Rodinné domy

Vila Hermína v Černíně nedaleko Prahy je v mnoha ohledech výjimečný dům. Barva fasády, půdorys, šikmé rampy obývaných prostor, barvy interiéru, to vše z ní činí až exotickou realizaci. Kdo by snad chtěl tvrdit, že něco takového už viděl, musí se mýlit. Nic podobného v současné době v architektonickém světě nelze nalézt. Autory domu jsou Petr Hájek, Tomáš Hradečný, Jan Šépka – HŠH architekti, v současné době už neexistující ateliér, který patřil k těm nejvýraznějším na české architektonické scéně.

Rodinný NED pod Tribečem je typickým solárním domem s orientací místností na jižní stranu. I když jde o dřevostavbu, za částí velkoplošných prosklení v přízemí se nacházejí masivní tepelněakumulační stěny.

Moderní dřevěné domy dnes vznikají mnoha způsoby a často jsou k nerozeznání od domů realizovaných jinou stavební technologií, ale pouze na první pohled. Bydlení v nich již přináší rozdíly – nízké provozní náklady a zdravé a příjemné klima po celý rok.

Minimalistický dům se světlou přírodní omítkou vytváří místo poklidného domova na venkově. Horizontálně protáhlý tvar domu umožňuje jeho nenásilné včlenění do okolního prostředí i optimální propojení všech místností se zahradou. „Lze mluvit o návratu k archetypu vilového bydlení ve spojení s přírodou a krajinou,“ říká o této harmonické stavbě Pavel Nasadil, který ji navrhl ve spolupráci s Janem Horkým z ateliéru FAM architekti a Markem Nábělkem.

Dřevěné okenice, rolety a žaluzie jsou lety prověřené prvky zastínění a hodnotné dekorace domů. Dřevo patří k nejstarším stavebním materiálům a dnes se opět vrací do obliby díky svým užitným vlastnostem, dlouhé životnosti a dalším nesporným výhodám oproti jiným materiálům.

Nenápadný dům je dobře ukryt před pohledy náhodných kolemjdoucích. Pokud nesjedete z hlavní cesty na polní cestičku mezi zahrádkami, unikne vám. Navzdory tomu, že svým majitelům slouží jen necelé dva roky, při pohledu na stavbu s červenou střechou a gotickou věžičkou kostela v pozadí se zdá, jako by tu stál od nepaměti.

Mezi širokou veřejností panuje představa, že dřevostavba je jen provizorní konstrukce s nízkou trvanlivostí. Lidé se mylně domnívají, že dřevěné domy se stavěly jen v minulosti a neměly téměř žádné pozitivní vlastnosti. Pro mnohé to jsou jen dřevěné boudy bez budoucnosti, protože dřevo považují za materiál s nízkou odolností proti ohni, chladu a hluku. Opak je však pravdou. Stačí se podívat kolem sebe: velké sportovní haly, plovárny – tam všude najdete dřevěné konstrukce, které nenašly žádného vhodného konkurenta. Dřevodomy, jejichž nosnou konstrukci tvoří sloupkový systém nebo prefabrikované panely, mají srovnatelné vlastnosti s budovami na silikátové bázi.

Obytný soubor v Koberovech představuje první hromadně realizovanou výstavbu 12 rodinných domů v ČR na bázi úsporné dřevěné skeletové konstrukce ve standardu EPD. Jeho součastí je také školicí středisko (energeticky nulový dům). Svým architektonickým ztvárněním respektuje regulativy Chráněné krajinné oblasti Český ráj v intravilánu obce, tj. výhradně sedlové zastřešení, nástupy z podélných fasád, omezený rozsah prosklení...

Konstrukce z dřevěných modulů splňují nároky na stabilitu a trvanlivost. V porovnání s montovanými stavbami, resp. prvkovou výstavbou, se snižuje náročnost navrhování a je větší prostor pro kreativitu. Nosné a ztužující stěny obytných budov mohou jít až do výšky tří podlaží.

Leytron – vinařská vesnice ve švýcarském kantonu Wallis. Mezi vinnou révou a kamennými zídkami se k obloze tyčí břidlicí obložená kostka. Nakloněný hranol z dílny architektů Nunatak Architectes o svém účelu na první pohled příliš neprozradí. Zcela jasná je však pozoruhodná preciznost, s níž reaguje na požadavky mladých zákazníků i na okolní klimatické podmínky a jež vypovídá o touze vytvořit výjimečnou stavbu.

Jak velký je ideální dům? 100, 200, či dokonce 500 m2? Po návštěvě v malé obci nedaleko hlavního města je třeba říci, že odpověď může být překvapující. Už samotný titulek naznačuje, že pořekadlo o tom, že „méně je někdy více“, platí nejen v designu a architektuře, ale v tomto případě i v bydlení.

Bazénová hala je součástí nově budovaného komplexu krytého plaveckého bazénu v Brně, městské části Kohoutovice. Stavba byla zahájena v roce 2008, montáž dřevěné konstrukce započala v dubnu roku 2009. V současné době (listopad 2009) je montáž nosné konstrukce včetně opláštění a prosklených stěn dokončena a probíhá montáž ocelové konstrukce tobogánové věže, spojovacích lávek a schodišť.

Ve své studii pro britskou vládu vyzdvihl A. Stern naléhavost klimatické ochrany pro stabilitu světového hospodářství – do konce 21. století je třeba omezit emise CO2 o více než 50 %. Větším rizikem pro hospodářský růst a blahobyt nejsou náklady na uplatňování klimatické ochrany, nýbrž přetrvávající nečinnost a nárůst emisí.

Takhle vypadá ideální místo pro zimní radovánky. Pozemek pod lesem, na rozhraní přírodní rezervace. Zalesněný svah na konci vsi, se sklonem, který přeje jen odvážnějším sáňkařům. Kopec, na nějž si i v létě troufá jen pohyblivější turista v dobré obuvi. Postavit dům by si zde dovolil jen skutečný odvážlivec.

Investor se zavázal v budoucnosti snížit uhlíkovou stopu, spotřebu vody a emise CO2. Z toho důvodu postavil v Rajci první ekologický supermarket na Slovensku, který je zhotoven z materiálů na bázi dřeva. Tyto materiály nezatěžují životní prostředí a samotný provoz budovy znečišťuje prostředí jen minimálně.