Tento rok probíhá již devátý ročník úspěšné akce pod názvem Beton University, kterou v průběhu jarních a podzimních seminářů každoročně navštíví několik stovek účastníků a desítky přednášejících z celého spektra stavebních profesí a firem.
Stejně jako v dalších oblastech lidské činnosti, lze i u vytápění budov pozorovat měnící se trendy v popularitě jednotlivých systémů. S novými poznatky a technologiemi se tak často mohou na výsluní vrátit systémy ještě nedávno považované za překonané.
Jaká specifika charakterizují architekturu mostů? Jak mosty odrážejí dobu a spojují (doslova i obrazně) společnost? Na tyto i další otázky odpovídal v rozhovoru pro ASB architekt Roman Koucký.
Tisková konference společnosti Fenix Group a.s. se uskutečnila ve čtvrtek 30. srpna v Praze a za vedení tohoto významného výrobce elektrických topných systémů se jí zúčastnil ing. Cyril Svozil, majitel a zakladatel firmy, jeho syn ing. Cyril Svozil jr., ing. Kateřina Jezerská, ředitelka obchodní společnosti Fenix Trading s.r.o, z Jeseníku a Miroslav Petr, vedoucí tuzemského obchodu Fenix Trading.
Loď na mělčině plná dynamiky. Dojem prostoru, který do sebe vtahuje okolní přírodu. Přirozenost v harmonii s futuristickými formami. Flexhouse u Curyšského jezera fascinuje svými protiklady. Je jako hnízdo, do kterého má člověk chuť se schoulit. A přitom nic není ponecháno náhodě.
Dům pro seniory v Modřicích u Brna lze označit jako pasivní. V rozsáhlé studii se na tomto příkladu podařilo dokázat, že pasivně lze stavět nejen rodinné domy, ale že pasivní standard se všemi svými klady i zápory může být příjemným bydlením i pro ty nejstarší občany.
V průběhu životnosti konstrukce dochází k celé řadě problémů, které mají vliv na její trvanlivost. V případě výskytu statických poruch, jako jsou trhliny, nadměrné průhyby apod., je nutné obnovit původní únosnost konstrukce, nebo omezit její provoz, případně ji vyřadit z provozu.
Mosty překonávají překážky, jež by bez nich byly překonatelné jen velmi obtížně nebo vůbec. Mosty jsou dopravní stavby, vedou cestu, železniční dráhu nebo vodní tok. Ale zároveň v sobě nesou technické a architektonické dědictví.
Již od roku 2013 je v české legislativě zaveden pojem téměř nulová budova. Tento energetický standard platí pro větší veřejné budovy již od roku 2016. V tomto roce se jím již řídí výstavba všech budov s plochou nad 1500 m2 a za necelé dva roky bude platit i pro nejmenší rodinné domy.
Vlhkost a soli ve starém zdivu jsou zátěží nejen pro samotnou konstrukci stavby, ale i pro vnitřní klima. Sanace takových poruch zdiva je však často velmi složitá a vyžaduje značné finanční náklady. Efektivní a hospodárná alternativa existuje v podobě omítkového systému Exzellent STP, který vlhkost účinně reguluje.
Větší stavební hloubka nového posuvného systému Schüco ASE 80 natolik vylepšila tepelněizolační vlastnosti, že v kombinaci se zasklením o tloušťce izolačního skla až 60 mm dosahuje hodnot na úrovni pasivního domu.
Izolatéři plochých střech zdaleka ne vždy pracují v ideálních podmínkách, nelze proto generalizovat a říci, že chyby, které se na střechách vyskytnou, jsou důsledkem nepozornosti, nedůslednosti nebo nekvalitní práce. Existují však objekty, které mezi ostatními značně vyčnívají – jedním takovým je novostavba rodinného domu v Radějovicích. Bez nadsázky lze říci, že tento objekt se počtem hrubých chyb, které se vyskytly při realizaci ploché střechy, vymyká běžné praxi. Jaké chyby to byly, jak je opravit a jak jim předcházet?
To, co stačilo na zateplení před pěti lety, dnes již nevyhoví a zateplení, které bylo v souladu s normami před 10 lety, je jen třetinové oproti platné normě ČSN 73 0540. Nejpřísnější požadavky na zateplení jsou u střech.
Výhody elektrického podlahového a stropního vytápění jsou všeobecně známé – topení není vidět, přitom je to velmi komfortní zdroj tepla. Jeho instalace je snadná a levná, navíc se oba typy vytápění dají výborně regulovat. Správná regulace je totiž základní podmínkou hospodárnosti provozu.
Zájem spotřebitelů o klimatizace neustále roste. Jen v loňském roce se hodnota těchto zařízení dovezených ze zahraničí vyšplhala až na 10,7 miliardy korun. Kde se ale vlastně klimatizace vzala a jak se za posledních sto let změnila?
