Loňský rok byl svědkem několika pozoruhodných kroků vpřed v řešení přírodních a klimatických krizí. Bohužel je přirozené, že naši pozornost upoutaly jiné události (zejména katastrofy), které ovládly titulky. O úspěších tolik slyšet není, protože je vedou zejména místní komunity nebo domorodé skupiny, jejichž hlasy jsou často marginalizovány.
Větrná energie je stále oblíbenější formou obnovitelné energie, když však přijde čas na výměnu obrovských lopatek turbín, které přeměňují vítr na elektřinu, je likvidace problém. Nyní vědci hlásí novou kompozitní pryskyřici, která by mohla být později recyklována do nových lopatek turbín nebo různých dalších produktů, včetně sladkostí.
Solární a větrná energie je svým způsobem bezplatný, obnovitelný zdroj energie, který – jak řada lidí zapomíná – ovšem závisí na přírodních procesech, které člověk bohužel není schopen ovládat. V této fázi jsme proto všichni nuceni přijmout rizika, která s sebou přináší obnovitelná energie: slunce ne vždy svítí a vítr ne vždy fouká. Co se ale stane, když síť ztratí oba tyto zdroje energie současně? Tento jev je známý jako “složené energetické sucho”.
Od komunitních solárních farem po společně vlastněné větrné turbíny, eko-vynálezci přicházejí s novými způsoby, jak do našich domovů přivést obnovitelnou energii. Nyní mikro větrné turbíny navržené tak, aby vypadaly jako stromy, řeší některé z výzev zelené energie.
Národní památkový ústav odmítá plánovanou stavbu tří vysokých větrných elektráren u hradu Rožmberk nad Vltavou. Elektrárny by výrazně poškodily památkové a krajinářské hodnoty hradu, který je národní kulturní památkou, uvedli památkáři na webu. Elektrárny by měly být vysoké skoro 250 metrů, nejvyšší v ČR.
Předsedkyně evropské komise von der Leyen během svého zářijového projevu o stavu Unie přislíbila větší podporu větrnému průmyslu a zároveň ocenila pokrok dosažený v rámci této oblasti obnovitelné energie.
Zrychlit a zjednodušit přípravu výstavby větrných elektráren by měly takzvané akcelerační zóny. Razítka potřebná k realizaci projektu v nich půjde získat rychleji. Takové zóny by měly být ve všech krajích, celkově by jich na území Česka mělo vzniknout několik desítek, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) při návštěvě větrného parku ve Václavicích na Liberecku, který je druhým největším v Česku.
Největší světové bouře, které zpravidla bičují otevřené moře – anebo srovnávají budovy na pevnině se zemí –, dlouho strašily vývojáře větrných elektráren. To se nyní mění. Stále častěji se ke slovu dostávají turbíny navržené tak, aby vydržely tropické cyklóny. Jedním z nejnovějších příkladů je plovoucí větrná turbína odolná proti tajfunu, která brzy pomůže pohánět pobřežní ropnou plošinu v Číně.
V současné době se uvažuje, že by plynný vodík mohl jednou nahradit fosilní paliva jako „čistý“ zdroj energie, produkující pouze vodu a energii. Manipulace s velkým množstvím plynného vodíku je však složitá a jeho přeměna na kapalinu vyžaduje nádoby, které vydrží extrémně vysoký tlak.
Díky hojnosti slunce a větru Španělsko vypadá jako adept na budoucího evropského lídra v produkci zeleného vodíku. Někteří odborníci z energetického sektoru však vyjadřují opatrnost před rozšiřováním průmyslu, který by byl závislý na obrovském nárůstu obnovitelné energie.
Podle vědců z Oxfordské univerzity ušetří ukončení používání fosilních paliv do roku 2050 světu nejméně 12 bilionů dolarů (11,3 bilionu eur), což by ovšem znamenalo, že tato studie vyvrací stávající představu, že přechod na zelenou energii je ekonomicky obtížný. Jak si toto tvrzení vysvětlit?
Dlouhodobá snaha snížit uhlíkovou stopu vyzvedla na výsluní vodík, který je atraktivní alternativou jako palivo sám o sobě nebo jako součást udržitelných paliv. V současné době se vodík vyrábí z fosilního metanu a při celém procesu je využito velkého množství fosilní energie. Za myšlenkou udržitelnějšího vodíku ovšem stojí běžný proces rostlin, které získávají atomy vodíku z vody pouze za pomoci slunečního záření.
Pětina energie spotřebované v rámci Evropské unie – v roce 2021 – pocházela z obnovitelných zdrojů, tedy alespoň dle údajů shromážděných dat. Solární, větrné a další „zelené“ zdroje se údajně podílely až na 21,8 % celkové spotřeby, což byl pokles 0,3 % oproti roku 2020 a jednalo se o vůbec první zaznamenaný pokles od doby sledování využití obnovitelné energie.
Povolování staveb malých obnovitelných zdrojů energie, hlavně fotovoltaických elektráren, bude zřejmě jednodušší. Senát dnes schválil příslušnou novelu energetického zákona, nyní ji dostane k podpisu prezident. Senátoři v souvislosti s novelou požádali vládu, aby v zájmu energetické soběstačnosti ČR zabezpečila dalšími úpravami efektivní uplatňování valorizace provozní podpory pro palivové zdroje elektrické energie.
Očekává se, že 10 % celosvětové výroby elektřiny do roku 2030 bude solárního původu a velká část z těchto solárních elektráren se bude nacházet v pouštních oblastech, kde je dostatek slunečního světla po celý den. Hromadění prachu na solárních panelech a jejich součástech je ovšem významný problém, který může snížit výkon fotovoltaických panelů až o 30 % za pouhý měsíc.
