Dřevostavba rodinného domu
Jak velký je ideální dům? 100, 200, či dokonce 500 m2? Po návštěvě v malé obci nedaleko hlavního města je třeba říci, že odpověď může být překvapující. Už samotný titulek naznačuje, že pořekadlo o tom, že „méně je někdy více“, platí nejen v designu a architektuře, ale v tomto případě i v bydlení.
„Hlavně žádné zbytečné prostory!“ řekl si mladý pár uvažující o stavbě vlastního domu. Už dávno v nich dozrálo rozhodnutí, že nechtějí strávit celý život v paneláku. Jenže – příliš blízká jim nebyla ani myšlenka zbytečných metrů zanesených zbytečnostmi. Které se navíc samy neuklidí…Rodina má zatím jen dva členy, navíc ušetřené metry znamenají i ušetřené peníze. A to nejen za práci a stavební materiál, ale i za vytápění a celkový provoz. Přístup „méně může být více“ se tak za necelý rok po dokončení stavby odrazil i na finančních úsporách. V nevelké stavbě mají veškerý potřebný komfort, bonusem je přiměřená zahrada, která na své dořešení teprve čeká. Zatím ji pokrývá hustý zelený koberec, tvořící jakousi přírodní „předsíň“, vystavenou slunci. Vraťme se však na začátek.
Cesta ke dřevu

Na jednom z veletrhů jsme objevili architekty ze společnosti Prodesi,“ vzpomíná majitel, „slovo dalo slovo, padli jsme si velmi rychle do oka a celá realizace od projektu po odevzdání klíčů už běžela jakýmsi samospádem“. Slova majitele potvrzuje i architekt Pavel Horák z ateliéru Prodesi: „Výhodou byl jejich jasný postoj a bezproblémová komunikace. Úspěšné spolupráci vskutku nic nestálo v cestě.“
Společnou řeč našli i v architektonickém výrazu stavby. Investoři neholdují žádným rustikálním ozdůbkám, na architekturu mají poměrně jasný názor – stavba měla být funkční, praktická a jednoduchá. Výsledkem jsou dva hranoly se stejným objemem položené na sebe „křížem“. Spodní hranol je omítnutý s okny orientovanými na jih. Horní, napříč položený objem má dvouplášťovou odvětrávanou fasádu s dřevěným obkladem s vodorovně umístěnými deskami. Jako obklad architekti vybrali tlakově impregnované smrkové palubky. Okna v horním podlaží směřují na západ.

Rozmístění jednotlivých funkcí nejlépe dokládá půdorys. V přízemí najdeme zádveří, toaletu, kuchyň, pracovní kout a obývací pokoj s výstupem na terasu. V poschodí se nachází ložnice se šatnou, pracovna, která může sloužit i jako dětský pokoj nebo pokoj pro hosty, a koupelna. Všechny pokoje v poschodí – včetně koupelny – charakterizují velká francouzská okna orientovaná na západ, díky nimž je v místnostech dostatek světla. Okna umožňují i výstup na zelenou terasu, kterou tvoří střecha spodního podlaží – i když střecha nebyla původně plánována jako pochozí a pobytová.
V přímém přenose
Díky promyšlenému osazení stavby na pozemek jsou majitelé odměněni výhledem na sousední hustě zarostlou zahradu: „Informovali jsme se už před začátkem stavby. Je to největší zahrada v okolí, rostou v ní vysoké staré stromy. Soused využívá vlastní dům v jedné její části vzdálené od společného plotu a rozhodně neplánuje další zástavbu do našeho výhledu. Jinak bychom se asi neodhodlali otevřít francouzskými okny i koupelnu,“ doplňuje majitel a na dovětek přidává historku z výstavby: „I když mezi novostavbami v okolí (celou oblast charakterizuje nová zástavba rodinných domů, klasický developerský rozvoj obce na hranici metropole – pozn. red.) nejsme jedinou dřevostavbou, technologie výstavby i tvar domu byl samozřejmě pro zvědavce velmi přitažlivý.

Á propos – terasa. Dřevěné plato je částečně kryto před deštěm i slunečními paprsky konzolou horního podlaží. Horní kubus navíc podepírají dřevěné podpěry ve tvaru písmene V, které terasu formálně uzavírají. Až při posezení na pohodlných židlích si návštěvník – hlavně díky bezprostřední blízkosti opěrné stěny z gabionů – uvědomí členitost pozemku. „Parcela je dost svažitá, i když se to na první pohled nezdá. To byl i hlavní technologický problém založení stavby – důsledné odvodnění. Podařilo se nám však vše vyřešit a dům je v současnosti velmi ekologický a samostatný. Všechna spádová i dešťová voda z bezprostředního okolí domu je vyvedena trativodem, který ústí ve vzdálené části zahrady.“

Charakteristickým prvkem stavby jsou žaluzie před okny s výraznými žlutými rámy, které nejenže zamezují nežádoucím pohledům, ale zároveň mají i protisluneční a tepelněregulační funkci. „Fungují jako tepelný regulátor – v létě je zatahujeme, v zimě zase otevíráme, vždy podle potřeby. Tepelné zisky z jižní fasády jsou totiž dost významné,“ říká pan domácí. Také díky tomu využívají jako hlavní tepelný zdroj elektrické „přímotopy“. „Spočítali jsme si to a vychází nám to velmi dobře, navzdory obavám a všeobecně rozšířeným informacím o nákladnosti takového řešení,“ popisuje investor. „Navíc se díky spotřebě dostáváme na velmi příznivý tarif energetické společnosti, takže výsledek je celkově mimořádně příznivý.“ Aby zvolená řešení nenarušila celkový architektonický výraz stavby, jsou v přízemí použity elektrické podlahové konvektory a v pokojích v poschodí nízká designová tělesa, která nenarušují výhled francouzskými okny.“
Tepelné pohodě výrazně napomáhá zvolená konstrukce, s níž mají architekti z Prodesi dostatek zkušeností. Celá stavba konstrukčně vychází z amerického systému „two by four“ – nejde tedy o prefabrikovanou „skládačku“, ale o konstrukci, která vzniká takříkajíc přímo na staveništi. Stěny tvoří difuzní otevřený sendvič – zevnitř OSB desky, potom až 23 cm minerální vlny a DHF desky z vnější strany. Konečnou povrchovou úpravou zevnitř je sádrokarton, o exteriéru už byla řeč.
Dva z jednoho těsta

Výsledek mluví sám za sebe. Majitelé jsou rok po dokončení stavby spokojení, o čemž svědčí i příjemná atmosféra, která vládla při naší společné návštěvě. Architekti navíc klienta neztratili z dohledu a stále jsou připraveni vyřešit či opravit drobné nedostatky, jakým je například správný odstín obkladu mezi okenními rámy. Je jasné, že tu spolupráce nekončila zaplacením faktury. Končí však naše návštěva. Podzimní slunce se ukrylo za mraky a fotoaparát mého kolegy byl uložen na dno batohu. Po naší návštěvě zůstal jen chladnoucí čaj na příjemné terase a příjemné dojmy z návštěvy nevelkého „bytu se zahradou“.
Půdorys přízemí
Půdorys poschodí
Dřevostavba rodinného domu
Architekt: Pavel Horák, Prodesi
Investor: Soukromá osoba
Realizace: 2007 – 2008
Dodavatel: Domesi, s. r. o.
Matej Šišolák
Foto: Dano Veselský









