Rodinné domy

V současné době všechny země Evropské unie zapracovávají do svých soustav technických norem eurokódy (de facto evropské normy), které by do března 2010 měly být jedinými pravidly pro navrhování stavebních konstrukcí v Evropě – to letos v únoru potvrdil i celoevropský workshop organizovaný Evropskou komisí v Bruselu.

Jedna z posledních realizací ateliéru Lábus, komorní vila v Nespekách, v blízkosti prvorepublikových Fragnerových vil nese rukopis typický pro všechny Lábusovy realizace – výrazně vyabstrahované řešení s volně propojenými prostory a pro autory typické kletované omítky. Současně ale konečná podoba, vznikající ve spolupráci s investorkou, přinesla několik specifických posunů – součástí zadání byla přízemní dispozice, která akcentuje propojení interiéru s exteriérem, a minimální program.

V dnešní době rychlé výstavby je deset let na jeden dům unikum. Trpělivost architekta a investora v jedné osobě, Zdeňka Fránka, se však vyplatila. Vznikla výrazná stavba na výrazném místě, stavba, která si mezi neofunkcionalistickými tendencemi jihomoravské metropole našla svou vlastní cestu.

Stavební průmysl a jeho produkty se značnou měrou podílejí na stavu životního prostředí. Výstavba budov a jejich provoz patří mezi největší spotřebitele materiálových a energetických zdrojů a významné znečišťovatele životního prostředí. Ekologické stavby jsou reakcí na současný stav životního prostředí. Právě nízkoenergetické (NED) a spolu s nimi energeticky pasivní domy (EPD) na bázi dřeva jsou zajímavým řešením, které v sobě spojuje ekologickou výstavbu, ekologický provoz i ekologickou likvidaci zároveň s vysokým komfortem bydlení.

Součástí inteligence budov bude čím dál víc hrát roli i jejich energetická efektivnost. Proto není od věci zabývat se fotovoltaikou. Příklad, který přinášíme, není ovládán na dálku či přes internet. Dokazuje však, že fotovoltaické řešení může být nenáročné na prostor a zároveň umí plnit i estetickou funkci.

Návrh rodinného domu u Františkových Lázní určovala pouhá dvě slova: interiér a exteriér. Architekti z ateliéru A69 si však na stavbě, odborné veřejnosti známé jako Villa Lea, neověřovali nějaký svůj teoretický předpoklad. Naopak hledali, jak naložit se zadáním a výchozími podmínkami co nejfunkčněji a zároveň tak, aby stavba měla jasný a čitelný koncept.

Výsledná podoba rodinného domu v Horních Počernicích u Prahy od architekta Michala Kunce vychází z jednoduché rovnice – poloha pozemku, požadavek majitelů na jednopodlažní stavbu plus funkční dispozice rovná se jednoduchý dům s jasnou koncepcí. Díky promyšlenému použití materiálů a nápaditému přístupu k výchozím podmínkám vznikla architektura veskrze současná a rozhodně ne chladná.

Čisté linie, rozsáhlé transparentní plochy, barevná i tvarová pestrost, průniky velkých hmot, tvarová invence, srozumitelný a především fungující provoz – to je styl slovenského architektonického ateliéru A&D Studio, za nímž se skrývá autorský tandem ing. arch. Juraj Molnár, ing. arch. Ľubomír Peráček. Mezi nominace na slovenskou cenu za architekturu CE.ZA.AR 2005 se v kategorii rodinné domy dostaly dokonce dvě jejich realizace. I když cenu nakonec nezískali, jejich stavby nesporně patří k tomu nejlepšímu, co se v této oblasti na Slovensku v současnosti produkuje.

V současnosti jsou velmi aktuální trendy zvyšovat životnost výrobků ze dřeva především jejich konstrukční ochranou (vhodným designem) a současně i volbou trvanlivějších druhů dřeva s vyšší odolností vůči biologickým škůdcům – akátu, dubu a exotických dřevin. Používají se rovněž modifikovaná dřeva, jako jsou termodřevo nebo acetylované dřevo. Chemická ochrana dřeva je přitom stále aktuální a nadále zůstane za podmínky, že se použijí ekologicky přijatelné látky.

Nevelká, střízlivá, jednoduchá a přitom přívětivá stavba, která souzní s okolní přírodou. Tak na příchozího působí rodinný dům, který si vysloužil zvláštní cenu vydavatelství Jaga Media v loňské soutěži „Realizované stavby z cihlového systému Porotherm“. Autorem oceněného projektu je Adam Lenc.

Pro patrové rámy se běžně používá beton a ocel. Těmito materiály lze vytvořit tuhé monolitické propojení svislých sloupů a vodorovných příčlů. Použití dřeva je zde zcela výjimečné. Podstata nového řešení spočívá v přeplátování spojovaných sloupů a příčlů s vybráním pro vložení ocelové spojky připevněné ke každému spojovanému prvku svorníky.

Mladí manželé si přáli zejména otevřený prostor interiéru, co nejvíce propojený tak, aby se rodinný život odehrával společně – v domě tedy vznikla v podstatě jedná velká a také vysoká místnost s otevřenou dispozicí, doplněná několika menšími pokoji.

V současné době se s názvem energeticky pasivní dům (EPD) setkáváme na každém kroku. Mnoho lidí o něm zasvěceně mluví, popisují jej, novináři se snaží své čtenáře zaujmout a překvapit. Když si ovšem pozorně tyto texty pročteme, zjistíme, že se opakují stále stejné pojmy a informace, pouze jinak formulované. 

Na těchto dvou rodinných domech si chtěl stavitel ověřit méně obvyklý typ vnitřních izolací, větrání a topení. „Vyzkoušeli jsme tu některé věci, o nichž většina investorů vůbec neuvažuje, například rekuperační jednotku se zemním registrem,“ říká. Stavbě se věnoval do všech detailů. Jeho záměrem bylo postavit dva poměrně levné domy, jež by se svými parametry blížily stavbám s pasivním způsobem vytápění, tedy s minimální spotřebou energie.

Rodinný dům v Mladé Boleslavi od Jiřího Špačka měl mít původně rovnou střechu, ale tlak okolní výstavby a situace nakonec vedly k pultovému zastřešení. Nešlo jen o kosmetickou úpravu původního záměru, ale při zachování konstrukčního systému se do stavby vnesla různorodost jako princip. Důkaz toho, nakolik je každá stavba složitou výslednicí mnoha vlivů, uprostřed nichž je architekt zároveň démiurg i stratég.