Zeleně, která může způsobit škody na konstrukcí, je celá řada. Ať už mluvíme o kořenech velkých stromů, koříncích náletů, které se zachytily a začaly růst, kde neměly, nebo vlhkosti, kterou mohou zadržovat. Každý z nás nepochybně už s nějakou takovou zelení bojoval, ať už se jednalo o neposedný stromek nebo bujný břečťan.
Výběr venkovní dlažby je velmi specifický a rozhodně by pro nás nemělo být nejdůležitější, zda se designově a vzhledově hodí do naší vize. Dlažbu musíme přizpůsobit jejímu konkrétnímu využití a umístění, protože jinou dlažbu pořídíme na terasu, do zápraží, altánu nebo kolem bazénu. Jak tedy vybrat dlažbu dle specifika plánovaného využití a jejího umístění?
Léto a nečekané bouřky a silné přeháňky, které v letních měsících v posledních letech vídáme, jsou velkou zkouškou pro okapy – zejména pro jejich správné provedení, průchodnost a údržbu. A tak přestože léto není právě obdobím, kdy bychom měli mít čištění okapů jako prioritu našeho zahradního seznamu, měli bychom si alespoň ujasnit jaký je správný postup a na co nesmíme zapomenout, kdyby náhodou deště odhalily, že je někde problém…
Betonovat lze za každého počasí. Ať už potřebujeme vybetonovat menší plochu, připravit základy, ztracené bednění, stropy nebo jinou velkou či malou část konstrukce, počasí není náš největší nepřítel. Tím je nedůslednost při dodržování technologických postupů. Jak je to tedy s betonováním za extrémně vysokých teplot v letním období?
Vedro je něco, s čím lidé zápasí od pradávna, a to nejen kvůli vlastní potřebě se ochladit, ale také z důvodu dlouhodobého skladování potravin. Každá kultura má přitom vlastní důmyslné metody, jak udržovat objekty chladné – a tyto metody, bohužel, často závisí přímo na lokálních podmínkách.
Součástí letních měsíců je i posezení na zahradách nebo dvorcích našich domů. A protože co Čech, to kutil, nepochybně máme na každý na zahradě trochu toho betonu, kterým jsme si vypomohli při tvorbě zpevněné plochy, podkladu terasy, kotvení slunečníku nebo tvorbě schodů. Beton ovšem, jako všechny materiály na světě, podléhá degradaci.
Zajímavou alternativou k již probírané ovčí vlně a slámě, kterou lze potenciálně získat z lokálních zdrojů a není třeba při tom stříhat ovce, je izolace lněná, případně konopná. V obou případech se přitom opět jedná o materiály prověřené letitou praxí, která sice možná není tesána do současných norem, ale rozhodně ji měli otestovanou naši předci, pro které byly přírodní izolanty prakticky jediným, dostupným řešením, jelikož průmyslové materiály ještě neexistovaly.
Sláma je materiál, který se ve stavebnictví standardně nevyužívá, v poslední době o něm přesto slyšíme stále častěji a častěji, zejména v souvislosti se stavbou z přírodních, nezávadných materiálů. A proč také ne? Sláma je historicky prověřený materiál, který i po stovkách let stále nacházíme například v konstrukcích stropů.
Čím teplejší je počasí, tím palčivější je i otázka „Kdo proboha vymyslel, že z PET lahví nejde sundat víčko?“. Víčka připevněná k PET lahvím už se stala terčem celé řady komentářů i nechtěných vtipů – a nejednoho z nás přinejmenším otrávila. A, ruku na srdce, kolik z nás víčko jednoduše neodtrhne, protože se pojistka plete do cesty a lahve je mnohem komplikovanější opětovně uzavřít?
Ovčí vlna se řadí mezi izolační materiály s celou řadou možných využití, mezi běžně prodávanými výrobky je ovšem méně známá, méně doporučovaná – a cenově méně dostupná, protože je pro své vlastnosti a zdroje o něco dražší než běžně používané alternativy.
Žádná zahrada není kompletní bez vodního prvku. Vodní prvek ochlazujee vzduch, nabízí osvěžení pro zvířata a ptáky, kteří na zahradě najdou útočiště, poskytuje pastvu pro oko a všeobecně elevuje celkový vzhled zahrady.
Globální produkce vína dosáhla v roce 2023 historického minima a na vině může být změna klimatu – mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) uvádí, že nápoj dosáhl nejnižší úrovně od roku 1962. Tato organizace má 50 členských států, které představují 75 % světové plochy vinic. Odborníci obviňují „extrémní podmínky prostředí“, včetně sucha a požárů, které vedly k sestupnému trendu výroby.
Ročně vzniká odhadem šest milionů tun použité kávové sedliny. Většina jde na skládku, kde vzniká metan a CO2, nebo se spaluje s cílem získání energie. Ani jedno z řešení však není optimální, jelikož použitá kávová sedlina je stále bohatá na sloučeniny (přestože už ne na chuť, aby se dala opětovně použít při vaření kávy). S ohledem na tato fakta je skládkování nebo pálení zjevným plýtváním vedlejším produktem.
Výzkumníci zjistili, že lidé vystavení vyšším úrovním umělého venkovního světla v noci měli o 43 % vyšší riziko rozvoje cerebrovaskulárních onemocnění ve srovnání s těmi, kteří byli vystaveni nejnižší úrovni. Cerebrovaskulární onemocnění zahrnuje mrtvici a další stavy ovlivňující průtok krve mozkem. Studie se zúčastnilo více než 28 000 lidí žijících v čínských velkoměstech.
Francouzské město Saint-Joachim instaluje nad hřbitovem přístřešek solárních panelů, které budou distribuovat energii místním obyvatelům. Obyvatelé se mohou zapojit do tohoto neobvyklého komunitního energetického programu za pouhých 5 EUR.
