Partneři sekce:
  • Stavmat
  • Xella, Ytong
  • REHAU

Postupy pro posouzení vnitřního a vnějšího zateplení

Jakou metodiku volit při výpočtu vnitřního kontaktního zateplení kapilárně aktivním materiálem?

Sílící trend ekologie ve společnosti a zároveň problematika dosluhujících stavebních konstrukcí posilují zájem o renovace historických budov. Hlavním požadavkem bývají změny na využití prostoru a taktéž snížení energetické náročnosti, přesněji ekologické stopy budovy.

Zpravidla však památkový ústav nedovoluje jakékoliv úpravy na vnějším líci, a tak je investor (potažmo projektant) nucen přistoupit k vnitřnímu zateplení. Těmto požadavkům vyhovuje například minerální teplená izolace Multipor, která poslouží jako modelový materiál pro demonstraci metodiky.

Výpočet vnitřního zateplení

Důležité je zmínit, že u vnitřního zateplení je třeba změnit i způsob výpočtu. Pro vnitřní izolanty nelze použít klasická Glaserova metoda, vycházející z výpočtových postupů dle ČSN EN ISO 13788 a ČSN 73 0540-4. Tato metoda má ustálené okrajové podmínky, které podporují bezpečnost řešení.

V případě posouzení kapilárně aktivních materiálů touto jednoduchou výpočtovou metodou pro vnitřní zateplení není možné vyhovět normě ČSN 73 0540-2. Protože pro návrh vnitřního zateplení používáme kapilárně aktivní materiál, je nutné provádět podrobnější metodiku numerické simulace, která vychází z ČSN EN 15026.

Jde o metodu, jež pracuje s dynamicky proměnlivými podmínkami a do níž lze zahrnout například transport a ukládání vlhkosti, vliv na tepelnou vodivost materiálů a další. Pro výpočty se v praxi běžně setkáváme s programy, jako je např. WUFI. Tento software zohledňuje dynamické vlhkostní chování a k poréznímu materiálu přistupuje na základě Kiezlových výpočetních algoritmů.

Příklad výstupu z programu WUFI
Příklad výstupu z programu WUFI |

Důraz na detaily

Při návrzích je nutné myslet na to, aby zateplení bylo navrženo jako celek s důrazem na detaily, jako jsou napojení příčných konstrukcí, ukončení u stropní konstrukce apod. Ideální cestou je konzultace s energetickým specialistou či přímo výrobcem, který zajistí přesnou specifikaci kritických detailů.

Tyto detaily je pak nutné posoudit z hlediska vlhkostního namáhání stávající konstrukce po provedení dodatečného vnitřního zateplení. Takto navržené detaily musí dle ČSN 73 0540-3 vykazovat aktivní vlhkostní bilanci. Bilanci, jak již bylo zmíněno výše, posuzujeme dle ČSN EN 15026 pomocí dynamické metody s proměnnými okrajovými podmínkami.

Na druhou stranu nesmíme opomíjet ověření, zda povrchová teplota konstrukce splňuje požadavky dle ČSN 73 0540-3 tak, aby bylo zamezeno vzniku rizika vytvoření kondenzace a vzniku a růstu plísní při daných okrajových podmínkách.

Protože, jak ukazují mnohé zkušenosti, extrémní tloušťky vnitřních izolantů mohou mít spíše negativní vliv na stávající konstrukci, a to z jednoho prostého důvodu. Masivní izolace nedovolí prohřátí vnitřního povrchu, povrch pod izolantem zůstává ochlazován z vnější strany, a tak vznikají ideální podmínky pro nežádoucí vlivy – kondenzáty a plísně.

Info o materiálu:
Multipor je kapilárně aktivní materiál, který může přijímat a přenášet vodu ve formě páry, případně kondenzátu. Při podmínkách vykazujících zvýšenou vlhkost materiál snadno přenáší přebytečnou vodu do svého jádra. Jakmile se vlhkost vnějšího prostředí sníží, této přebytečné vody se zase rychle zbavuje odpařováním do vnitřního prostoru. Nejdůležitějším činitelem při návrzích je součinitel difuzního odporu μ, který by měl být co nejnižší. Multipor – μ = 3.
Text + foto: Xella

Článek byl uveřejněn v časopise Realizace staveb 1/2019.

Komentáře