Index dostupnosti bydlení 2025: Česko patří mezi pět nejhorších států EU

Česká republika se v letošním Indexu prosperity a finančního zdraví umístila na 23. místě z 27 členských států EU, pokud jde o podmínky k bydlení. Ve srovnání s loňským rokem se sice pořadí nezměnilo, některé dílčí ukazatele však vykazují zhoršení.

Index zpracovala Česká spořitelna ve spolupráci s analytickým portálem Evropa v datech. Podle jeho výsledků patří Česko v oblasti bydlení k pěti nejhorším státům Evropské unie.

Jedním z hlavních problémů je špatná dostupnost vlastnického bydlení. Průměrná cena bytu aktuálně odpovídá 13,6násobku průměrné roční mzdy. V rámci EU je to třetí nejhorší výsledek, zatímco loni činil tento poměr 12,9.

Současně stoupl podíl domácností, které vydávají na bydlení více než 40 % svých příjmů. Tato situace se týká přibližně deseti procent obyvatel, což Česko řadí na pátou nejhorší pozici v EU – o tři místa níže než v předchozím roce.

Pomalá výstavba, vysoké ceny energií i stavebnin

Podle autorů indexu je za špatnými podmínkami k bydlení kombinace vysokých cen nemovitostí, nízkých mezd a zároveň i výrazného převisu poptávky. „Co se týče vysokého podílu cen nemovitostí na průměrné mzdě, jde zčásti o důsledek nízké úrovně českých mezd, o níž svědčí dlouhodobě extrémně nízká zdejší nezaměstnanost,“ uvedl ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Poptávku po bytech podle něj dále posiluje pomalá výstavba. Dlouhé povolovací procesy zůstávají výraznou překážkou – v roce 2019 trvala průměrná doba získání stavebního povolení v ČR 246 dní, což patřilo k nejdelším lhůtám v EU. Vysoké ceny energií navíc zvýšily náklady na stavební materiály, což se promítlo i do koncových cen novostaveb.

Stále vysoké investice do rezidenční výstavby

Navzdory zmíněné nedostupnosti bydlení patří Česko mezi státy s nejvyššími investicemi do rezidenční výstavby. Letos do ní směřovalo 5,6 % HDP, což je šestý nejvyšší podíl v EU. Ve srovnání s předchozím rokem se sice jedná o pokles (tehdy to bylo 6,2 %), nicméně oproti roku 2022 (4,8 %) jde stále o významný nárůst.

Autoři indexu konstatují, že ani tento objem investic zatím nestačí k výraznému zlepšení dostupnosti bydlení.

Nájemní bydlení jako dostupnější alternativa

V porovnání s ostatními státy EU vykazuje Česká republika naopak relativně výhodné nájemní bydlení – páté nejdostupnější v rámci Unie. Loni přitom byla v tomto žebříčku až na 13. místě.

Důvodem je především to, že velká část populace si vlastní bydlení nemůže dovolit. „V Česku je vlastnické bydlení uměle zvýhodněno daňovou odečitatelností hypotečních splátek. Nicméně pokud na trhu s byty vznikne bublina, může zvýšit jejich ceny tak vysoko nad fundamentální úroveň, že nájemní bydlení může začít vycházet jako zřetelně výhodnější,“ upozorňuje Michal Skořepa.

V čele žebříčku stojí Finsko a středomořské státy

Zcela opačný obraz než Česko nabízí Finsko, které se v indexu umístilo na prvním místě. Rozhodující roli zde hraje relativně dostupné bydlení, nízké ceny novostaveb i jejich technický stav. Na druhé straně mají finské domácnosti třetí nejvyšší podíl nákladů na bydlení v rámci svého rozpočtu.

Mezi státy s nejpříznivějšími podmínkami pro bydlení patří dále Kypr, Malta, Švédsko a Chorvatsko.