálních jevů – válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, akcelerující změna klimatu, napětí v mezinárodním obchodě a nestabilní ceny fosilních paliv – ukazuje, že kontinent stojí na energetické křižovatce.
