Rekonstrukce statku na Vysočině pracuje se světlem i tmou

Statek v mírně kopcovité krajině Vysočiny vznikal postupně od první poloviny 19. století až do jeho konce. Dnes chalupa obrácená k příjezdové cestě kamennou zdí s dřevěnými vraty ukrývá obytný objekt situovaný na okraji pozemku s výhledem do přilehlého lesa. Rodina současných majitelů nemovitost koupila v roce 1993 a postupně začala vlastními silami upravovat exteriér domu. V roce 2020 následovala rekonstrukce interiéru prvního patra, na kterou navázala přestavba podkroví od ateliéru Plus One Architects.

Cílem projektu bylo vytvořit zázemí pro širší rodinu a přátele, které nabídne dostatek soukromí a zároveň klidné prostředí pro odpočinek. Návrh navazuje na spodní podlaží pouze vybranými materiály, zejména masivním smrkovým dřevem a původní kamennou zdí. Horní patro ale získalo vlastní charakter založený na tmavých odstínech a syrových materiálech. Ty v interiéru vytvářejí komorní atmosféru, kterou podporuje i promyšlené osvětlení pracující s omezením rušivých podnětů.

Podkroví prosvětlují nová okna v původní kamenné stěně

Součástí rekonstrukce byly také dispoziční úpravy a zásahy do konstrukce podlahy, díky nimž se podařilo rozšířit užitnou plochu podkroví. Podlaha byla zvýšena dřevěným podbitím, aby se sjednotily výškové úrovně, což si vyžádalo i vznik nového schodiště.

„Úpravy podkroví nám umožnily osadit původní otvory v kamenné stěně novými okny a přivést denní světlo hluboko do dispozice. Světlo tak vstupuje do prostoru spíše nepřímo a podporuje klidnou atmosféru,“ říká architektka Kateřina Průchová.

Zvýšením podlahy jsou okna vůči okolnímu terénu částečně zapuštěná a z interiéru jsou viditelné pouze jejich horní rámy. Součástí řešení jsou také okenice, které umožňují regulovat míru soukromí i propojení s okolní krajinou.

Interiér rozděluje kontrast tmavé a světlé části

Podkroví je dispozičně i atmosférou rozděleno na dvě části. Soukromou zónu tvoří ložnice a šatna laděné do tmavých odstínů, zatímco pokoje pro hosty jsou světlejší a střídmější. Obě části propojuje centrální společenská místnost s barem, sezením a pracovním koutem. V blízkosti schodiště se nachází společná koupelna a toaleta.

Komfort během letních měsíců zajišťují klimatizační jednotky. V zimě pomáhá udržet teplo kromě radiátorů také nové těsnění oken a dveří nebo posuvná stěna oddělující schodiště od prvního patra.

Dominantním materiálem interiéru je černá masivní žula použitá například v koupelně nebo na barovém stole, který plynule přechází do pracovní desky pod zkosenou střechou. Přiznaným prvkem zůstává původní kamenná stěna. Na detailu zpracování je to patrné například u posuvných dveří na schodišti, jejichž hrana kopíruje její nerovný povrch.

Nepřímé osvětlení podporuje klidnou atmosféru

Součástí společenské místnosti je také tyč určená pro zavěšení otočné televize na speciálním háku podle požadavku investora. Atmosféru podkroví doplňuje nepřímé osvětlení kombinující lampy, odrazy světla a integrované LED pásky, díky nimž lze měnit intenzitu i charakter osvětlení.

Důležitou roli při realizaci hrála také dlouhodobá znalost domu samotnou rodinou investora, která pomohla upřesnit možnosti stavebních zásahů i samotné provedení.
„Majitelé od začátku věděli, že nechtějí rekonstrukci uspěchat. Důležité pro ně bylo udělat ji promyšleně a kvalitně, i kdyby to mělo trvat déle,“ říká autorka návrhu architektka Petra Ciencialová.

Na stavebních i řemeslných pracích se podíleli lokální řemeslníci. Rekonstrukce tak nepředstavuje radikální proměnu, ale další vrstvu postupného vývoje historického domu. Podkroví dnes nabízí zázemí pro společná setkání i soukromý odpočinek a pracuje se světlem, tmou i materiály jako s prostředky pro vytvoření klidné atmosféry.