Pasivní domy

Za návrhem nulového rodinného domu pro čtyřčlennou rodinu v Hustopečích stojí brněnská společnost Vize Ateliér, vedená Ing. arch. Martinem Krčem a Ing. Rostislavem Kubíčkem. Dům je propojen krytou zimní zahradou s garáží, čímž je vytvořen plynulý přechod mezi oběma objekty.

Kulatý dům v Rapoticích není zajímavý a výjimečný jen svou konstrukcí a použitými materiály, ale i vnitřním uspořádáním, výmalbou a vybavením.

O tomto domě již bylo napsáno a řečeno mnohé. Dům postavený z přírodních materiálů, částečně alternativními postupy, budí pozornost vždy. Když jde navíc o kulatý, a tudíž do určité míry originální a oku díky oblým tvarům příjemný objekt, nelze setkání s ním pominout jen tak.

Z hlediska tepelných ztrát jsou nejslabším článkem v plášti objektů prosklené plochy, měla by jim proto být vždy věnována zvláštní pozornost, v případě pasivních budov musí navíc splňovat odpovídající standard. Důležité je také kvalitní vyřešení větrání s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám.

Centrum Veronica Hostětín je součástí Ekologického institutu Veronica, jehož náplní činnosti je prezentace ochrany přírody, a to i v názorných příkladech pro širokou veřejnost, neboť, jak známo, příklady táhnou. A že jsou cíle institutu opravdu reálné a vážně myšlené, dokazuje i budova vzdělávacího a informačního střediska Centrum Veronica, v němž hostětínské pracoviště institutu sídlí. V roce 2006 bylo postaveno jako první česká veřejná budova, splňující pasivní standard.

Existuje dům, kde se dá dýchat čerstvý vzduch, užívat zdravý komfort a neplatit přitom horibilní sumy za energii? Energeticky plusový dům toto všechno splňuje a navíc dokáže i dobře vypadat. Víc o tom, jak navrhovat v pasivním standardu na světové úrovni, v rozhovoru s energetikem Ing. Marekem Kremeňem, který se jako doktorand spolu s týmem architektů z Vídeňské univerzity zúčastnil kalifornské akademické soutěže Solar Decathlon

Domů a bytů staršího data je v České republice mnoho a jejich převážná část spadá dle norem do kategorie „nevyhovující až mimořádně nehospodárné“. Tyto budovy teplo spíše vyzařují, než aby jím šetřily, a tak na většinu z nich čeká v dohledné době komplexní rekonstrukce.

Pražské Strašnice jsou klidnou vilovou čtvrtí, která se v posledních letech mění v moderní městskou část. Původní zástavbu rodinných domů citlivě doplňují nové, elegantní bytové domy. Jsou důkazem, že moderní nadčasový design tradiční vilové čtvrti sluší, obohacuje její prostor a zároveň dokonale zapadá do okolního architektonického tvarosloví prvorepublikových vil.

Ekologické, zdravé, úsporné, drahé, nerentabilní či omezující tvůrčí svobodu architektů? Všechna tato označení se v souvislosti s pasivními domy objevují. Stejně tomu je vždy, když se lidé seznamují s nějakou novinkou. Pasivní domy sice už dlouho novinkou nejsou, přesto i u stavební veřejnosti tato konstrukce dosud vyvolává polemiky.

Kombinace nízké energetické náročnosti, organické a bioklimatické architektury v jednom projektu vedla k vytvoření domu, který čerpá inspiraci nejen z regionální tradice, ale z tradice založené v přírodě.

Typový dům pro čtyřčlennou rodinu může splňovat všechna kritéria energeticky efektivní výstavby a přitom opravdu zůstat typový. V okrese Žiar nad Hronom v obci Stará Kremnička vyrostl nulový dům, který je známý pod názvem Ecocube. Typologie projektu se spoléhá na orientaci místností na světové strany podle jejich využití. Proto je nutné předem přemýšlet, do jakého pozemku investovat.

Za necelých osm let, do roku 2020, budeme potřebovat desetitisíce řemeslníků schopných stavět budovy s téměř nulovou energetickou náročností. Poptávku po těchto budovách zajistí vyšší energetické standardy pro výstavbu, které loni schválil parlament. Problém je v tom, že většina řemeslníků zatím nemá potřebné vzdělání ani zkušenosti. To se musí změnit. Proto vznikl Národní plán vzdělávání ve stavebnictví směřující k budovám s téměř nulovou spotřebou energie.

Kvalita obálky splňuje kritéria pasivního domu, potřeba energie na vytápění splňuje kritéria pasivního domu, i přesto by dům nemusel být pasivní, natož nulový nebo plusový. Proč?

PassivHaus architekta Pascala Gontiera, který vyrostl v revitalizované ekologické čtvrti Fréquel-Fontarabi, je prvním pasivním bytovým domem v Paříži. Nabízí 17 bytů sociálního charakteru, což ho posouvá do úplně jiné roviny. Nájemní byty pro mladé rodiny nebo stárnoucí obyvatelstvo v pasivním standardu by měly být prioritou každé samosprávy.