Rodinné domy

Sláma je stejně jako hlína zdravý přírodní materiál, trvanlivý, jestliže je udržován v suchu. Sláma je levný, lokální a obnovitelný zdroj, který se dá lehce vrátit do přírody. Navíc má sláma v zabudovaném stavu vázán CO2, který by se spálením nebo kompostováním uvolnil do ovzduší.

Dům je možné přirovnat k živému organismu – aby správně fungoval, je nutné dodržet základní zásady při jeho návrhu, stavbě i užívání. Tím spíše v případě pasivního domu, kde je na jednotlivé vlastnosti kladen daleko větší důraz. O vlastnostech pasivních domů i o jejich výstavbě v České republice jsme si povídali s Ing. Janem Bártou, ředitelem Centra pasivního domu.

Pražská Hanspaulka je lokalita příjemná pro bydlení – tichá čtvrť s téměř nulovým provozem, spojení do centra ze stanice metra Dejvická je v docházkové vzdálenosti. Není divu, že většina z rodinných domů, které se tu vloni i letos dokončily, už má své majitele. Platí to i pro soubor tří vilových domů od architektonického ateliéru Ladislava Lábuse. Výhledy z nich jsou úchvatné – ze střech lze vidět pražské dominanty od Hradčan a Petřínské rozhledny přes Vyšehrad, Pankrác a Žižkovskou televizní věž. Vidět je i rondel nové Národní technické knihovny v údolí.

Často poslouchám argumenty brojící proti současným architektonickým trendům. Odpůrci vytýkají současné architektuře její strohost a střídmost, přílišné zdůrazňování výtvarného a estetického hlediska na úkor útulnosti či praktičnosti. „Kdo to bude uklízet?“ ozývá se z úst praktiků při prohlížení fotografií moderní kuchyně s velkými nerezovými plochami. „Bílá sedačka? Už je vidím, jak budou nadávat, když se jim narodí děti!” křičí další při hodnocení odvážného obýváku s nábytkem ve světlých barvách. Naše návštěva je věnovaná právě všem „praktikům”, kteří nevěří, že i moderní interiér může být praktický a útulný. Jednopatrovému podsklepenému domu dominuje bílá – bíle jsou vnitřní i vnější omítky, do bílé je stylizovaná kuchyňská linka i pult, bílá je již zmiňovaná sedací souprava v obýváku i knihovna na poschodí.

Jestliže je v domě zdrojem tepla a chladu tepelné čerpadlo a klimatizace je zabezpečena progresivním stropním chlazením, respektive dům větrá větrací jednotka s rekuperací, jsou splněna kritéria aktivního domu. Domu, který na vytápění i chlazení využívá jen obnovitelné zdroje.

V současnosti již stavebníka nepřekvapí, když najde v literatuře článek o montovaných domech. Montovaných staveb je více typů. Pro lepší orientaci bychom si měli alespoň některé z nich blíže představit. Montované domy je možno dělit především na základě použitých materiálů.

Nedávno odstartovaný program Zelená úsporám podnítil firmy k vlastní propagaci prostřednictvím ekologicky příznivého stavebnictví. Mnozí investoři na toto slyší. Především je oslovuje nabídka dřevostaveb s difuzně otevřenou konstrukcí, která nabízí mnoho výhod – například rychlou realizaci a finančně méně náročný provoz realizované stavby.

Na svažitém pozemku v německém Švábsku vznikl dům, který ocení znalci architektury i pragmatičtí stavitelé. Chytrým nápadem ušetřili architekti, kteří byli zároveň investory, značnou část rozpočtu a mysleli i na cenu budoucího provozu. Vznikl nízkoenergetický dům, který rozhodně nerezignuje na vkus a estetiku.

Americký institut architektů (AIA) a jeho výbor pro životní prostředí (COTE) vyhlásily deset nejlepších projektů z oblasti zelené architektury obsahující návrhy energeticky šetrných řešení, která chrání a zlepšují životní prostředí. Škála vítězných projektů je široká, zahrnuje studentské centrum pro volný čas, synagogu, bytové domy i velké komerční budovy.

„Dům se staví alespoň na 50 let a je dobré si spočítat, jestli budu schopen jeho náklady na provoz pokrýt i v důchodovém věku,“ říká Michal Navrátil, spolumajitel stavební firmy RIGI a jeden z tvůrců projektu Sluneční ulice, se kterým jsme si popovídali nejen o tomto projektu, ale i obecně o výhodách a úskalích nízkoenergetické výstavby v České republice.

Počet aktivních architektů na kilometr čtvereční naší země se rok od roku zvyšuje. Tento přírodní úkaz jistě souvisí s bující výstavbou, ale i s ochotou stavbychtivých našinců dát si poradit. Někteří investoři se dokonce ptají i na energetickou náročnost vysněného hnízda...  

V České republice, na Slovensku i v dalších zemích již několik let existují komplexní stavební systémy z vrstvených nápojových kartonů. Jsou známy realizace v oblasti bytové i administrativní výstavby, především jednopodlažní objekty. Velmi časté je použití těchto materiálů také při rekonstrukcích (např. půdní vestavby a interiérové úpravy).

Z neútulného tmavého bungalovu prostorný rodinný dům plný slunce... Šedá myška z 60. let minulého století změněná k nepoznání – ve vilu s čistou moderní architekturou... I tak by se dala charakterizovat rekonstrukce rodinného domu v rakouském Pettenbachu. Na této přestavbě však bylo asi nejdůležitější, že obyčejný starý dům se zároveň změnil v dům energeticky pasivní.

„Nešlo nám o to postavit první pasivní dům,“ vysvětluje architekt. „Chtěli jsme postavit pasivní dům v našich podmínkách, které jsou odlišné od těch v Rakousku či v Německu. Chtěli jsme s našimi projektanty, se slovenskou stavební firmou a s u nás dostupnými materiály a technologiemi uplatnit ověřené principy, splnit kritéria a zásady uznávané v zahraničí a podat o tom zprávu – aby se ti, kteří u nás chtějí stavět pasivní domy (a nezáleží na tom, jestli proto, aby snížili své náklady na bydlení, nebo proto, aby udělali něco pro životní prostředí), mohli inspirovat a poučit z našich zkušeností.“

Rodinný dům v rakouské obci Passail byl zbudován koncem šedesátých let jako masivní cihlová stavba, v té době klasickým způsobem. Prošel generační výměnou uživatelů a mladí stavebníci se rozhodli zrenovovat ho natolik, aby odpovídal co nejširší škále požadavků na moderní bydlení. Mottem jejich prvotních úvah bylo rozšíření domu na přiměřený plošný standard s vysokým stupněm uživatelského komfortu. Přitom však – jak je to v Rakousku velmi časté – mělo jít o stavbu splňující přísná ekologická kritéria se značnou mírou ohleduplnosti k životnímu prostředí.