Inženýrské stavby

Meziresortní výbor italské vlády pro strategické veřejné investice schválil projekt výstavby visutého mostu, který spojí pevninskou část Itálie s ostrovem Sicílie. Stavba, která má překlenout Messinskou úžinu, byla oficiálně znovu oživena loni na jaře. Přípravné práce mají začít už koncem tohoto léta, samotná výstavba by měla být zahájena v průběhu roku 2026.

Na budoucí trase dálnice D35 mezi Džbánovem a Litomyšlí je již zřetelně vidět pokrok. Krajina se mění – stavbaři pracují na násypech, zářezech i podpěrách mostů. Podle Petry Drklové z pardubické správy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vzniká na necelých osmi kilometrech trasy celkem devět mostních objektů, jejichž délka přesahuje 1,1 kilometru.

V úterý 22. července provedli starosta městské části Vojtěch Kos, 1. místostarosta Petr Šula, místostarosta Vojtěch Mikoláš, radní hlavního města Prahy Michal Hroza a zástupce firmy Metrostav DIZ Lukáš Radil, vedoucí provozu inženýrských staveb, symbolický první výkop etapy 0002 IS Točná (jižní část), která spočívá ve výstavbě nového systému oddílné splaškové kanalizace v Točné.

Brněnská radnice se po vyhodnocení studie proveditelnosti přiklání k řešení propojení severu a jihu města podzemní železnicí. Tato varianta by měla nejen odlehčit přetížené tramvajové síti, ale zároveň nabídnout přímé spojení i pro obyvatele přilehlých oblastí. Vybraný koncept počítá s podzemní trasou mezi Chrlicemi na jihu a Tišnovem na severu, která by vedla pod historickým centrem města.

Metrostav DIZ dokončuje stavbu nové dešťové stoky, která výrazně zvýší kapacitu odvodu srážek ze zpevněných ploch na Letišti Václava Havla Praha. To kvůli stavbě na konci března uzavřelo hlavní dráhu, aby v jejím okolí mohla probíhat realizace hned několika stavebních akcí. Stoku razil speciální štít pojmenovaný po české letkyni Boženě Laglerové. Projekt je pro letiště zásadní – přispěje k efektivnějšímu nakládání s dešťovou vodou a zároveň zajistí vyšší úroveň bezpečnosti provozu i za nepříznivých meteorologických podmínek.

Nedávný rozsáhlý výpadek elektřiny, který na několik hodin ochromil část Prahy a dalších regionů Česka, znovu otevřel otázku energetické bezpečnosti a odolnosti veřejné infrastruktury. Právě v takových situacích se ukazuje význam bateriových úložišť, která mohou zajistit záložní napájení a zmírnit dopady výpadků. Kromě toho umožňují efektivnější využití vlastní solární energie, snižují náklady na provoz a přispívají k nižší uhlíkové stopě. Stále více škol, úřadů či nemocnic proto začíná tuto technologii zařazovat mezi své standardní energetické řešení.

Z Örtoftu do Lundu ve Švédsku se buduje nové tranzitní potrubí DN600/DA800. Celková trasa potrubí byla navržena v délce 13,3 km, přičemž trasa kříží železniční tratě, silnice a vodní toky. V rámci tohoto projektu byla také využita výhoda větší délky potrubí, a to až 18 metrů.

Mosty jsou klíčovou součástí dopravní infrastruktury vyžadující pravidelné sledování a údržbu k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti během celé doby jejich životnosti. Jednou ze standardně využívaných metod ověřování skutečného chování mostních konstrukcí a jejich integrity jsou statické zatěžovací zkoušky.

Společnost OSTENDORF – OSMA s.r.o. patří mezi přední výrobce plastových potrubních systémů v České republice. Od svého vzniku v roce 1994 si vybudovala stabilní postavení na domácím i zahraničním trhu jakožto důvěryhodný dodavatel vysoce kvalitních produktů pro kanalizační a odpadní infrastrukturu.

Nový most mezi ostrovy Bergsøya a Nerlandsøya u západního pobřeží Norska je těsně před dokončením. V těchto dnech probíhá betonáž posledních spojovacích segmentů mostovky o délce 574 metrů. Dosud na ni stavbaři Metrostavu Norge spotřebovali 6 000 kubíků betonu. V průběhu realizace museli překonávat nejen složité výzvy při výstavbě nosné konstrukce, jako je technologie letmé betonáže a tzv. výsuvné skruže, ale také drsné severské počasí.

Především po roce 1989 si Pražané začali zvykat, že součástí městské hromadné dopravy jsou i vlaky. Trend jejich využití v čase neustále sílí a měl by vyvrcholit gigantickým projektem „Železniční uzel Praha“ (ŽUP). Na co se tedy mohou obyvatelé Prahy a její návštěvníci těšit v oblasti vlakové přepravy?

Metro se brzy po svém vzniku stalo páteří pražské hromadné dopravy a do budoucna to tak určitě zůstane. Všichni asi vědí, že se v současné době staví jeho čtvrtá linka, co se ale bude dít potom? Pojďte se na to podívat s námi…

Startovali z Prahy a měli namířeno do Münsteru. Brzy však nechali Münster daleko před sebou a po několikahodinové jízdě zaparkovali v Bratislavě. Zní to jako parafráze oblíbené cimrmanovské hlášky, ale jde o reálnou stavební logistiku vyvolanou dlouhodobým suchem. Zatímco největší části nového münsterského mostu v podobě dvou koncových příčníků vyrobili oceláři Metrostavu DIZ v pražských Horních Počernicích, menší komponenty dodává z Ostravy subdodavatel. Nyní už pražské díly čekají v bratislavském přístavu na loď.

Pražské tramvajové tratě zažívají v posledních letech bouřlivý rozvoj. Jeho nejviditelnějším projevem je položení kolejí na Václavském náměstí, nové tratě ale přibývají a budou přibývat po celé metropoli.