Zelené střechy

Není tomu příliš dávno, kdy byly zelené střechy v Česku považované spíše za možný zdroj problémů než za plus pro stavbu a okolí. A to přesto, že západní Evropa už v té době jednoznačně prosazovala ozeleňování budov jako součást moderní architektury a přínos pro životní prostředí.

Naštěstí se i u nás daly věci do pohybu a zelené střechy se staly současným trendem. Kromě existence kvalitních hydroizolačních materiálů a technologií, díky kterým lze realizovat zelené střechy bez rizika poškození střešního pláště kořeny rostlin, se o to zasloužila také soustavná osvěta v oboru a samozřejmě skvělé příklady zdařilých realizací.

Standardy pro dobrou praxi

Velkou zásluhu na dnešním rozvoji a přibývajícím počtu projektů i realizací zelených střech má také dokument Standardy pro navrhování, provádění a údržbu vegetačních souvrství zelených střech, vydaný koncem roku 2016 Svazem zakládání a údržby zeleně.

Tento dokument totiž konečně nastavil v Česku základní pravidla, podle kterých by se zelené střechy měly navrhovat, realizovat a udržovat, aby splnily to, co se od nich očekává, tj. aby byly pěkné a dlouhodobě funkční. Jedině tak mohou být přínosem a nikoli přítěží.

Veřejná podpora

Díky těmto pravidlům také mohlo dojít k tomu, že byly zelené střechy zahrnuty do dotačního programu Nová zelená úsporám, a i v Česku je nyní možné čerpat dotace na pořízení zelené střechy.

Některá města rovněž zahrnula zelené střechy do svých dlouhodobých strategií, především z důvodu adaptace na změny klimatu, ale také proto, že při současném zahušťování městské zástavby vzniká potřeba využít veškeré možnosti a příležitosti pro vnesení zeleně a zdravého příjemného prostředí do lidských sídel.

Zelené střechy a střešní zahrady se k tomuto účelu výborně hodí a nabízejí. Máme tedy nakročeno správným směrem. Nyní je třeba se zaměřit na to, abychom si tento zelený a příjemný směr udrželi a dále ho správně rozvíjeli. Rovněž je nutné se zaměřit na kvalitu návrhu a provedení.

Kvalita návrhu, materiálů a provedení

Má-li zelená střecha správně fungovat, musí především fungovat jako dlouhodobě stabilní a vhodné prostředí pro zvolený druh vegetace. Valná většina rostlin, kromě mokřadních, nesnáší dlouhodobé přemokření. Potřebují prostředí, které jim poskytuje přiměřené množství živin, dostatečnou, ale ne nadměrnou vlhkost a dostatečný obsah vzduchu, aby kořeny mohly dýchat a neuhnívaly.

Proto je nutné, aby souvrství správně fungovalo jako celek, tedy jako skladba, kde je přiměřená akumulace vody a dostatek vzduchu ve střešním substrátu, filtrační vrstva umožňuje rychlý odtok přebytečné vody do drenáže a drenážní vrstva tuto vodu odvádí pryč.

Drenážní vrstva přitom musí být schopná odvádět vodu celoročně, nesmí tedy v zimě zamrznout. Právě v zimě je totiž vlhkost souvrství nejvyšší, jenže v této době je i nejmenší odpar a rostliny „spí“, nerostou a vodu spotřebovávají minimálně.

Nepřehlédněte – Zelené střechy: šance pro budoucnost

Zamrznutí drenážní vrstvy a následné hromadění vody v souvrství může způsobit úhyn vegetace. Může se tak navíc vytvořit ledová bariéra, která zcela zablokuje odtok vody ze střechy a v horším případě může způsobit i následné poruchy v důsledku přesycení souvrství nebo přetížení konstrukce.

Drenážní vrstva může plnit částečně i hydroakumulační funkci, primárně však musí přebytečnou vodu odvádět jak směrem dolů, tak především ve směru spádu střešní roviny. Proto by měly drenážní produkty deklarovat vodopropustnost jak ve směru svislém, tak v podélném, a to i při zatížení a pro různé sklony.

Drenážní funkci může např. u jednovrstvých extenzívních zelených střech plnit i samotný střešní substrát; v takovém případě tomu musí odpovídat jeho hrubší zrnitostní struktura.

Biodiverzita

Nejhodnotnější variantou zelené střechy z pohledu životního prostředí je biodiverzní střecha. Ta představuje vegetaci lučního typu s co největší druhovou rozmanitostí a schopností přirozené samoregulace a regenerace.

Někdo by mohl namítnout, že mnohé z rostlin, které zde najdeme, jsou vlastně plevele. Je však třeba se na to dívat tak, že i plevele mají v přírodě své nezastupitelné místo, mnohé z nich sice na zahrádkách nechceme, ale v přírodě je obdivujeme.

Kromě toho jsou vítaným zdrojem potravy pro včely a jiný hmyz, kterého mimochodem v přírodě v posledních letech rapidně ubývá. V každém prostředí, do kterého hrubě nezasahuje člověk, vytvoří příroda postupně rovnováhu, která má šanci dlouhodobě fungovat. Např. ve starých opuštěných lomech najdeme dnes často vzácné a chráněné rostlinné i živočišné druhy.

Platí to i pro střechy – i tam příroda dokáže vytvořit krásný a funkční biotop. A aby to netrvalo příliš dlouho, můžeme jí v tom tvoření podat pomocnou ruku. Na biodiverzní střeše se mohou vystřídat různé mocnosti souvrství a tím také různé typy vegetace, od nízké sukulentní až po vyšší luční, případně i s nenáročnými druhy dřevin.

Je možné zde vytvořit i příležitostná jezírka, která se naplní pouze za deště, poslouží jako dočasná napajedla pro ptáky a za sucha opět vyschnou. Pro brouky a jiný hmyz zde můžeme rozmístit samorosty nebo pařezy, které jim poslouží jako úkryt, případně umístit i včelí úly.

Biodiverzní střecha se tak může stát opravdovou oázou skutečné přírody i v centru velkoměsta. Příkladem může být zelená střecha základní školy Sharrow nedaleko centra Sheffieldu ve Velké Británii.

Na 1200 m² přírodní zelené střechy se vyskytuje více než sedm set rostlinných a živočišných druhů a vzniklo tam tak hodnotné životní prostředí, že byla zelená střecha jako vůbec první taková stavba ve Velké Británii vyhlášena za místní přírodní rezervaci.

Tvorba zdravého prostředí

V neposlední řadě mysleme také na to, abychom při své tvořivé snaze používali na zelených střechách pokud možno co nejvíce přírodních a přírodě blízkých materiálů a nesnažili se je zbytečně nahrazovat produkty syntetickými nebo takovými, jejichž výroba, doprava nebo následná recyklace je spojena s nepříznivým dopadem na přírodu a životní prostředí.

U některých komponent jsou syntetické materiály samozřejmě na místě a nenahraditelné, příkladem může být hydroizolační fólie. U mnoha ostatních součástí vegetačního souvrství je to věcí volby. Správná volba skladby vegetačního souvrství a navržených materiálů a produktů je především věcí projektanta a investora a samozřejmě ji může ovlivnit i osvícený realizátor.

Primárně musí rozhodovat zdravý rozum a svědomí, nikoli byznys. Je nutné vyloučit materiály a produkty, které by mohly být toxické nebo v průběhu životnosti uvolňovat škodlivá chemická rezidua. Nejsou vhodné ani materiály, jejichž výroba je nadmíru energeticky i ekologicky náročná.

Pozitivní přínosy zelené střechy pak z pohledu životního cyklu dokážou jen těžko vyvážit negativní dopady výroby takových materiálů. V západních zemích odborníci po dlouhodobých studiích už před 20 lety zavrhli pro zelené střechy některé materiály, které se nyní jako „nové systémy“ snaží prosadit v zemích střední a východní Evropy, včetně České republiky.

Z těchto zkušeností bychom se měli učit a ne chyby opakovat. Rovněž je třeba se zamyslet nad způsobem případné recyklace materiálů po ukončení životnosti. V případě minerálního střešního substrátu to není problém, protože obsahuje minerální drť s příměsí kompostu a jiných přírodních složek, tudíž jej lze bez problému velice snadno a dobře využít podobně jako jinou zeminu.

Recyklace znečištěných a kořeny prorostlých materiálů na bázi syntetických i nesyntetických vláken nebo syntetických recyklátů s nedefinovatelným složením bude naopak problematická nebo zcela nemožná a zátěž pro životní prostředí vysoká.

Poslední dobou často slýcháme o mikroplastech a jejich všudypřítomnosti v půdě, mořské i pitné vodě a ještě ani neznáme všechny následky, které z toho pro nás v budoucnu vyplynou.

Od partnerů ASB

Bilance pilotních projektů FENIX Group je zcela jednoznačná

Technické řešení zaměřené na zvýšení úspor tepla v tepelných napáječích a ve větších dimenzích tepelných sítí

Měli bychom se proto vyvarovat zvyšování jejich podílu v našem prostředí a více se soustředit na používání přírodních a přírodě blízkých řešení, především tam, kde se bez plastů můžeme obejít a kde se vlastně snažíme vytvářet přírodu v náhradním prostředí. Nechceme přece přírodu syntetickou – chceme ji mít zdravou a přirozenou. I rostliny budou raději a lépe prospívat v přirozených podmínkách.

Využijme této příležitosti rostoucího zájmu a poptávky po zelených střechách k tomu, abychom zvolili správnou cestu. Vytvářejme kvalitní a dlouhodobě funkční prostředí pro vegetaci i pro nás samotné. Používejme přírodní nebo přírodě blízké materiály a postupy.

Poučme se u našich zahraničních partnerů, kteří mají dlouhodobější zkušenosti. Nesnažme se uplatnit na střechách cokoli a za jakoukoli (i nejnižší) cenu, ale jen to, co rostlinám, přírodě a našemu životnímu prostředí prospěje. Pak budeme žít v pohodě a ušetříme si mnoho problémů.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 2/2019.