Rodinné domy

V historii existovalo mnoho domů, které jsou dnes součástí učebnic a ilustrují nám styl daného tvůrce nebo doby. Tvůrci Ateliéru Kunc Architects za svůj vlastní „manifest“, stavbu, která výstižně symbolizuje jejich tvorbu, považují rodinný dům v Neveklově. Co nám o nich říká?

U městských hradeb ve Slaném krčil se dlouhá léta zchátralý dům, který byl poznamenán nejen destruktivním zubem času, ale také neobratnými snahami několika bývalých majitelů o jeho „vylepšování“. Pak se kormidla chopili architekti Jan Švestka a Martin Beránek, díky jejichž citlivé péči si dům i jeho současní majitelé velmi hlasitě oddychli.

Inspirujte se příběhem mladé rodiny, která si svůj vysněný dům postavila v Dobříši. Do dřevostavby se přestěhovali z malého panelového bytu, který jim přestal vyhovovat po narození druhého dítěte. Architekt Ondrej Kaluš pro ně navrhl moderní dům s čistým designem, díky němuž si každý den mohou užívat krásný výhled na Brdské lesy.

Dřevodům v přírodním prostředí lesa nemá zakrývat jeho krásy, právě naopak, má je co nejvíce zpřístupnit obyvatelům a být s okolím v symbióze. Jednopodlažní dřevostavbu ve Lhotě u Dřís architekti ze studia ARCHTEAM – Milan Rak, Alena Režná – koncipovali tak, aby zachovali přirozené prostředí odrostlých borovic a dům do ní jemně napasovali.

V městečku Solbjerg na předměstí druhého největšího dánského města Aarhus se na jaře tohoto roku konala výstava domů budoucnosti, v rámci níž byl představen i reálný aktivní dům s energetickými parametry budoucnosti A2020. Pochází od společnosti KFS Boligbyg, která systematicky připravuje pro své uživatele aktivní domy. Dispozice bungalovu s přehledným půdorysem přinesla mnoho světla a prostoru.

V hustě zastavěné pražské lokalitě, ve vnitrobloku činžovních domů, se nachází nečekaný unikát – dům, který z normy, na kterou jsme běžně zvyklí, vybočuje nejen svým vytápěním a ohřevem teplé vody, ale i systémem čištění odpadních vod samotného objektu.

Projekty architektonického dua Liddicoat & Goldhill – Davida Liddicoata a Sophie Godhillové, jsou vždy zajímavé, neboť se nebojí kombinovat moderní s tradičním, v rekonstrukcích ponechávají výrazné atributy a stavební prvky, které propůjčí nemovitosti jedinečnost a osobitost. Ani „The Shadow House“, Stínový dům, tyto atributy nepostrádá, vůči svému okolí však působí na první a možná i druhý pohled, spíše nenápadně.

Vzdělávací a odborné centrum získalo ocenění v soutěži Pasivní dům 2017 v kategorii II. „Ostatní energeticky velmi úsporné budovy“. Do této kategorie se lze hlásit pouze se zkolaudovaným objektem postaveným dle principů pasivních domů, s energetickou náročností třídy B či lepší. 

Realizovaný a zkolaudovaný objekt s energetickou náročností A (dle PENB) získal ocenění odborné poroty. Dům na větrném kopci uspěl v soutěži Pasivní dům 2017 v kategorii I. „Pasivní rodinný dům“. Objekty v této kategorii musí splňovat kritéria pasivního domu dle PHPP nebo podmínky NZÚ – oblasti B2. 

Vila Ypsilon, pozoruhodné letní sídlo z autorské dílny architektonického ateliéru LASSA, se nachází v jižní části ostrova Peloponés v blízkosti města Finikounda. Stavba s užitnou plochou 150 m2 nemá zcela běžné proporce – ke svému okolí je více než ohleduplná, nevyčnívá, naopak mírně modeluje terén a kopíruje kopcovitý tvar pozemku.

Dům, finský srub Honka, stojí jistě, ale pokorně, při vodní hladině, obklopen stromy. Z ulice je téměř nepostřehnutelný. Pod korunami sosen vychutnávají jeho obyvatelé směs lesních zvuků a vůní.

Když se řekne architektura 30. let, často si lidé představí bílé funkcionalistické vily, které stojí v Brně nebo v Praze. Tam stojí dokonce celý soubor, osada Baba, tvořený touto vysoce kvalitní architekturou. Ale nejen podobné stavby vznikaly v dané době a nejen jich si dnes ceníme.

Na pohled úplně jednoduchá dřevostavba s pravidelnou sedlovou střechou je v našich končinách předurčený na úspěch. Tento vytvořili architekti ze studia Innauer-Matt Architekten a stojí v rakouském Bürserbergu. Samotní tvůrci ho nazvali domem ve druhém světě. Víte proč?

V Chráněné krajinné oblasti Jizerských hor stála stará zchátralá stavba. Na jejím místě v obci Šumburk nad Desnou postavil architekt Stanislav Fiala nový dům. Vznikla Leopoldova bouda, na první pohled možná nenápadná, při tom druhém ale plně poutající pozornost.

Mladá rakouská rodina měla na svůj nový dům dva požadavky. Trvali na tom, aby byl postavený ze dřeva, a zároveň měl mít v rámci tohoto druhu domů co možná nejnižší cenu. Tyto požadavky přijali jako výzvu architekti z ateliéru bogenfeld Architektur. Z ulice je dnes vidět strmou antracitově-šedou střechu vznášející se nad úzkým pruhem fasády na trávníku. Pod touto střechou se ukrývá bohatý rodinný život.