Vedro na pracovišti: kdy ještě musíme snášet vysoké teploty?

Spolu se zvyšujícími se teplotami na jaře – a zejména v létě, kdy v posledních letech byla vedra ve městech k nevydržení – přichází i problém teploty na pracovišti. Má teplota na pracovišti nějaká omezení? Kdy ještě jsme povinni pracovat a kdy už musí zaměstnavatel zasáhnout? Na co má zaměstnanec při vysokých teplotách nárok? A co dělat, když s námi zaměstnavatel nekomunikuje?

Co s sebou nese vysoká teplota?

• únavu a snížení produktivity zaměstnance,
• zvýšené riziko pracovního úrazu (infarkty, pády, nehody),
• podrážděnost a frustraci, což může vést k nedbalému nebo agresivnějšímu chování některých zaměstnanců,
• ztrátu času v důsledku úpalu nebo přehřátí a následné absence zaměstnance.

Teplým dnem, který už by mohl mít vliv na vnitřní prostředí budovy se přitom myslí den, kdy teplota vzduchu dosáhla hodnoty 30 °C či více. Limit pro kancelářskou práci je v takovém případě 27 °C – má ovšem svoje výjimky. Začněme proto tím, co nám říká nařízení vlády nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Přestože třídy I a IIa uvádí maximální přípustné teploty jako 27 a 26 °C, jejich překročení vzhledem k charakteru práce nevede k podstatnému zatížení organismu a zaměstnavateli tudíž nevyplývá povinnost zavést zvláštní režim nebo poskytnout ochranné nápoje. Teplota je obtěžující, ale závažněji neohrožuje zdraví nebo výkon práce.

Dopady na organismus mají až teploty, při kterých dojde ke ztrátě více než 1,25 litru tělních tekutin za osmihodinovou směnu, což u pracovní třídy I nastává až při 31 °C, u třídy IIa při teplotě 27 °C. Opatření k ochraně zdraví je ovšem nutné přijmout až pokud teplota na nevenkovním pracovišti přesáhne 36 °C. Při teplotách ještě vyšších už musí být zavedeny i bezpečnostní přestávky započítané do pracovní doby a režim střídání práce.

Úprava teploty na pracovišti

Přestože je dle uvedené tabulky jasně stanoveno, jaké jsou přípustné teploty na pracovišti, neexistuje nařízení nebo norma, který by zaměstnavateli říkala, jak těchto teplot má dosáhnout. Nejčastěji (a nejefektivněji) však požadovaných teplot lze dosáhnout pomocí klimatizace.

I její používání má ovšem svoje vládním nařízením dané podmínky, zejména pak rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou, který nesmí být vyšší než 5-6 °C. Proč? Citlivější zaměstnanci by se jinak v práci mohli nachladit. Všechna omezení opět uvádí zmíněné nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Pitný režim vs. ochranné nápoje

V první řadě je třeba uvést, že pitný režim na pracovišti není totéž jako povinnost zaměstnavatele poskytnout ochranné nápoje – jejich distribuci upravuje § 104 zákona č. 262/2006 Sb., podmínky a rozsah poskytování ochranných nápojů stanovuje § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Pitnou vodu musí zaměstnavatel poskytnout nejen kvůli dodržení pitného režimu, ale také pro případ, kdy je třeba zaměstnanci poskytnou první pomoc.

Ochranný nápoj musí zaměstnanec poskytnout, když je zapotřebí chránit lidský organismus před vlivem nadměrného tepla nebo zimy (v tom případě teplý). Na ochranný nápoj má nárok zaměstnanec, který ztratí potem a dýcháním více než 1,25 litru za osmihodinovou pracovní směnu. V těžkém průmyslu mají dělníci nárok na nápoj již při teplotách nad 26 °C, v kanceláři až od 34 °C.

Ovšem pozor, v kanceláři se může jednat i pouze o přístup k pitné vodě (například z kohoutku), zatímco u fyzicky namáhavé práce už je třeba přírodní minerální voda středně mineralizovaná nebo voda s obdobnou celkovou mineralizací – ta je pro namáhaný organismus mnohem vhodnější pro doplnění ztracených minerálů a hydratace. Zaměstnavatel by měl sestavit seznam podávaných ochranných nápojů ve spolupráci s lékařem.

Od partnerů ASB

Autonomie a úspory díky české baterii a sálavému vytápění

Střechy a terasy bytového domu Panorama Plzeň

Hydratací to nekončí

Další možností, jak snížit riziko expozice teplem je aklimatizace (u vnitřního prostředí). U nového zaměstnance mluvíme o jednom až čtyřech týdnech, než si organismus zvykne.

U pracovníků, kteří nosí ochranné pracovní prostředky (OOPP) lze uvažovat i o vodou nebo vzduchem chlazených oděvech, protipožárních oblecích či chladicích doplňcích (vč. reflexních štítů, chladicích ventilátorů atp.)

Co když zaměstnavatel nedodržuje legislativu?

Pokud zaměstnavatel dlouhodobě odmítá situaci řešit, může se zaměstnanec bránit a podat stížnost. Menší firmy bez odborů a bezpečnostního technika lze řešit prostřednictvím krajské hygienické stanice. Firmy s více než 25 zaměstnanci řeší přímo bezpečnostní technik firmy nebo odbory.

red