Projekt budovy poradenského centra se vzdělávací zahradou byl připravován Nadací Partnerství od roku 2006. Budova centra nevládních a neziskových organizací na Údolní 33 v Brně je navržena v pasivním energetickém standardu. Tato administrativní budova je jako první svého typu u nás přístupná veřejnosti a prostřednictvím svého provozovatele otevřeně publikuje své technické parametry dosažené za provozu.
Dvoupodlažní rezidence s fasádními prvky, solárními systémy i tepelným čerpadlem od jediného dodavatele umí být ze 70 % energeticky soběstačná.
Centrum pasivního domu na jarním veletrhu IBF v Brně realizovalo stavbu plně funkčního pasivního domu. Výslednou stavbu si nyní bude možné až do podzimu, kdy půjde za 1 Kč do veřejné aukce, prohlédnout v brněnském Národním stavebním centru.
Na semináři Active House Idea v Galerii Jaroslav Fragnera v Praze nedávno přednášel rakouský architekt Juri Troy, autor aktivního domu Sunlighthouse u Vídně. Jak sám v rozhovoru říká: „Bylo pro mě výzvou udělat aktivní dům i na místě, které není k výstavbě takového domu moc vhodné.“ A povedlo se to. Vznikl fungující aktivní dům, který víc energie vyrobí, než spotřebuje.
V německém Haburku byl postaven již čtvrtý aktivní dům v rámci experimentálního projektu Model Home 2020. Tentokrát se v rámci projektu jedná o rekonstrukci staršího řadového domu. Rodinný dům s názvem LichtAktiv Haus se vyznačuje energetickou úsporností, bohatě prosvětleným interiérem a promyšleným konceptem zdravého vnitřního prostředí. Plně tak vyhovuje nárokům na moderní udržitelné bydlené a ukazuje cestu, kudy by se rekonstrukce domů měly ubírat již dnes.
V rakouském Grazu vznikla první energeticky efektivní studentská kolej Moserhofgasse: pasivní dům postavený na základě projektu architektonické kanceláře DI Erwin Kaltenegger a společnosti GWS, Graz. Jedná se o plně podsklepenou šestipatrovou budovu o celkové užitné ploše okolo 2 250 metrů čtverečních s rozpočtovými náklady přibližně 3,5 miliónu eur.
Výstavba domů v pasivním standardu je v současnosti aktuální trend, který v Evropě výrazně ovlivňuje majitele nemovitostí i developerské firmy. Pro pasivní domy je typická vysoká úroveň izolací, kvalitní zateplení domu a nucené větrání s rekuperací. Zpětná vazba od majitelů těchto domů je malá, objevují se však stížnosti spojující různé zdravotní problémy obyvatel a větrání s rekuperací. Článek přináší výsledky studie hodnotící různá zdravotní rizika vyhodnocená pro konkrétní pasivní domy.
Obytný soubor v Koberovech představuje první hromadně realizovanou výstavbu 12 rodinných domů v ČR na bázi úsporné dřevěné skeletové konstrukce ve standardu EPD. Jeho součastí je také školicí středisko (energeticky nulový dům). Svým architektonickým ztvárněním respektuje regulativy Chráněné krajinné oblasti Český ráj v intravilánu obce, tj. výhradně sedlové zastřešení, nástupy z podélných fasád, omezený rozsah prosklení…
Dům je možné přirovnat k živému organismu – aby správně fungoval, je nutné dodržet základní zásady při jeho návrhu, stavbě i užívání. Tím spíše v případě pasivního domu, kde je na jednotlivé vlastnosti kladen daleko větší důraz. O vlastnostech pasivních domů i o jejich výstavbě v České republice jsme si povídali s Ing. Janem Bártou, ředitelem Centra pasivního domu.
Z neútulného tmavého bungalovu prostorný rodinný dům plný slunce… Šedá myška z 60. let minulého století změněná k nepoznání – ve vilu s čistou moderní architekturou… I tak by se dala charakterizovat rekonstrukce rodinného domu v rakouském Pettenbachu. Na této přestavbě však bylo asi nejdůležitější, že obyčejný starý dům se zároveň změnil v dům energeticky pasivní.
V současné době se s názvem energeticky pasivní dům (EPD) setkáváme na každém kroku. Mnoho lidí o něm zasvěceně mluví, popisují jej, novináři se snaží své čtenáře zaujmout a překvapit. Když si ovšem pozorně tyto texty pročteme, zjistíme, že se opakují stále stejné pojmy a informace, pouze jinak formulované.
