Při pořizování vlastního bydlení je úplně první otázkou: novostavba, nebo rekonstrukce? Když se řekne rekonstrukce, může se jednat o drobné úpravy interiéru nebo i kompletní renovaci celého domu. Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Více v článku Rekonstrukce staré stodoly svépomocí
Takhle vypadá ideální místo pro zimní radovánky. Pozemek pod lesem, na rozhraní přírodní rezervace. Zalesněný svah na konci vsi, se sklonem, který přeje jen odvážnějším sáňkařům. Kopec, na nějž si i v létě troufá jen pohyblivější turista v dobré obuvi. Postavit dům by si zde dovolil jen skutečný odvážlivec.
Investor se zavázal v budoucnosti snížit uhlíkovou stopu, spotřebu vody a emise CO2. Z toho důvodu postavil v Rajci první ekologický supermarket na Slovensku, který je zhotoven z materiálů na bázi dřeva. Tyto materiály nezatěžují životní prostředí a samotný provoz budovy znečišťuje prostředí jen minimálně.
Robert Harvey Oshatz je architekt z Oregonu v USA. Všechny jeho stavby a návrhy vynikají velmi poetickým tvaroslovím. Plovoucí rezidence pro rodinu Fennelových na řece Vilamette v Portlandu je veskrze komorní realizací, podle slov architekta není ani konstrukčně náročná. Dokazuje, jak téma vodního živlu může prolnout architektonickým konceptem. Se záviděníhodným výsledkem.
Za posledních deset let se konečně i v našich zeměpisných šířkách začínají objevovat v hojnějším počtu „konkurenti“ tradičních českých roubených staveb – kanadské sruby. Jejich pozitivní vlastnosti a neustálé prohlubování technologie při jejich zhotovování nabízejí možnou alternativu příjemného bydlení.
Je dřevo stavebním materiálem budoucnosti? Jaké jsou výhody a nevýhody dřevěných konstrukcí? Vyplatí se developerům investovat do dřevostaveb? Kdy bude dřevěná výstavba dotována? Na tyto a další otázky odpovídali oborníci z řad architektů, developerů i stavebníků v rámci diskuze Vícepodlažní dřevostavby. Tu připravila společnost Envi A, podporující vývoj a realizace environmentálně vyspělých staveb a udržitelného rozvoje lidských sídel.
Schodiště tvoří funkční, ale i kompoziční propojení vertikálního a horizontálního prostoru. Svým architektonickým, konstrukčním a materiálovým řešením by mělo dotvářet styl interiéru. Zvlášť dřevěné schodiště znamená nejvyšší míru zhodnocení dřeva jak z hlediska ekonomického, tak i architektonického, estetického i funkčního. Lze říci, že interiér s pěkně navrženým schodištěm nepotřebuje další umělecké dílo.
Dřevěné stavební systémy mají při vzájemném porovnání z různých hledisek určité přednosti i nedostatky. V tabulce je rámcový přehled předností a nedostatků dřevěných stavebních systémů, přičemž při vzájemném porovnávání jsou uvážena hlediska architektonická, výrobní a montážní.
Společnost VELUX představila nový koncept domu – VELUX Atika, který v sobě spojuje aktuální témata, jako jsou kvalitní architektura, vnitřní klima a úspora energie. Atika je pokračováním výzkumného projektu Demohouse podporovaného Evropskou unií, který byl zahájen konceptem energeticky úsporné střešní nástavby Soltag.
Zatímco v severských zemích je dřevo jako jediný obnovitelný zdroj ve stavebnictví naprosto běžné, v našich končinách je stále v menšině – staví se zde pouhá 2 % dřevostaveb ročně z celkového počtu novostaveb. Požární předpisy existují všude, v České republice však blokují udržitelný způsob stavění přímo hasiči svým postojem či příliš přísným uplatňováním norem. Není divu, že pokud se objeví realizace dřevostavby průmyslové budovy, vzbudí patřičný zájem veřejnosti.
Nízkoenergetické stavění se dnes stalo jakýmsi zaklínadlem a také heslem na propagačních letácích. Ale kolikrát mají takováto hesla skutečný obsah? Jak pečlivě jsou takové domy navrhovány a stavěny? Do jaké míry jsou investoři takovýchto staveb dostatečně poučeni? O tom bychom se mohli rozepisovat poměrně zeširoka, a tak se podívejme na to, jak zabezpečit skutečný obsah slovu nízkoenergetický v kombinaci se slovem dřevostavba.
Stavět moderní architekturu na venkově je dnes určitě snazší, přinejmenším v okolí velkých měst – klienti tam bývají otevřenější novým věcem. Na holandském venkově jsou klienti konzervativní. Pokud jim architekt nabídne originální nápad, který na tradice navazuje, ale přitom jen bezduše nekopíruje, nakonec ho ocení. Dokazuje to House Dijk na severu Nizozemí.
Nápaditý, originální a ekologický dům, který před pár lety vyrostl v Chvalíkovicích poblíž Opavy, působil od samého začátku pozdvižení. Rovnou zatravněnou střechu, jakýsi obranný val z pískovcových kamenů a dvě stěny domu zcela otevřené slunci a nádherným výhledům do okolí – to by v malé moravské obci na dohled Pradědu očekával málokdo. Výsledek ale překvapí harmonickým splynutím s okolní krajinou i moderním vzhledem.
Sláma je stejně jako hlína zdravý přírodní materiál, trvanlivý, jestliže je udržován v suchu. Sláma je levný, lokální a obnovitelný zdroj, který se dá lehce vrátit do přírody. Navíc má sláma v zabudovaném stavu vázán CO2, který by se spálením nebo kompostováním uvolnil do ovzduší.
Dům je možné přirovnat k živému organismu – aby správně fungoval, je nutné dodržet základní zásady při jeho návrhu, stavbě i užívání. Tím spíše v případě pasivního domu, kde je na jednotlivé vlastnosti kladen daleko větší důraz. O vlastnostech pasivních domů i o jejich výstavbě v České republice jsme si povídali s Ing. Janem Bártou, ředitelem Centra pasivního domu.
Pražská Hanspaulka je lokalita příjemná pro bydlení – tichá čtvrť s téměř nulovým provozem, spojení do centra ze stanice metra Dejvická je v docházkové vzdálenosti. Není divu, že většina z rodinných domů, které se tu vloni i letos dokončily, už má své majitele. Platí to i pro soubor tří vilových domů od architektonického ateliéru Ladislava Lábuse. Výhledy z nich jsou úchvatné – ze střech lze vidět pražské dominanty od Hradčan a Petřínské rozhledny přes Vyšehrad, Pankrác a Žižkovskou televizní věž. Vidět je i rondel nové Národní technické knihovny v údolí.
