Rodinné domy

V současnosti již stavebníka nepřekvapí, když najde v literatuře článek o montovaných domech. Montovaných staveb je více typů. Pro lepší orientaci bychom si měli alespoň některé z nich blíže představit. Montované domy je možno dělit především na základě použitých materiálů.

Nedávno odstartovaný program Zelená úsporám podnítil firmy k vlastní propagaci prostřednictvím ekologicky příznivého stavebnictví. Mnozí investoři na toto slyší. Především je oslovuje nabídka dřevostaveb s difuzně otevřenou konstrukcí, která nabízí mnoho výhod – například rychlou realizaci a finančně méně náročný provoz realizované stavby.

Na svažitém pozemku v německém Švábsku vznikl dům, který ocení znalci architektury i pragmatičtí stavitelé. Chytrým nápadem ušetřili architekti, kteří byli zároveň investory, značnou část rozpočtu a mysleli i na cenu budoucího provozu. Vznikl nízkoenergetický dům, který rozhodně nerezignuje na vkus a estetiku.

Americký institut architektů (AIA) a jeho výbor pro životní prostředí (COTE) vyhlásily deset nejlepších projektů z oblasti zelené architektury obsahující návrhy energeticky šetrných řešení, která chrání a zlepšují životní prostředí. Škála vítězných projektů je široká, zahrnuje studentské centrum pro volný čas, synagogu, bytové domy i velké komerční budovy.

„Dům se staví alespoň na 50 let a je dobré si spočítat, jestli budu schopen jeho náklady na provoz pokrýt i v důchodovém věku,“ říká Michal Navrátil, spolumajitel stavební firmy RIGI a jeden z tvůrců projektu Sluneční ulice, se kterým jsme si popovídali nejen o tomto projektu, ale i obecně o výhodách a úskalích nízkoenergetické výstavby v České republice.

Počet aktivních architektů na kilometr čtvereční naší země se rok od roku zvyšuje. Tento přírodní úkaz jistě souvisí s bující výstavbou, ale i s ochotou stavbychtivých našinců dát si poradit. Někteří investoři se dokonce ptají i na energetickou náročnost vysněného hnízda...  

V České republice, na Slovensku i v dalších zemích již několik let existují komplexní stavební systémy z vrstvených nápojových kartonů. Jsou známy realizace v oblasti bytové i administrativní výstavby, především jednopodlažní objekty. Velmi časté je použití těchto materiálů také při rekonstrukcích (např. půdní vestavby a interiérové úpravy).

Z neútulného tmavého bungalovu prostorný rodinný dům plný slunce... Šedá myška z 60. let minulého století změněná k nepoznání – ve vilu s čistou moderní architekturou... I tak by se dala charakterizovat rekonstrukce rodinného domu v rakouském Pettenbachu. Na této přestavbě však bylo asi nejdůležitější, že obyčejný starý dům se zároveň změnil v dům energeticky pasivní.

„Nešlo nám o to postavit první pasivní dům,“ vysvětluje architekt. „Chtěli jsme postavit pasivní dům v našich podmínkách, které jsou odlišné od těch v Rakousku či v Německu. Chtěli jsme s našimi projektanty, se slovenskou stavební firmou a s u nás dostupnými materiály a technologiemi uplatnit ověřené principy, splnit kritéria a zásady uznávané v zahraničí a podat o tom zprávu – aby se ti, kteří u nás chtějí stavět pasivní domy (a nezáleží na tom, jestli proto, aby snížili své náklady na bydlení, nebo proto, aby udělali něco pro životní prostředí), mohli inspirovat a poučit z našich zkušeností.“

Rodinný dům v rakouské obci Passail byl zbudován koncem šedesátých let jako masivní cihlová stavba, v té době klasickým způsobem. Prošel generační výměnou uživatelů a mladí stavebníci se rozhodli zrenovovat ho natolik, aby odpovídal co nejširší škále požadavků na moderní bydlení. Mottem jejich prvotních úvah bylo rozšíření domu na přiměřený plošný standard s vysokým stupněm uživatelského komfortu. Přitom však – jak je to v Rakousku velmi časté – mělo jít o stavbu splňující přísná ekologická kritéria se značnou mírou ohleduplnosti k životnímu prostředí.

Během uplynulých čtyř ročníků se stal Salon dřevostaveb prestižní a v Česku ojedinělou akcí, která formou výstavy, přednášek, projekcí a odborné literatury představuje nejlepší tuzemskou architekturu ze dřeva i zahraniční trendy. Salon nabízí pohled na dřevostavby nejen jako na alternativu technologickou či materiálovou, ale ukazuje je jako součást alternativního životního stylu.

Obyvatelé zdánlivě nenápadného domu nedaleko Vídně si vskutku užívají každého slunečného dne. Díky promyšlené konstrukci svého příbytku ho totiž dokážou bohatě využít ve svůj prospěch: velkým jižním prosklením proniká do interiéru mnoho světla, což blahodárně ovlivňuje jejich psychiku i zdraví, a dostatek sluneční energie jim zároveň pomáhá udržet nízké provozní náklady i vysoký komfort. Za největší výhodu svého pasivního domu považují právě příjemný pocit v interiéru – teplíčko, čerstvý vzduch a žádný průvan.

Zájem o nízkoenergetické a pasivní domy neustále roste. Přispívá k tomu i postupné zvyšování cen energií a dostupnost informací z hospodářsky vyspělejších zemí. Přesto jsou nízkoenergetické domy mezi novostavbami stále spíše výjimkou.

Dřevostavba nedaleko Prahy je ovlivněna údolím, k němuž vzhlíží prosklenými stěnami a rozlehlými obytnými terasami. Majitelé i architekt vnímali její zrození jako hru a popustili uzdu fantazii. I proto vznikl dům k bydlení, nehonosící se nadměrnými metry, dům, ze kterého hledíte do kraje a je vám v něm dobře i v skrytu duše.

Donedávna bylo uplatnění dřeva omezeno pouze na nižší budovy. Zkušebna AV ČR v Praze testovala speciální dřevěný patrový rám a výsledky pak využila pro další vývoj v řešení konstrukčních systémů. Výsledkem je patrový rám připravený pro aplikaci u šestipodlažní budovy.