Zámecký areál v Kroměříži oživila moderní architektura. Bez výstřelků a s respektem

Důležitá pozice Kroměříže na architektonické mapě České republiky je dána už tím, že zde nalezneme památky zapsané na seznam kulturního dědictví UNESCO. Nejde jen o známé zahrady, ale i o arcibiskupský zámek. Právě u něj nedávno vznikla i jedna drobnější stavba, která bude v historickém areálu reprezentovat modernější rozměr.

Jde o součást obnovy Mlýnské brány a Gardisky, navazující na arcibiskupský zámek. Soubor staveb, zapadající do středověkého opevnění města, má pro Kroměříž větší význam, než by se na první pohled mohlo zdát. Jde totiž o jedinou městskou bránu, která se dochovala. Najdeme ji na mnoha historických vyobrazeních města a zejména pro místní má přímo ikonický význam.

Naposledy podle dochovaných záznamů objekty sloužily jako přechodné ubytování a zázemí arcibiskupské gardy, která zde sídlila až do počátků 20. století. Obyvatelům areálu také poskytovaly krytý průchod ze zámku do kostela sv. Mořice, kterým arcibiskup procházel chodbou ve druhém podlaží zámku. Mimochodem, gardisté byli v té době místním unikátem – dvacet až třicet mužů mělo na starosti bezpečnost a důstojnou reprezentaci arcibiskupa. Něco podobného, tedy jakousi soukromou „miniarmádu“, byste tehdy našli pravděpodobně už jen na Pražském hradě a v Českém Krumlově.

Před dvěma lety proběhla komplexní obnova těchto objektů, která byla natolik zdařilá, že si letos vysloužila nominaci na Českou cenu za architekturu. Šlo o šťastné spojení starého s novým – rekonstrukce v tradičním duchu s použitím klasických materiálů a zajímavé novostavby.

Moderní trafostanice na starém zámku

V Mlýnské bráně se nyní nachází zážitková expozice arcibiskupské gardy. Návštěvník se ocitá v autentickém prostoru s dobovým nábytkem a vybavením. Trafostanice, která se nacházela v prvním nadzemním podlaží od 40. let minulého století a která odtud znemožňovala vstup dále do objektu, byla demontována. Pro umístění technologického vybavení pak byla vystavěna nová trafostanice jako stavba o co nejmenším objemu, přístupná kvůli obsluze z ulice.

Nejde o žádný architektonický výstřelek, přesto nároží u zámku zajímavě oživuje. Konstrukce je klasická železobetonová, dveře typizované. Architekti také museli počítat s technickými nároky stavby, například s dostatečným větráním kobek kvůli vznikajícímu teplu ze zařízení.

Kvůli vysokému počtu dveří do kobek a vstupu do zámeckých sklepů bylo nutné fasádu scelit, aby esteticky nenarušovala své okolí a nedegradovala hmotu zámku. Toho se dosáhlo „zabalením“ objektu do druhé, mírně transparentní fasády, tvořené kovovou konstrukcí s bronzovými patinovanými žaluziemi.

Volba materiálu byla velmi důležitá, protože nazelenalou barvou kovu se stavba opticky propojila s historickým prostředím, měděnými střechami a věžemi. Se svým okolím vede dialog i prostřednictvím svého hlavního výtvarného motivu, kterým je stylizovaný arcibiskupský znak.

Vstupní objekt do zámeckých sklepů je v přímé návaznosti na ně navržen také jako reprezentativní prodejna zámeckého vína. Během rekonstrukce došlo i k jednomu překvapivému nálezu – na místě původně plánované trafostanice se objevily zbytky gotické bašty, pravděpodobně z 15. století. Její zachovalé podzemní vrstvy se tvůrci rozhodli naznačit probarvením betonu v interiéru.

Specialisté na veřejné prostory

Za zdařilým kroměřížským počinem stojí tým architektky Vandy Štěpánové z Ateliéru Štěpán (konkrétně s ní na projektu spolupracovali Marek Štěpán, Ondřej Hanuš, Alžběta Vyhnalíková, Miroslava Staneková a Lukáš Kvasnica).

Podobné projekty nejsou pro ateliér žádnou novinkou. Byl založen v roce 1997 se zaměřením mimo jiné na veřejný prostor a design. Řada jeho projektů si již vysloužila ocenění, například Grand Prix architektů, Cena Klubu za starou Prahu, Stavba roku a Interiér roku.

Kostel sv. Václava v Sazovicích byl dokonce vybrán mezi 10 nejlepších staveb světa roku 2017. Jádro ateliéru doplňuje stálý okruh spolupracovníků a profesních specialistů stavebních i uměleckých profesí. Zajímavostí je, že k jejich aktivitám patří i produkce vybraných autorských designových kusů a uměleckých děl.