Dřevo může bydlet v každé místnosti, nejvíce zabrat dostane v dětském pokoji

Byt či dům s jedním typem dřevěné krytiny, která plyne z místnosti do místnosti, je trendová záležitost. Dřevo se nám zabydlelo všude, včetně koupelen, ač voda (a děti) dávají tomuto materiálu nejvíce zabrat. Tím, že podlaha pokrývá řádově desítky čtverečních metrů, je přirozenou dominantou interiéru.

„Zařízení je tedy nutné ladit od podlahy – zejména s její barvou a stylem, ne podle jednoho malého stolku, který bude v místnosti stát,“ radí Milan Mrkáček, vedoucí regionálního prodeje společnosti Kratochvíl parket profi.

A doplňuje ho švédská designérka Maria Kingsleyová: „Dojem z podlahy vzniká kombinací toho, co vidí vaše oči a jak se cítí vaše nohy.“ Proč je tedy dobré vybírat krytinu i podle velikosti oken, proč je dub univerzální a ořech se náročně kombinuje anebo proč do dětského pokoje patří tvrdší dřevina?

Pokud ještě nemáte představu o interiéru, volte neutrální dub

Za univerzální dřevinu, s níž se poměrně snadno kombinuje zařízení, je považován dub. Samozřejmě především ve své přírodní barvě, která je neutrální, nebavíme se o kouřovém, běleném či jinak upravovaném dubu.

„Nejpodstatnější pro kombinování je barva krytiny, na struktuře a kresbě tolik nezáleží. Čím extravagantnější a barevně výraznější dřevo si však zákazník zvolí, tím je obtížnější celý interiér sladit. Chce-li někdo dřevěnou podlahu a ještě nemá představu, jak bude koncipován interiér, tak bych volil dubovou krytinu, ke které lze doladit v podstatě vše, světlý i tmavý nábytek,“ zmiňuje první zásadu při výběru dřeviny Milan Mrkáček z KPP a přidává srovnání našich tradičních dřevin co do barvy: „Svého času velmi populární buk se dnes už skoro neprodává, možná to souvisí s tím, že buk výrazně mění svou barvu v průběhu let, kdy na začátku je světlounký a postupně žloutne. Třešeň je červená, jasan žlutavý a ořech je tmavě hnědá dřevina – působí luxusně, ale už chce hodně přemýšlet o sladění. U ořechu je navíc nutné počítat s postupnou, ale výraznou změnou barvy. Zákazník si toho ani nevšimne, protože změna probíhá pomalu, dokud třeba po dvou letech neodstraní z ořechové podlahy kusový koberec. Pak zjistí, že pod ním má ořech úplně jinou barvu než na ostatní ploše. Změna barvy je charakteristická pro všechny dřeviny, ale u ořechu a třešně je opravdu výrazná.“

„Dojem z podlahy vzniká kombinací toho, co vidí vaše oči, a toho, jak se cítí vaše nohy,“ přidává svůj pohled designérka Maria Kingsleyová, která je populární díky švédské televizní show „Bygglov” („Stavební povolení”).

Dřevěná podlaha Kährs dub coast

„Pro konečný vzhled podlahy a pocit z ní je rozhodující výběr surového dřeva na podlahu a jeho ošetření. Suky, praskliny a barevné odchylky v dřevu dávají podlaze rustikální vzhled, zatímco čistá prkna s malým množstvím suků jí dodávají klidný a elegantní výraz. Tyto přírodní odchylky dřeva je možno umocnit mnoha různými typy povrchových úprav, např. broušením a škrabáním, které zdůrazní vlákna dřeva a dodají podlaze strukturu. Tento účinek ještě zesilují stopy po řezání a zkosené okraje prken.“

Dřevo vybíráme podle velikosti místnosti i její světové orientace, tmavá podlaha světlo pohlcuje
Lidé zpravidla vědí, zda chtějí světlou, tmavou nebo neutrální podlahu. Je však několik aspektů, které je třeba zvážit, zejména se na výběr podívat z dlouhodobé perspektivy, protože dřevěné podlahy mají dlouhou životnost.

„Obecným pravidlem je, že tmavá podlaha „pohlcuje“ velkou část světla, ale vytváří teplou a útulnou atmosféru. Na druhou stranu podlaha ze světlého dřeva světlo odráží a dodává místnosti pocit prostornosti, zatímco neutrální podlaha vytváří klasické a přirozeně krásné prostředí pro další designové prvky v interiéru.“ Při rozhodování o dřevěném dekoru je tedy třeba kromě účelu místnosti zohlednit i její rozlohu, orientaci na světovou stranu a s tím související světelnost.

Lamely se pokládají směrem ke zdroji světla

Tmavé dřeviny jatoba, merbau, ořech nejsou doporučovány do malých prostor orientovaných na sever, naopak jsou vhodné do velkých místností s dostatkem přírodního světla, s orientací na jih a s velkými prosklenými plochami. S tím souvisí i velikost lamel, do malé místnosti o deseti metrech čtverečních je nesmysl dávat větší formáty lamel.

Ale na to už dnes pamatují výrobci, např. Kährs představil kolekce dřevěných podlah Lux a Lumen, které mají stejné designy, ale různé délky lamel, aby šlo položit jeden dekor do různě velikých prostor. Právě tyto dvě kolekce navíc reagovaly na zvyšující se světelnost místností i tím, že jsou ošetřeny nereflexním, ultra matným lakem, který neodráží světelné paprsky, takže vynikne přirozenost dřeva.

„Důležitý je také směr, ve kterém se lamely pokládají. Obecným pravidlem je pokládat podlahu podélně, směrem ke zdroji světla. Pro optické rozšíření úzkého prostoru však můžete zvážit i položení podlahy napříč, “ vysvětluje designérka Maria Kingsleyová .

Dřevěná podlaha Kährs dekor Dub Backa

V obýváku či ložnici o dřevě netřeba váhat, v kuchyni pozor na vodu

A jak to je s vhodností dřeva pro jednotlivé prostory doma?„U obývacích pokojů nemusím o dřevě váhat, je to luxusní přírodní materiál, stejně tak pro ložnice, pracovny či šatny. Dřeva bych se nebál ani u chodeb, jen pokud se do bytu či domu vstupuje v botách, doporučil bych čisticí zónu,“ pokračuje Milan Mrkáček z KPP.
V kuchyni dřevo pokládat lze, ale jeho použití je třeba zvážit spíše z pohledu vody, než kvůli nehodám při vaření.

Dojde-li totiž k vytečení myčky nebo ledničky a voda působí v řádu hodin, dřevo se poškodí. V kontextu s vodou na konstrukci dřevěné podlahy až tak nezáleží, zda je to masiv, nebo vícevrstvá krytina.

Pokud jde o vyšší riziko pádu předmětů, v kuchyni tedy hlavně nádobí, tak je samozřejmě lepší volit středně tvrdé až tvrdší dřeviny. Masivní podlahy se vyrábějí z různých dřevin, zato třívrstvé krytiny se dělají jen ze dřevin od střední tvrdosti až po ty nejtvrdší, takže tady nemá zákazník ani šanci volit měkkou dřevinu.

Dřevěná podlaha Kährs

„Tvrdost dřeviny nezvýší ani lak ani olej, povrchová úprava má vliv spíše na údržbu – každá povrchová úprava má své výhody i nevýhody. U lakovaných podlah spočívá výhoda v tom, že pokud v kuchyni dojde k vylití něčeho, a nemusí to být jen voda, ale třeba olej na smažení, lak tekutinu většinou pomůže vykrýt, to znamená, že prvotní setření je méně problémové než u olejovaných podlah. U těch hrozí, že když nakapete na podlahu olej, omáčku, víno, tak může na dřevině zanechat skvrny. Na druhou stranu u olejovaných dřevěných podlah je výhoda, že je lze lokálně opravovat. Tzn. i když dojde k zaschnutí fleku od oleje na smažení, tak to lze lokálně opravit,“ přidává praktickou radu Milan Mrkáček.

Dřevo v koupelnách – exotické nebo tepelně upravené

Koupelny, ale i další prostory se zvýšenou vlhkostí jsou prostory, kam není ideální – bez vědomého rizika jejich poškození – pokládat „stejné“ dřevěné podlahové krytiny, které se běžně umisťují do ostatních obytných prostor domu či bytu.

Chceme-li možná rizika poškození krytiny minimalizovat, volíme dřevěné podlahy, které jsou do vlhkých prostor určené. Nejčastěji se jedná o exotické dřeviny nebo tepelně upravované dřeviny.

„Pokud chce mít zákazník celý byt či dům v jednom designu, s jedním typem krytiny, tak musí počítat, že v koupelně je nutné dodržovat hlavně řádné odvětrávání, tedy netvořit zde „saunové“ prostředí s vysokou vlhkostí a vysokými teplotami. Je-li tato podmínka dodržena, mohou i „běžné“ vrstvené dřevěné podlahy v koupelnách fungovat,“ říká ze zkušenosti Milan Mrkáček z KPP.

Dřevěná krytina Kährs

V dětském pokoji dostává dřevo ze všech místností nejvíce zabrat

Pro dětský pokoj je dřevěná podlaha super, je teplá, příjemná na dotek, ale zákazník musí počítat s tím, že děti na podlaze žijí, hrají si. Podlaha v dětském pokoji tak dostává nejvíce zabrat a ve většině případů má dřevo v dětském pokoji i po relativně krátké době užívání drobné škrábance a protlaky.

„Je to o tvrdosti krytiny, nemá to nic do činění s povrchovou úpravou. Takže do dětského pokoje spíše volit dřevinu od střední tvrdosti výše, za takovou je konkrétně považován dub. V Čechách je bohužel zakořeněna představa, že třeba ořech je tvrdá dřevina, ale paradoxně ořech je měkčí než dub. V domácnostech s malými dětmi bych se ořechu vyhnul úplně,“ doplňuje Milan Mrkáček.

Na Brinellově stupnici tvrdosti se u dubu udává koeficient 3,7 stupňů, buk je v podstatě stejný 3,8, u ořechu je udávána tvrdost 3,1-3,2. Jsou to průměrně hodnoty, protože dřevo není homogenní a v každé své části je naměřená hodnota jiná, proto se tvrdost vyhodnocuje jako průměrná hodnota z tisíce měření. Tvrdost třesně není velká, je nižší než u dubu, u jasanu je mírně vyšší 4,1. Pokud chce zákazník opravdu tvrdou dřevinu, tak musí sáhnout po exotice, jako je merbau či jatoba s průměrnou hodnotou 7.

„Jako uživatel však nemáte šanci rozeznat, zda chodíte po měkkém či tvrdém dřevě, po dubu či po jatobě, pořád je to dřevo. Měkkost poznáte, když vám něco upadne a udělá důlek. Takže v dětském pokoji bych se tvrdšího exotického dřeva nebál,“ dodává Milan Mrkáček.

Dřevo a zvířata se nevylučují, ale záleží na individuální povaze zvířete

Když pomineme červotoče, tak zvířátka typu pes či kočka nemusejí být pro dřevo postrachem, ale vždy záleží na individuální povaze zvířátka.

„Zvířatům ze začátku dřevěné podlahy kloužou, ale velmi rychle si zvyknou a pokud to nejsou bláznivá zvířátka, která by na podlaze hrabala nebo dělala vylomeniny, tak dřevěné podlaze nevadí,“ potvrzuje Milan Mrkáček. „Pokud však pes na podlaze „startuje“, tak každou dřevěnou podlahu může poškrábat, stejně tak když se protahuje kočka. Ale běžnou chůzí dřevěnou podlahu nepoškodí.“

Více na www.kpp.cz

ZDROJ. PR článek společnosti Kratochvíl parket profi, s.r.o.

Komentáře