Nízkoenergetické stavby 2.
Galerie(6)

Nízkoenergetické stavby 2.

Obyvatelé zdánlivě nenápadného domu nedaleko Vídně si vskutku užívají každého slunečného dne. Díky promyšlené konstrukci svého příbytku ho totiž dokážou bohatě využít ve svůj prospěch: velkým jižním prosklením proniká do interiéru mnoho světla, což blahodárně ovlivňuje jejich psychiku i zdraví, a dostatek sluneční energie jim zároveň pomáhá udržet nízké provozní náklady i vysoký komfort. Za největší výhodu svého pasivního domu považují právě příjemný pocit v interiéru – teplíčko, čerstvý vzduch a žádný průvan.


Mým snem bylo vytvořit prostor, v němž bychom mohli s manželkou žít i pracovat,“ říká Christian Steiner, investor, autor, stavitel i obyvatel domu v jedné osobě. „Bylo to pro nás celkem přirozené rozhodnutí, a protože máme stavební firmu, v níž oba pracujeme, k realizaci jsme neměli daleko. Podařilo se nám koupit pozemek, sousedící se starým venkovským domem, ve kterém sídlila firma, a bylo rozhodnuto.“

Starý dům zrekonstruovali tak, aby splňoval nízkoenergetický standard (dosáhnout lepších parametrů nebylo v tomto případě možné) a pustili se do stavby nového.

Výsledkem jsou tři samostatné objekty spojené do jednoho celku dřevěnou verandou – na jedné straně zrekonstruovaný venkovský dům, v němž jsou kanceláře firmy, uprostřed multifunkční objekt, který slouží jako rehabilitačně-relaxační centrum a zároveň je jakousi prostorovou rezervou do budoucnosti (podle potřeby tu může být později například samostatný byt pro prarodiče), a na opačné straně dům pro rodinu Christiana a Elke. Všechny tři budovy propojuje na jižní, zahradní straně veranda, jejíž součástí je i krytý vstup na pozemek, situovaný u prostředního objektu.

„Architekturou jsme se snažili navázat na tradice Burgenlandu,“ vysvětluje architekt. „Také proto je například náš dům omítnutý, ačkoli se pod jeho omítkou skrývá dřevěná konstrukce. Ke dřevu jsme se otevřeně přiznali jen na prostřední budově, která má dřevěný obklad. Také naše veranda je transformací tradičního prvku zdejší lidové architektury.“

A protože se firma zabývá navrhováním a výstavbou nízkoenergetických a energeticky pasivních domů, bylo víc než přirozené, že Steinerovi neuvažovali o jiném domově než o takovém, který by splňoval kritéria pro označení pasivní. Věděli totiž, že kromě nízkých nákladů na vytápění znamená i mimořádně komfortní bydlení.

Solární koncept
Velmi dobře tepelně izolovaná a utěsněná dřevěná konstrukce vytvořila základ pro minimalizování tepelných ztrát, jen nízké ztráty však samozřejmě nestačí ani pro splnění kritérií pasivního domu, ani pro příjemný život. Stejně důležité je i využívání pasivních solárních zisků: „Náš dům je jasný solární koncept, to znamená, že jsme se snažili co nejlépe využít solární zisky,“ vysvětluje architekt Steiner.

Maximální využití slunečního záření zde bylo možné především díky ideální, severo-jižní orientaci domu. Na jižní straně, obrácené do zahrady, je téměř celá fasáda ze skla. Denní prostor, tedy obývací pokoj spojený s kuchyní a jídelnou, které zabírají podstatnou část spodního podlaží, jsou od zahrady odděleny jen souvislou prosklenou stěnou. Ke stínění spodního podlaží perfektně slouží veranda, předsazená o 1,5 m – vysoko stojící letní slunce do interiéru přímo nezasvítí, dopadání paprsků nízko stojícího zimního slunce však nic nebrání. Za pásovým oknem v poschodí (zabírá asi 50 % fasády horního podlaží) se skrývají ložnice, v létě účinně stíněné venkovními žaluziemi.

„Díky jižnímu prosklení opravdu žijeme ve světle, což nám přináší hned tři výhody,“ zdůrazňuje Christian Steiner. „Máme dostatečně prosvětlený interiér a slunečné záření příznivě ovlivňuje fyziologii člověka. Zároveň je s ním spojený i dostatek sluneční energie, tedy pasivních solárních zisků, které snižují naše provozní náklady. A vedle nízkých nákladů současně dosahujeme i mnohem vyššího standardu bydlení než v klasickém domě.

Díky dobře izolovaným stěnám jsou všechny vnitřní povrchy teplé i v zimě, vzduchotechnika zabezpečuje stále čerstvý vzduch, a přitom nemáme pocit průvanu, protože tu nejsou žádné štěrbiny, dům je perfektně vzduchotěsný – výměna vzduchu vzduchotechnikou je opravdu nízká a proudění vzduchu pomalé.

S pomocí techniky
Na rozdíl od běžné praxe dnešních pasivních domů zde vzduchotechnika (samozřejmě s rekuperací tepla) slouží jen k větrání a není spojena s teplovzdušným vytápěním. Vytápění je teplovodní – podlahové a stěnové, přičemž zdrojem tepla je tepelné čerpadlo země – voda se zemním solankovým výměníkem.

„Dům vznikal před pěti lety, kdy technika nebyla na takové úrovni, jako je dnes, proto jsme zvolili to nejmenší tepelné čerpadlo, jaké bylo v té době na trhu,“ říká majitel domu. „Jednak nám bylo podlahové vytápění sympatičtější než topení vzduchem, jednak bylo potřeba vytápět i sousední budovu, která není energeticky pasivní, dosahuje jen nízkoenergetického standardu. Tepelné čerpadlo umožňuje pokrýt větší tepelnou ztrátu, díky čemuž jsme ho mohli využít k vytápění všech tří objektů, a navíc poskytuje větší komfort. Dá se jím totiž v zimě topit a v létě chladit, aniž bychom měli v domě problémy s příliš suchým vzduchem.“

Ekonomický? Ekologický!
Rozhodnutí pro stavbu pasivního domu, pro nějž jsou typické mimořádně nízké nároky na spotřebu energie, bývá jaksi přirozeně spojeno s celkovým ekologickým přístupem. V tomto domě se projevil i ve využívání přírodních materiálů v interiéru – podlahy jsou z bambusu napuštěného lněným olejem, kuchyň je z nahrubo opracovaného a naolejovaného dubového dřeva, všechny omítky jsou hliněné.

Podle majitele domu jsou právě dřevo a hlína ve své přirozené podobě rozhodující pro kvalitu vnitřního prostředí: „Bylo pro nás velmi důležité používat přírodní a obnovitelné materiály, především z tohoto regionu – zdejší je například třtina, která tvoří podklad pod omítky. Jsou to nejen obnovitelné a přirozené, ale ve většině případů zároveň i velmi kvalitní stavební materiály. Dřevu, jehož povrch je ošetřen jen olejem, a nepálené hlíně vděčíme za příjemný pocitu komfortu v domě.

Také díky hliněným omítkám například nemáme problémy se suchým vzduchem, které jsou běžné v jiných domech. Vlhkost v domě neklesá pod 40 % díky schopnosti hliněných omítek regulovat ji. S manželkou a synem jsme byli i předtím v podstatě zdraví, ale od té doby, co bydlíme v tomto domě, jsme nebyli nemocní vůbec. Možná to souvisí jen nepřímo, ale v každém případě trávíme většinu dne v interiéru, a ten má proto určitě vliv i na naše zdraví.“

Technologie
Konstrukce: dřevostavba
Obvodové stěny: prefabrikovaná dřevěná sloupková konstrukce zateplená celulózou o tloušťce 32 cm, přídavné zateplení 2 × 5 cm (třtinové desky a rohože ze strany interiéru i exteriéru). Venkovní DHF desky s lepenými spoji tvoří větrotěsnou vrstvu, z vnitřní strany jsou OSB desky s lepenými spoji. Lisované třtinové desky o tloušťce 5 cm ze strany interiéru tvoří přídavnou izolaci a instalační rovinu.
 
Střecha: Dřevěná rámová konstrukce montovaná na místě a zateplená celulózou o tloušťce 34 cm, z vnitřní strany je ještě 5 cm přídavné izolace – OSB  desky s lepenými spoji a desky z lisované třtiny.
 
Základy: V přízemí je podlaha z vrstveného dřeva
(d = 14 cm) s ocelovými kotvami a dřevěnými nosníky jako nosná konstrukce a dodatečná vrstva tepelné izolace ze styroporu (d = 10 až 15 cm).
 
Okna: dřevěná s trojitým zasklením,
Uw = 0,7 – 0,85 W/(m2 . K)

Technika
Větrání: Centrální větrací jednotka se solankovým výměníkem tepla (pro předehřátí nebo ochlazení přiváděného vzduchu).

Vytápění a teplá voda: Tepelné čerpadlo, solankový výměník, fototermické kolektory, krbová vložka se samostatným nasáváním vzduchu z exteriéru. Teplá voda se akumuluje v 1 000litrovém zásobníku.
Fotovoltaické články: Na jižní fasádě je 12 m2 solárních monokrystalických článků s výkonem cca 1,5 kW.

Náklady: 2000 €/m2

Andrea Mičková, Erika Kuhnová, Eva Grochová
Foto: Robert Žák, Vladimír Balda, Daniel Veselský