Eliška Hřebenářová

Evropa je významným světovým trhem, je však závislá na cizích zdrojích strategických surovin, zejména lithia, kobaltu či dalších vzácných kovů – a to do té míry, že dovážíme až 90 % těchto materiálů, zatímco pouze zhruba 1 % pochází z recyklace.

V posledních letech se v městském i příměstském prostředí prosazuje trend označovaný jako meadowscaping, tedy cílená přeměna konvenčních, pravidelně sečených trávníků na přírodní nebo polopřírodní louky. Tento přístup vychází z poznatků ekologie, biologie a udržitelného krajinářství a nabízí řešení, které reaguje na aktuální environmentální výzvy, včetně poklesu biodiverzity, klimatických změn a vysoké spotřeby zdrojů spojené s údržbou tradičních trávníků.

Spotřebitelské chování se v Evropě mění. Zatímco donedávna byly mražené potraviny vnímány primárně jako praktické řešení pro úsporu času a prodloužení trvanlivosti, nový výzkum ukazuje, že stále větší roli v jejich výběru hraje environmentální hledisko. Průzkum společnosti Nomad Foods, jednoho z největších evropských producentů mražených potravin, odhaluje, že téměř polovina spotřebitelů volí mražené produkty s cílem snížit množství vyhozených potravin.

Hlukové znečištění představuje jednu z nejrozšířenějších a současně nejvíce podceňovaných environmentálních zátěží současné Evropy. Podle nejnovější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) je více než 110 milionů obyvatel EU vystaveno hladinám hluku překračujícím práh 55 dB (index den–večer–noc), což představuje oficiálně stanovenou hranici, nad kterou dochází k negativním účinkům na lidské zdraví.

Zahrady s rozkvetlými květinami a konstrukcemi, jako jsou hmyzí hotely, jsou v současnosti velmi oblíbené. Otázkou však zůstává, zda tyto pečlivě vytvořené prostory skutečně přinášejí maximální ekologický přínos, nebo zda je efektivnější ponechat přírodě volnější prostor pro vlastní vývoj.

Americký solární průmysl našel nečekaného spojence v úsilí o ekologičtější výrobu energie: obyčejnou ovci. Položme si ovšem otázku – je to novinka? Není! Pochopitelně. Evropa na tento „trik“ přišla již před několika lety. Vypásání pod panely rozsáhlých solárních farem totiž přináší řadu výhod. Kromě údržby půdy zlepšuje i její kvalitu, snižuje riziko záplav a ovce jsou, vcelku logicky, šťastnější a zdravější.

V posledních letech jsme byli svědky nejednoho velkého požáru a ať už mluvíme o Austrálii nebo Americe jedno zůstává společné – spálená zem. Jak požáry přežívá příroda? Tedy konkrétně zvířata? Co pro nápravu situace může udělat člověk?

Údržba přístupových cest po zimě je klíčovým aspektem pro jejich dlouhodobou funkčnost a bezpečnost. Zimní období, s nízkými teplotami, sněhem, ledem a použitím posypových materiálů, jako je sůl, totiž může způsobit i poměrně rozsáhlá poškození – samozřejmě v závislosti na volbě pochozí vrstvy a jejím předchozím stavu. Na co se tedy na jaře zaměřit, aby se z chůze po zpevněném povrchu nestal bezpečnostní hazard?

Chodit na toaletu je normální a lidské, kolik z nás se však zamyslelo, jaký má tato činnost dopad na životní prostředí a, pro ty, kteří upřednostňují vlastní pohodlnost a zvyky před ekologií, i na naše zdraví? Průměrný Evropan spotřebuje za rok cca 20 kg toaletního papíru, což je luxus, který v dějinách nemá obdoby...

Bobr evropský (Castor fiber) i jeho americký příbuzný (Castor canadensis) jsou známí svou neúnavnou stavební činností, není proto divu, že ačkoliv se lidé považují za mistry vodního inženýrství, bobři jim v některých případech vypálili rybník – doslova. Poslední kousek českých bobrů dokonce pobavil celý svět a dostal naše bobry na titulní stránky.

Okapy jsou nezbytnou součástí každé střechy, protože zajišťují efektivní odvod dešťové vodu z povrchu střechy a tím chránit stavbu před poruchami, které by mohly vzniknout při vsakování či zadržování vody v konstrukcích. I přesto, že jsou okapy často považovány za doplněk střechy, jejich význam je neoddiskutovatelný a k jejich výběru by se mělo přistupovat zodpovědně. Jakmile totiž dojde k selhání okapového systému, mohou nastat závažné problémy, které nejenže mohou poškodit samotnou stavbu, ale i prodloužit nutnost opravy.

Dřevěné podlahy, ať už v podobě parket nebo prken, jsou elegantní, nadčasové, velmi často i designově univerzální, působí krásně, mají dlouhou životnost a každé místnosti dodávají teplý, útulný vzhled. Nicméně dost opěvování! Podlahy s dřevěnou nášlapnou vrstvou mají i své stinné stránky – aby taklová podlaha zůstala v perfektním stavu, je nutné jí věnovat pravidelnou péči. Kdy a jakou, na to se podíváme na následujících řádcích…

Stavebnictví je jedním z největších spotřebitelů energie a zdrojů na světě. Kromě provozní spotřeby energie budov se v posledních letech stále častěji stává středem pozornosti tzv. šedá energie (nebo také energie na produkt), tedy energie vložená do výroby, dopravy, instalace a likvidace stavebních materiálů. Tím se, už ze samotné definice, stává šedá energie velmi důležitým ukazatelem ekologie produktu.

Od února 2025 došlo v programu Nová zelená úsporám k několika významným změnám, které mají za cíl zjednodušit proces žádostí a zvýšit dostupnost finanční podpory pro širší okruh žadatelů.

Jezírka a bazény se stále častěji stávají součástí zahradní architektury a tedy i součástí domů jako takových. Jedná se o oblíbené sezónní prvky, které pomáhají ochladit vzduch ve svém okolí v úmorných letních vedrech a zároveň nabízí osvěžení – buď pro zvířata žijící v zeleni zahrad anebo pro majitele.