větrná elektrárna

USA trápí složená energetická sucha. Mohou dorazit i k nám?

Partneři sekce:

Solární a větrná energie je svým způsobem bezplatný, obnovitelný zdroj energie, který – jak řada lidí zapomíná – ovšem závisí na přírodních procesech, které člověk bohužel není schopen ovládat. V této fázi jsme proto všichni nuceni přijmout rizika, která s sebou přináší obnovitelná energie: slunce ne vždy svítí a vítr ne vždy fouká. Co se ale stane, když síť ztratí oba tyto zdroje energie současně? Tento jev je známý jako “složené energetické sucho”.

V novém článku vědci z Pacific Northwest National Laboratory (PNNL) zjistili, že v některých lokalitách tyto podmínky mohou přetrvávat i téměř týden. A když usilujeme (nebo již takovou sítí disponujeme) o kompletně dekarbonizovanou síť, silně závislou na slunci a větru, energetická sucha by mohla mít obrovský dopad na síť i na jednotlivce.

Provozovatelé sítí tak potřebují vědět, kdy nastanou energetická sucha, aby se mohli připravit na odběr energie z různých zdrojů. Navíc pochopení toho, kde, kdy a jak dlouho dochází k energetickým suchům, pomůže odborníkům řídit bateriové systémy tak, aby dokázaly uložit dostatek elektřiny pro nasazení v době, kdy je energie nejvíce potřeba.

Lov pro zatažené dny bez větru

V minulosti vědci studovali složená energetická sucha ve státním nebo regionálním měřítku. V rozsáhlejším měřítku toho ale nebylo mnoho prozkoumáno. Aby se vědci dozvěděli více o riziku energetických such na celém kontinentálním území USA, prostudovali údaje o počasí, a poté použili historické údaje o poptávce po energii, aby pochopili, jak často dochází k energetickému suchu.

Tým zkoumal 4 desetiletí hodinových údajů o počasí pro kontinentální USA a následně se omezil na geografické oblasti, kde dnes fungují skutečné solární a větrné elektrárny. Údaje o počasí zahrnovaly rychlost větru ve výšce větrných turbín a také intenzitu sluneční energie dopadající na solární panely. Doby, kdy údaje o počasí ukazovaly stagnaci vzduchu a zataženou oblohu, se promítly do nižší výroby energie z větrných a solárních elektráren – složeného energetického sucha. V rámci simulací tak vědci zkoumali, jak by si současná infrastruktura vedla za historických povětrnostních podmínek.

Bylo tak například zjištěno, že energetická sucha se mohou v rámci kontinentální USA objevit v jakémkoliv ročním období, i když se velmi liší z hlediska frekvence a trvání. Například v Kalifornii může zataženo a bezvětří trvat několik dní, zatímco stejné podmínky v Texasu trvají zpravidla jen několik hodin. Utah, Colorado a Kansas zažívají častá energetická sucha v několikahodinových i několikadenních lhůtách. Severozápadní a severovýchodní Pacifik zažívá energetická sucha, která trvají několik hodin častěji než zmíněných několik dní.

Celkově bylo zjištěno, že nejdelší potenciální složené energetické sucho v hodinovém časovém horizontu bylo 37 hodin (v Texasu), zatímco nejdelší energetické sucho v denním časovém horizontu bylo šest dní (v Kalifornii).

Energetické sucho při špičkové poptávce

Vědět kde a na jak dlouho energetická sucha udeří je přitom jen jeden kousek skládanky. Nedostatek solární a větrné energie nemusí nutně způsobit nedostatek energie – provozovatelé sítí se mohou obrátit na jiné zdroje energie (jako je vodní energie, fosilní paliva nebo energie přenášená z jiných regionů v USA).

Ovšem vzhledem k tomu, že současný trend káže odklon od fosilních paliv a větší využití solární a větrné energie (což může omezit možné předzásobení energií), musí provozovatelé sítí předem vědět, zda nedojde k energetickým suchům v době, kdy poptávka po elektřině může převýšit nabídku. Změna klimatu přináší teplejší léta a intenzivnější zimní bouře, a to jsou časy, kdy lidé nejenže spotřebovávají více energie, aby zůstali v bezpečí (na chlazení nebo vytápění), ale v určitých případech může přístup k elektřině znamenat rozdíl mezi životem nebo smrtí.

Aby vědci porozuměli možnému spojení mezi energetickými suchy a poptávkou po energii, použili získané historické, hypotetické údaje a s jejich pomocí zmapovali posledních zhruba 40 let historických údajů o poptávce po energii, kterou pokrývaly skutečné elektrárny na celém kontinentu. Data ukázala, že větrná a solární sucha se vyskytují během událostí s nejvyšší poptávkou poptávkou po energii více, než by šlo označit za prostou shodu okolností.

To v praxi znamená, že období bez větru a slunce nastávala zejména v dobách, kdy byla velmi vysoká poptávka po energii. Prozatím ale není zcela jisté, zda je mezi těmito dvěma událostmi příčinná souvislost. Stále totiž existují i další možnosti vysvětlení této shody.

Zásobník energie pro energetická sucha

Studium vzorců frekvence a trvání energetických such pomůže při zavádění projektů dlouhodobého skladování energie, ale i k možnosti poskytovatelů energie lépe, rychleji a pružněji reagovat na možnou zvýšenou poptávku po energii.

K tomu je ale třeba nejen mít bližší představu o složeném energetickém suchu, mít jednotný standard tohoto jevu a vědět, jak dlouho může trvat v různých částech země – ale i vědět, jak se na těchto jevech projeví změna klimatu a zda (a jak) se případná změna projeví na frekvenci složených such a jejich trvání.

Zdroj: Cameron Bracken, Nathalie Voisin, Casey D. Burleyson, Allison M. Campbell, Z. Jason Hou, Daniel Broman. Standardized benchmark of historical compound wind and solar energy droughts across the Continental United States. Renewable Energy, 2024; 220: 119550 DOI: 10.1016/j.renene.2023.119550