Rodinné domy

Při pořizování vlastního bydlení je úplně první otázkou: novostavba, nebo rekonstrukce? Když se řekne rekonstrukce, může se jednat o drobné úpravy interiéru nebo i kompletní renovaci celého domu. Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Více v článku Rekonstrukce staré stodoly svépomocí

Partneři sekce:

Dům s názvem House 01 najdete v Polsku, v obci Nowa Górka (vojvodství Velkopolské). Postaven je na výjimečném místě v oblasti Natura 2000, což je soustava chráněných území, vytvářených společně členskými státy EU na obranu nejvzácnějších přírodních stanovišť na území Evropské unie. Možná si říkáte, proč tak rozsáhlý popis geografie, když zde jde o architekturu? Jenže právě ona s okolním prostředím úzce souvisí. 

Architekt Jan Proksa navrhl dům na místě, kde „žili jeho prarodiče a kde se narodila jeho matka.“ Respekt ke svým předkům pak vložil i do stavby samotné, do jednoduché geometrie jednoduchého objektu. Pro mnohé je přesto, ve své podstatě však právě proto, výsledek silným architektonickým gestem. 

Kompaktní, jednoduchá a minimalistická budova v polských Gliwicích vytváří dojem nepřístupnosti až nedobytnosti. To pro svůj kompaktní uzavřený tvar a kvůli absenci oken ve stěnách obrácených ke komunikaci a k sousedům. Ve skutečnosti je však díky promyšlenému řešení vzdušná a slunečná po celý rok.

Svět se mění s dobou, s každou další generací a lidé ho neustále přizpůsobují svým představám a potřebám. Potom například architektoničtí vysloužilci mohou poskytnout přístřeší, nový domov nebo dokonce přispět ke splnění životního snu. Říká se, že staré domy v sobě nesou otisk existence svých dřívějších majitelů, ale i když tomu tak není, svou cenu neztrácejí a zhodnocení budovy odsouzené k zániku může být přesto povznášející a uspokojující.

Dům pro pár dřevařů nemohla být nic jiného než dřevostavba. V případě projektu Dřevodům v Lučatíně se použil švýcarský systém, který tvoří cihly z masivního smrkového dřeva. Cihly lze plnit různou izolací.

V Jeruzalémě byla slavnostně zpřístupněna dřevěná rozhledna Ester ve tvaru kvetoucího kaktusu, jejímž autorem je známý český architekt Martin Rajniš. Věž je umístěna v areálu Hansen House z roku 1887, nedaleko hradeb Starého města, a návštěvníkům nabízí nádherný výhled na Jeruzalém. Tvar kaktusu byl zvolen záměrně – „ježatou krásou“ Martinu Rajnišovi připomíná izraelskou povahu. Areál Hansen House byl nedávno renovován jako sídlo Centra pro mladé umění, design, technologie, architekturu a nová média. Prostor pod rozhlednou bude sloužit kulturním akcím, přednáškám, workshopům, na věž je možné například i promítat (videomapping).

Obytný soubor dvanácti pasivních rodinných domů a školicího střediska Koberovy – Český ráj oslavilo kulaté jubileum. Pojďme si tento fenomén na poli pasivní výstavby u nás připomenout.

Hotel Bergaliv zrealizoval první ze čtyř plánovaných staveb, určených k útěkům do přírody a k meditacím. Nachází se na úbočí hory Åsberget na severu Švédska.

I na nevelké mapě Slovenska se ještě dají najít místa, kde má příroda převahu nad civilizací. Patří k nim i Melčická dolina v západní části Bílých Karpat, která vytvořila vhodný rámec pro dům v pasivním standardu ze slámy a dřeva na okraji civilizace. Byla to klasická architektonická výzva, která motivuje své tvůrce.

Pokud si chcete pořídit vlastní bydlení v romantickém místě, ke kterému vás navíc vážou vzpomínky z dětství, zdá se být dědictví v podobě sadu s malou chatkou přímo darem s nebes. Ne vždy jde však hned o dar královský. A tak tomu bylo i v tomto případě. Nakonec v něm však rodina svůj domov našla.

Nezáleží na tom, zda jsou to Tatry, Karpaty nebo Beskydy – mít kdekoli v horách chatu s perfektním výhledem a vybavením na celý rok je rozhodně skvělou investicí. Takto může vypadat chata v Beskydech podle architektů z ateliéru MOAD architekti s.r.o.

Bungalov u Košic je příkladem architektury, jež velmi citlivě ladí s okolní přírodou. To potvrzuje i interiér plný denního světla a čerstvého vzduchu, které do domu přivádějí střešní a klasická fasádní okna. Díky tomu mají majitelé postaráno o neustálý kontakt se zelení a okolní krajinou.

Čajový dům je typickým zástupcem tradičních dřevěných staveb japonské architektury. V současné podobě je znám několik staletí, i jeho návštěva je stále pro hosty mimořádnou událostí. Ideální spojení místa, kde se dům nachází, se stylem stavby a neobyčejnou atmosférou při pití čaje poskytuje prostor k uvolnění a oproštění se od každodenních starostí.

Opticky působí jako ze dvou odlišných celků – záleží na tom, z které strany se na něj díváte. Nejpříjemnější část je i v tomto případě nasměrovaná do zahrady, kde se interiér pozvolna mění na exteriér prostřednictvím terasy a schodů do zahrady zdobených kamennou zídkou. Základním pravidlem stavby tohoto domu byla jednoduchá geometrie, moderní architektonický koncept, ale především ekologie a ekonomie.