Ochranné prostředky: práce ve výškách

Montáž nárožního lešení

Za práci ve výšce a nad volnou hloubkou se považuje práce a pohyb pracovníka, při kterém je ohrožen pádem z výšky, do hloubky, propadnutím nebo sesutím z výšky 1,5 m a větší – či pádem do kapaliny nebo jiné život ohrožující látky nezávisle na výšce pádu. Ochrana pracovníků proti pádu by měla vždy být zajištěna přednostně kolektivním zajištěním, dále osobním zajištěním anebo samozřejmě obojím.

Co na to říká legislativa?

Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. Nařízení vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky kromě již zmíněných výškových omezení dále definuje i školení zaměstnanců pro tyto situace a ochranné pracovní prostředky.

V neposlední řadě také popisuje nutnost pravidel komunikace mezi zaměstnanci ve výškách a nutnost přerušení práce, pokud již nelze bezpečně pokračovat.

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. Nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí informuje o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí – ale i uvádí např. že zaměstnanci nesmí být vystaveni nebezpečí pádu z výšky na pracovišti nebo na komunikaci s podlahou umístěnou výše než 0,5 m nad okolní podlahou nebo terénem. Dále definuje i zábradlí na pracovištích, komunikacích a volných okrajích mostů, lávek, ochozů atp.

Legislativa a zdravotní prohlídky

Jak stanovuje zmíněný zákon č. 262/2006 Sb. “Zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.” – a proto je třeba i zdravotních prohlídek. Zejména v tak nebezpečném prostředí jako jsou práce ve výškách nebo nad hloubkami.

Vyhláška č. 79/2013 Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách jasně udává, že je zaměstnavatel povinen tyto pravidelné prohlídky zajistit. Pro zaměstnance ve výškách pak platí prohlídka alespoň 1x za 4 roky, pro zaměstnance nad 50 let 1x za 2 roky. Více se lze dočíst v § 11.

Příčiny pádu z výšky

Na první místo lze bez pochyb zařadit nerespektování a ignorování povinnosti bezpečnosti práce ze strany zaměstnance, ale i nedostatečné proškolení zaměstnanců a vyhledávání potenciálních rizik ze strany zaměstnavatelů. Nejčastěji se pak nehoda stane kvůli špatné instalací zábradlí nebo ohrazení, nepřiklopením otevřených poklopů do prohlubně, jámy a propadliny, ale i opomenutím přivázání zaměstnance na sedáky či ignorací jistícího lana obecně.

Co musí zaměstnavatel?

  • zhodnotit rizika a přijmout příslušná opatření k minimalizaci ohrožení lidského života a zdraví
  • zajistit školení všech zaměstnanců, kteří budou práci vykonávat a to alespoň 1x ročně
  • vyhledávat potenciální rizika po celou dobu práce a přijímat opatření k jejich minimalizaci
  • poskytnout zaměstnancům ochranné prostředky
  • písemně informovat ostatní zaměstnavatele na stejném pracovišti o zjištěných rizicích a spolupracovat na jejich minimalizaci

Konstrukce na ochranu

Ochrannými prostředky jsou až druhou možností – prvním, přednostním řešením, jak zvýšit bezpečnost na pracovišti, jsou technické konstrukce (či jinak “kolektivní jištění”), které zamezují vstupu či mají za úkol padajícího člověka zachytit:

  • zábrany a hrazení
  • zábradlí a záchytné sítě
  • záchytná lešení
  • poklopy a příklopy
  • pracovní plošiny

Veškeré kolektivní jištění je třeba zkontrolovat před zahájením prací, odborná prohlídka musí následovat alespoň jednou měsíčně. Lešení lze stavět pouze na dostatečně únosné terénu a musí být dostatečně tuhé v podélné, příčné i vodorovné rovině.

Žebříky musí přesahovat výstupní úroveň nejméně o 1,1 m. Při vzdálenosti mezi podlahou lešení a stěnou objektu větší než 250 mm musí být zábradlí i na vnitřním okraji lešení.

Zde rovněž pozor – otvory v podlahách přesahující ve všech směrech 0,25 m musí být ihned po jejich vzniku zakryty poklopy nebo ohrazeny.

Ochranné prostředky

V rámci práce ve výškách se zpravidla používá celý set ochranných prostředků, zejména dle návodu výrobce. Osobní zajištění se používá v situacích, kdy není možné použít ochranných konstrukcí (“technických konstrukcí”, “kolektivního jištění”). Před pádem je třeba chránit nejen osoby, ale i používaný materiál a nářadí. Mezi odpovídající prostředky se řadí:

Od partnerů ASB

  • jistící lana
  • polohovací pásy, bezpečnostní pásy
  • bezpečnostní postroje, zachycovací postroje
  • zachycovače pádu
  • tlumiče pádu
  • karabiny
  • samo-navíjecí systémy
  • bezpečnostní brzdy
  • vaky na přenášení

OOPP musí mít doklad o posouzení shody (např. označení CE nebo prohlášení o shodě a před každým použitím a po použití musí každý pracovník provést vizuální prohlídku jím používaných OOPP. Odborné prohlídky a zkoušky funkce u provozovaných OOPP se provádějí podle požadavků v návodu výrobce.

I žebřík je výška

Práce na žebříku je uvedena opět v Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. Technické požadavky na žebříky stanovuje ČSN 74 3282 (12/2014). V zásadě se dočteme, že osoba s chodidly ve výšce více než 5 m musí být jištěna proti pádu.

Pokud jsou použity polohovací prostředky, lze využít kotvící bod na žebříku, POKUD je jeho stabilita řádně zajištěna a odpovídá tomu i jeho nosnost. I žebříky pak podléhají pravidelným kontrolám dle návodu výrobce (nejméně 1x za rok zaměstnavatelem, před každým použitím zaměstnancem).

red