Pozměňovací návrh, který měl zvýšit minimální vzdálenost větrných elektráren od obydlených oblastí z 500 na 900 metrů, poslanec Filip Turek (za Motoristy) pravděpodobně nebude dál prosazovat. Turek, který působí také jako vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal, to uvedl v pořadu CNN Prima News.
Fenomén, který v posledních letech významně ovlivnil německý trh s distribuovanou energetikou, se postupně dostává i do zájmu středoevropských investorů a projektantů. Balkonové fotovoltaické systémy, v německém prostředí označované jako Balkonkraftwerk nebo Steckersolargerät, představují plug-in fotovoltaická zařízení určená pro přímé připojení do domovní elektrické sítě prostřednictvím zásuvky.
V areálu bývalého cukrovaru v Doksanech na Litoměřicku probíhá výstavba větrné elektrárny. Projekt čelí odporu ze strany místní samosprávy i obyvatel obce. Podle starosty Jaroslava Josky (SNK Doksany) jde o ilegální stavbu, která nemá potřebná povolení. Investor se však brání s tím, že postupuje v souladu s tehdejším zněním stavebního zákona.
Využívání obnovitelných zdrojů energie přináší řadu zásadních přínosů, mezi které patří zejména snižování emisí skleníkových plynů, diverzifikace energetických zdrojů a omezení závislosti na trzích s fosilními palivy, především ropě a zemním plynu.
Spolupráce mezi Slovenskem a Spojenými státy by měla vést k výstavbě nového jaderného bloku ve státním vlastnictví. O plánech informoval premiér Robert Fico na Evropském jaderném fóru (ENEF) v Bratislavě.
Výpadky proudu, které v posledních měsících postihly Španělsko a Portugalsko, znovu otevřely zásadní otázku: je Evropa připravena na budoucnost, v níž se energetická bezpečnost stává jedním z klíčových faktorů ekonomické i politické stability? Souběh několika globálních jevů – válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, akcelerující změna klimatu, napětí v mezinárodním obchodě a nestabilní ceny fosilních paliv – ukazuje, že kontinent stojí na energetické křižovatce.
Na východním okraji Tibetské náhorní plošiny odstartovala výstavba dosud největší vodní elektrárny na světě. Projekt o odhadované hodnotě 170 miliard dolarů (přibližně 3,6 bilionu korun) oznámil čínský premiér Li Čchiang. Jak informovala agentura Reuters s odvoláním na státní agenturu Nová Čína, přehrada bude stát na dolním toku řeky Jarlung Cangpo, která po opuštění Tibetu teče dále do Indie a Bangladéše pod názvem Brahmaputra.
Senát schválil zákon, který má zjednodušit povolovací procesy pro fotovoltaické a větrné elektrárny. Zákon zavádí tzv. akcelerační oblasti – území, kde bude možné tyto zdroje energie schvalovat ve zrychleném režimu. Jak uvedl ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN), norma vytváří „podvozek pro další legislativu“ související s rozvojem obnovitelných zdrojů.
Výkon větrných turbín může během několika sekund stoupnout nebo klesnout až o 50 %. Takové výkyvy, které v rámci elektrické energie představují rozdíl v rozsahu megawattů, ovšem zatěžují jak energetické sítě, tak samotné turbíny.
Vítr mimo pevninu se v mnoha zemích stal nezbytností pro výrobu obnovitelné energie. Dosud se však všechna řešení získávání energie omezovala povětšinou na mělké vody, což omezovalo, kolik je možné instalovat zdrojů a které země mohou takto získávat energii.
Zapracování tzv. zimního balíčku evropské energetické legislativy do českého práva trvá Česku od roku 2019 a stále není kompletní. Prodlevy při implementaci působí zaostávání české energetiky a průmyslu za ostatními státy Evropské unie a brání v rozvoji nových technologií, bez kterých se tuzemský odchod od spalování uhlí prodraží.
Zima má být nejlepším obdobím pro větrnou energii – vítr je silnější, a protože hustota vzduchu s klesající teplotou roste, na lopatky tlačí větší síla. Zatímco rtuť na teploměru klesá, stoupá každou zimu rychlost, s jakou kolují dezinformace o výkonu větrných elektráren.
Praha využije geotermální energii získanou z budovaného metra D na Nových Dvorech na pomezí Prahy 4 a 12. Pomocí tepelných čerpadel ji použije k vytápění či chlazení v domech, které mají v této lokalitě vzniknout. Čerpadla budou umístěna v konstrukci metra.
Jedním z nejzajímavějších návrhů pro využití energie mořských vln, které se v posledních letech objevily, je obří kovový „drak“ (tedy tvarem podobný tomu, kterého si pouštíme ve větru), který plave pod vodou proti proudu a vyrábí elektřinu. Energie je poté posílána do sítě pomocí podmořského kabelu, který funguje jako lanko draka. Dosud největší z těchto draků, který byl kdy postaven, známý jako Dragon 12, má být nainstalován u Faerských ostrovů.
Evropa byla v roce 2023 – během rekordně nejteplejšího roku na světě – asi o 7 % vlhčí, než jaký byl dosavadní průměr. Z fyzikálního hlediska totiž horký vzduch zadržuje více vlhkosti, což zvyšuje srážky a v konečném důsledku může způsobit rozsáhlé záplavy. To bylo ostatně znatelné i loni – každá třetí řeka v Evropě loni překročila „vysoký“ práh povodní, jak je patrné z nejnovější zprávy klimatické agentury EU.
