Finanční skupina PRESTON Capital oznámila spuštění pěti nových energetických projektů v České republice. Celkový výkon plánovaných zařízení dosáhne 44 megawattů a jejich uvedení do provozu je naplánováno na druhý a třetí kvartál roku 2026. Investice do těchto projektů mají činit přibližně 15 milionů eur.
Baterie na výstavbu úložišť v řádech jednotek miliard korun zamíří do střední a východní Evropy. Společnost Tesla Energy Group a čínská EVE Energy podepsaly dohodu o spolupráci na dodávce článků a systémů o kapacitě 1 GWh, který v příštích pěti letech pokryje desítky energetických projektů ve střední a východní Evropě včetně České republiky.
V obci Modlany na Teplicku vzniká aktuálně největší bateriové úložiště v České republice. Projekt, za kterým stojí společnost KATEMO GROUP, zahrnuje i jednu z největších solárních elektráren v zemi. Celková investice přesahuje 1,2 miliardy korun a realizace je rozdělena do dvou etap.
Spolupráce mezi Slovenskem a Spojenými státy by měla vést k výstavbě nového jaderného bloku ve státním vlastnictví. O plánech informoval premiér Robert Fico na Evropském jaderném fóru (ENEF) v Bratislavě.
Společnost Tesla Energy Group, působící v oblasti bateriových úložišť, pokračuje v expanzi na evropském trhu. Po úspěšných projektech v České republice a na Slovensku rozšiřuje své aktivity do Polska, Maďarska, Chorvatska a nově i do Rumunska a Bulharska.
Výpadky proudu, které v posledních měsících postihly Španělsko a Portugalsko, znovu otevřely zásadní otázku: je Evropa připravena na budoucnost, v níž se energetická bezpečnost stává jedním z klíčových faktorů ekonomické i politické stability? Souběh několika globálních jevů – válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, akcelerující změna klimatu, napětí v mezinárodním obchodě a nestabilní ceny fosilních paliv – ukazuje, že kontinent stojí na energetické křižovatce.
Nedávný rozsáhlý výpadek elektřiny, který na několik hodin ochromil část Prahy a dalších regionů Česka, znovu otevřel otázku energetické bezpečnosti a odolnosti veřejné infrastruktury. Právě v takových situacích se ukazuje význam bateriových úložišť, která mohou zajistit záložní napájení a zmírnit dopady výpadků. Kromě toho umožňují efektivnější využití vlastní solární energie, snižují náklady na provoz a přispívají k nižší uhlíkové stopě. Stále více škol, úřadů či nemocnic proto začíná tuto technologii zařazovat mezi své standardní energetické řešení.
Vítr mimo pevninu se v mnoha zemích stal nezbytností pro výrobu obnovitelné energie. Dosud se však všechna řešení získávání energie omezovala povětšinou na mělké vody, což omezovalo, kolik je možné instalovat zdrojů a které země mohou takto získávat energii.
Letošní říjen pomohl odhalit velkou neznámou ohledně plynových vařičů, konkrétně proč majitelé plynových kotlů umírají předčasně. Trochu morbidní otázka, fakta jsou ovšem jasná – plynová zařízení přispívají k předčasným úmrtím přibližně 40 000 Evropanů ročně. Proč?
Cílem Evropské unie je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Toho se EU snaží docílit mimo jiné finanční motivací odklonu od využívání fosilních paliv, k níž mimo jiné patří systém obchodování s emisními povolenkami, tzv. EU ETS.
Zapracování tzv. zimního balíčku evropské energetické legislativy do českého práva trvá Česku od roku 2019 a stále není kompletní. Prodlevy při implementaci působí zaostávání české energetiky a průmyslu za ostatními státy Evropské unie a brání v rozvoji nových technologií, bez kterých se tuzemský odchod od spalování uhlí prodraží.
Jedním z nejzajímavějších návrhů pro využití energie mořských vln, které se v posledních letech objevily, je obří kovový „drak“ (tedy tvarem podobný tomu, kterého si pouštíme ve větru), který plave pod vodou proti proudu a vyrábí elektřinu. Energie je poté posílána do sítě pomocí podmořského kabelu, který funguje jako lanko draka. Dosud největší z těchto draků, který byl kdy postaven, známý jako Dragon 12, má být nainstalován u Faerských ostrovů.
Solární a větrná energie je svým způsobem bezplatný, obnovitelný zdroj energie, který – jak řada lidí zapomíná – ovšem závisí na přírodních procesech, které člověk bohužel není schopen ovládat. V této fázi jsme proto všichni nuceni přijmout rizika, která s sebou přináší obnovitelná energie: slunce ne vždy svítí a vítr ne vždy fouká. Co se ale stane, když síť ztratí oba tyto zdroje energie současně? Tento jev je známý jako “složené energetické sucho”.
Průlom v oblasti bioelektroniky – právě tak by se dal označit objev výzkumníků z EPFL (Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne), kteří se zaměřili na schopnost bakterií E. coli vyrábět elektřinu. Novinka tak nabízí udržitelné řešení pro zpracování organického odpadu, překonává předchozí nejmodernější technologie a zároveň otevírá nové obzory pro všestrannou mikrobiální výrobu elektřiny.
Zrychlit a zjednodušit přípravu výstavby větrných elektráren by měly takzvané akcelerační zóny. Razítka potřebná k realizaci projektu v nich půjde získat rychleji. Takové zóny by měly být ve všech krajích, celkově by jich na území Česka mělo vzniknout několik desítek, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) při návštěvě větrného parku ve Václavicích na Liberecku, který je druhým největším v Česku.
