Barva, formát, kvalita, odolnost povrchu – to vše nás zajímá, vybíráme-li si obklad či dlažbu. Kvalitu každého systému však určuje jeho nejslabší článek. Měli bychom se tedy ptát i na spárovací hmoty. Které, kdy a jakým způsobem použít? Tento článek se snaží alespoň malým dílem pomoci v orientaci v této široké problematice.
Na území České republiky je v současné době provozováno přibližně 40 000 km stokových sítí. Čištění je součástí jejich každodenní údržby a provozu, je nutné ho provádět před každým průzkumem a sanačními pracemi. Průzkum je realizován ve většině případů jako kamerový, a to buď kamerovým vozíkem u neprůlezných profilů, nebo pracovníky s kamerou u průlezných profilů. Na základě vyhodnocení průzkumů se navrhne, zda je nutné stokovou síť sanovat, či nikoliv. Výběr sanační metody je složitý a je nutno zvážit jak ekonomické, tak ekologické dopady.
Fasádní systém založený na kvalitní hliníkové konstrukci, jež se dá využít v široké škále různě velkých oken, posuvných prvků či prosklených stěn, je po celém světě zaveden již nejméně čtyřicet let a stále se vyvíjí. U nás došlo k rozvoji aplikace hliníkových okenních a fasádních systémů zhruba před deseti lety. Zpočátku byly realizovány především rastrové fasády typu sloupek – příčka, před sedmi lety byla zhotovena první modulová fasáda českého provedení.
Broušené cihly se na stavbách objevují již poměrně často. Dodržení správného postupu při zdění s tímto stavebním systémem je pro konečnou kvalitu zdiva zásadní.
V každodenní praxi, ať už v projekci, nebo přímo na stavbě, se setkáváme s problémem připojení různých prvků k nosným konstrukcím – s kotvením. Mohou to být kotvení ocelových nebo dřevěných nosných prvků, upevnění zábradlí a jiných doplňků či připevnění instalací a technologie. Kotevní techniku využijeme i při realizaci kontaktní izolace nebo při napájení starých a nových zděných konstrukcí. Kotvení musí být v prvé řadě spolehlivé, ale u sériových aplikací je třeba myslet i na efektivnost.
Nacházejí své uplatnění v novostavbách průmyslových objektů a objektů občanské vybavenosti, ale také, a to hlavně, při sanacích starších poškozených nebo již nevyhovujících podlah. Díky jejich užitným vlastnostem je lze rovněž velmi dobře využít v bytové výstavbě. A právě s tímto trendem se v poslední době setkáváme stále častěji.
Most přes Ohři v obci Libochovice na silnici II/237 délky 110 m, o třech polích s vetknutými železobetonovými oblouky o rozpětí 30 m, byl postavený v polovině třicátých let. Koncem devadesátých let minulého století most nevyhovoval jak svým stavebním stavem, tak i svou prostorovou úpravou s vozovkou širokou pouze 5,5 m. Podrobný diagnostický průzkum, provedený na sklonku minulého století, prokázal celkem spolehlivou kvalitu pilířů i vlastních železobetonových oblouků na rozdíl od poprsních zdí a výplňového betonu nad oblouky.
Správné typové navržení a dimenze jednotlivých částí střešní skladby je základním předpokladem fungující střechy. Pravidla pro výběr vrstev se liší podle použité krytiny a dalších parametrů budovy. Koncepce střešního pláště pod falcovanou krytinu by měla odpovídat užití budovy, jejímu vnitřnímu prostředí, ale také povětrnostním podmínkám, ve kterých se stavba nachází.
Byť je člověk součástí přírody, potřebuje ke svému životu ochranu před přímým působením vnějších podmínek. Vytváří si tak budováním staveb umělé prostředí. Jednou ze základních funkcí budovy je proto izolace před vnějškem a tvorba vhodného prostředí pro lidské činnosti. Současný vývoj technologické civilizace v oblasti stavitelství je charakteristický snahou o vytvoření optimálního prostředí bez ohledu na klima, což vede k uniformitě staveb na celém světě.
Průzkumy jsou zásadní podmínkou a současně nejdůležitější fází celého procesu rozhodování o způsobu sanace. Návrh sanačních opatření by měl směřovat v první řadě k odstranění příčin vlhnutí zdiva a teprve posléze k řešení jejich důsledků. Pro návrh optimální technologie sanace objektu je třeba na základě výsledků všech částí průzkumu včetně laboratorních rozborů zjistit především příčiny vzniklých poruch.
Beton vyžaduje pečlivost při ukládání a zpracování, dopravě, následné ochraně a ošetření povrchu v běžných a zejména v extrémních podmínkách. Jen tak se vyvarujeme chyb, pramenících nejčastěji z nedodržení základního technologického postupu, které mohou v konečném důsledku způsobit poškození betonu a vysoké finanční škody.
Nedostatky staveb často pramení ze vzájemného působení několika negativních faktorů. Každá stavba je jedinečným stavebním dílem a rizikové faktory z hlediska vzniku poruch představují nové materiály a konstrukce, špatné počasí a případně také nevhodné místní podmínky. K rozhodujícím příčinám výběru nekvalitního dodavatele prací a stavebního dozoru často patří také nedostatek času na vypracování kvalitní projektové dokumentace a omezené finanční prostředky. Jestliže se tyto faktory kumulují, můžeme s největší pravděpodobností očekávat výskyt poruch, a to nejen v povrchových úpravách.
Obvodová konstrukce každé spodní stavby je místo, kde je možné uspořit nezanedbatelné množství energie a zároveň zvýšit hodnotu objektu. Vhodná tepelná izolace, drenáž a mechanická ochrana hydroizolace suterénního zdiva představují tři velmi důležité kroky k dosáhnutí tohoto cíle.
Používání stropů Porotherm – keramických trámečků POT a vložek Miako – je již dlouho považováno za rychlou a jednoduchou technologii, jež byla ověřena v průběhu několika desítek let na mnoha stavbách. Výhodou je i fakt, že tento systém je součástí kompletního systému Porotherm. Zanedbatelná není ani vysoká požární odolnost tohoto stavebního prvku a příznivá cena.
Neodmyslitelnou součástí každé stavby je její fasáda. Plní nejen estetickou funkci objektu, ale chrání jej i před mechanickým poškozením a vnějšími povětrnostními vlivy, jako je vítr, déšť, mráz, slunce, vlhkost. Životnost fasády je však omezená a po čase vlivem různých faktorů, dochází k jejímu poškození a je třeba ji renovovat.