Eliška Hřebenářová

Než se pustíme do detailního rozboru zazimování stavby, je důležité pochopit, proč tento krok nelze podcenit. Nedokončené stavby jsou v zimním období vystaveny působení mrazu, sněhu, deště a výrazným výkyvům teplot, které mohou vážně narušit jejich integritu. Pokud jsou stavební prvky, jako například nezakrytý beton nebo dřevěné konstrukce, vystaveny vlhkosti, může dojít k nenávratnému poškození a následným ztrátám.

Výpadky proudu, které v posledních měsících postihly Španělsko a Portugalsko, znovu otevřely zásadní otázku: je Evropa připravena na budoucnost, v níž se energetická bezpečnost stává jedním z klíčových faktorů ekonomické i politické stability? Souběh několika globálních jevů – válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, akcelerující změna klimatu, napětí v mezinárodním obchodě a nestabilní ceny fosilních paliv – ukazuje, že kontinent stojí na energetické křižovatce.

Zámek Zákupy je koncipován jako barokní venkovská rezidence v raném barokním pojetí, ale s výraznými úpravami ve stylu druhého rokoka. Atraktivní je dvůr s nejdelším světským barokním křídlem v ČR (150 m), unikátní interiéry (např. dochovaná výzdoba, mobiliář, papírové tapety, malby), osobní výtah z roku 1870, velmi unikátní technická památka. Kontrast historických vrstev, stavební kvalita přestavby a citlivě vedené obnovy potvrzují jeho významné hodnoty jak z hlediska architektonického, tak technologického a kulturně-památkového.

V posledních letech se ve vybraných městech Francie a Belgie začaly prosazovat netradiční, avšak efektivní přístupy ke snižování potravinového odpadu a podpoře udržitelného hospodaření – jedním z nich je bezplatná distribuce slepic pro místní. Tento koncept propojuje redukci bioodpadu, podporu lokálního hospodaření, environmentální osvětu i budování komunitních vazeb. Jak to funguje a mohl by se model „slepice do každé rodiny“ uplatnit i u nás?

Většina moderních staveb je navržena tak, aby vydržela přibližně padesát let. Benátky však stojí na dřevěných pilotách už více než šestnáct století a jejich základový systém představuje jedinečný důkaz důmyslu starověkého inženýrství.

Evropa je významným světovým trhem, je však závislá na cizích zdrojích strategických surovin, zejména lithia, kobaltu či dalších vzácných kovů – a to do té míry, že dovážíme až 90 % těchto materiálů, zatímco pouze zhruba 1 % pochází z recyklace.

V posledních letech se v městském i příměstském prostředí prosazuje trend označovaný jako meadowscaping, tedy cílená přeměna konvenčních, pravidelně sečených trávníků na přírodní nebo polopřírodní louky. Tento přístup vychází z poznatků ekologie, biologie a udržitelného krajinářství a nabízí řešení, které reaguje na aktuální environmentální výzvy, včetně poklesu biodiverzity, klimatických změn a vysoké spotřeby zdrojů spojené s údržbou tradičních trávníků.

Spotřebitelské chování se v Evropě mění. Zatímco donedávna byly mražené potraviny vnímány primárně jako praktické řešení pro úsporu času a prodloužení trvanlivosti, nový výzkum ukazuje, že stále větší roli v jejich výběru hraje environmentální hledisko. Průzkum společnosti Nomad Foods, jednoho z největších evropských producentů mražených potravin, odhaluje, že téměř polovina spotřebitelů volí mražené produkty s cílem snížit množství vyhozených potravin.

Hlukové znečištění představuje jednu z nejrozšířenějších a současně nejvíce podceňovaných environmentálních zátěží současné Evropy. Podle nejnovější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) je více než 110 milionů obyvatel EU vystaveno hladinám hluku překračujícím práh 55 dB (index den–večer–noc), což představuje oficiálně stanovenou hranici, nad kterou dochází k negativním účinkům na lidské zdraví.

Zahrady s rozkvetlými květinami a konstrukcemi, jako jsou hmyzí hotely, jsou v současnosti velmi oblíbené. Otázkou však zůstává, zda tyto pečlivě vytvořené prostory skutečně přinášejí maximální ekologický přínos, nebo zda je efektivnější ponechat přírodě volnější prostor pro vlastní vývoj.

Americký solární průmysl našel nečekaného spojence v úsilí o ekologičtější výrobu energie: obyčejnou ovci. Položme si ovšem otázku – je to novinka? Není! Pochopitelně. Evropa na tento „trik“ přišla již před několika lety. Vypásání pod panely rozsáhlých solárních farem totiž přináší řadu výhod. Kromě údržby půdy zlepšuje i její kvalitu, snižuje riziko záplav a ovce jsou, vcelku logicky, šťastnější a zdravější.

V posledních letech jsme byli svědky nejednoho velkého požáru a ať už mluvíme o Austrálii nebo Americe jedno zůstává společné – spálená zem. Jak požáry přežívá příroda? Tedy konkrétně zvířata? Co pro nápravu situace může udělat člověk?

Údržba přístupových cest po zimě je klíčovým aspektem pro jejich dlouhodobou funkčnost a bezpečnost. Zimní období, s nízkými teplotami, sněhem, ledem a použitím posypových materiálů, jako je sůl, totiž může způsobit i poměrně rozsáhlá poškození – samozřejmě v závislosti na volbě pochozí vrstvy a jejím předchozím stavu. Na co se tedy na jaře zaměřit, aby se z chůze po zpevněném povrchu nestal bezpečnostní hazard?

Chodit na toaletu je normální a lidské, kolik z nás se však zamyslelo, jaký má tato činnost dopad na životní prostředí a, pro ty, kteří upřednostňují vlastní pohodlnost a zvyky před ekologií, i na naše zdraví? Průměrný Evropan spotřebuje za rok cca 20 kg toaletního papíru, což je luxus, který v dějinách nemá obdoby...

Bobr evropský (Castor fiber) i jeho americký příbuzný (Castor canadensis) jsou známí svou neúnavnou stavební činností, není proto divu, že ačkoliv se lidé považují za mistry vodního inženýrství, bobři jim v některých případech vypálili rybník – doslova. Poslední kousek českých bobrů dokonce pobavil celý svět a dostal naše bobry na titulní stránky.