Malý Berlín v Holešovicích dostane novou dominantu

Partneři sekce:

Že se ve středu pražských Holešovic nachází Berlín (byť Malý), už jste možná slyšeli. Právě zde nyní Karlín Group a PPF budují pozoruhodný rezidenční projekt ZigZag House, který vzniká ve spolupráci s jedním z berlínských architektonických studií.

Název Malý Berlín se poprvé objevil ke konci 30. let 20. století, kdy vznikl obytný blok německojazyčné menšiny (tehdy ještě jak německé, tak židovské) v ulici U Smaltovny. Někdy je tento pojem používán i pro celou sousedící oblast, zejména s ohledem na to, že za 2. světové války se tu množství německých usedlíků zvýšilo, a dokonce zde byly byty pro zaměstnance protektorátní správy.

Kachlikový obklad upomíná na 30. a 40. léta
Rytmizovaná fasáda
Pohled z výšky
Parter budov s komerčními prostory
Obývací pokoj s rozměrnou terasou

Jde tak o smutný paradox, protože konstruktivistický či funkcionalistický návrh Malého Berlína (tedy obytného bloku Stavebního družstva úředníků bank a spořitelen) od Franze Hruschky by nacistické estetice zrovna nekonvenoval.

V rytmu železnice

Podobně jako byly součástí Hruschkova areálu i dětské jesle, mateřská škola, prádelna a obchody, také cílem současného projektu je vytvořit moderní městské bydlení s důrazem na kvalitu veřejného prostoru a technického standardu.

Architektonický návrh vznikl ve spolupráci německého studia Müller Reimann Architekten z Berlína a českého ateliéru Pelčák a partner architekti, což se promítá do výrazného hmotového řešení budovy. Konkrétně jde například o inspiraci ikonickými viadukty nadzemní dráhy, kterou máme s Berlínem neodmyslitelně spojenou a jejíž obdobu lze hledat v nedaleké spleti kolejišť kolem bubenského nádraží.

Pohled z výšky
Pohled z výšky | Zdroj: zigzag.haus

Výsledkem je dům, který pracuje s motivem zalomené fasády jako hlavního prostorového i vizuálního principu. Tento „zigzag“ efekt zároveň pomáhá členit velký objem na menší měřítkové části, čímž lépe reaguje na okolní strukturu Holešovic. Ozvěny architektury 30. let lze zase hledat u kachlíkových obkladů pláště budovy.

Dřevo jako punc kvality

ZigZag House přirozeně doplňuje blokovou zástavbu Holešovic. V parteru jsou navrženy komerční prostory, které poskytují zázemí nejen obyvatelům samotného domu.

V budově se bude nacházet 75 obytných a tři komerční jednotky různých velikostí od menších startovacích až po velkorysé rodinné byty a penthousy ve výměrách od necelých 24 po více než 150 m².

Komfort bydlení zvyšují dřevěné podlahy ve všech bytech se zavedeným vytápěním a systém řízeného větrání s rekuperací, který zajišťuje stabilní vnitřní klima bez nutnosti častého manuálního větrání. Dřevěné jsou i rámy oken.

Rytmizovaná fasáda
Rytmizovaná fasáda | Zdroj: zigzag.haus

„Zelená“ střecha na dohled od Stromovky

Součástí technického standardu je také příprava pro chytrou domácnost, která umožňuje ovládání vybraných funkcí bytu. Jelikož se jedná o prémiový projekt, jsou samozřejmě možné i individuální klientské úpravy na přání.

Byty jsou vybaveny rozměrnými balkony a terasami, je možné přikoupit i parkovací stání s dobíjením pro elektromobily. Jak je tomu dnes již obvyklé, dům počítá i s osazením „zelené“ střechy.

Jak známo, Holešovice jsou dnes „trendy“ čtvrtí a součástí centra města, kompletní občanská vybavenost je zde proto samozřejmostí. Samotná mikrolokalita sice nepatří s ohledem na vklínění mezi kolejiště a předpolí Výstaviště Praha mezi nejatraktivnější, širší okolí se ovšem během příštích pěti let pozvedne díky revitalizaci brownfieldu Bubny a v plánu je významná investice do nedaleké multifunkční koncertní haly Vltavské filharmonie. Velká zelená plocha Stromovky navíc začíná jen pár kroků od domu.

Obývací pokoj s rozměrnou terasou
Obývací pokoj s rozměrnou terasou | Zdroj: zigzag.haus

ZigZag House by měl být dokončen už letos

Jak jsme již naznačili, projekt je zajímavý i spojením českých a německých architektů. České studio Pelčák sídlí v Brně a Praze, v současné podobě funguje od roku 2008. Jeho hlavní osobností a zakladatelem je profesor Petr Pelčák, kolem něhož se postupně vytvořil tým architektů včetně Petra Uhrína a Davida Vahaly. Studio se dlouhodobě zaměřuje na velké a kontextuální stavby, kde hraje zásadní roli práce s veřejným prostorem a strukturou města.

Jeho němečtí spolupracovníci pocházejí z berlínského ateliéru Thomas Müller Ivan Reimann Architekten, který funguje od roku 1991. Oba zakládající členové ateliér dodnes vedou. Často pracují s transformací velkých městských bloků a brownfieldů, kde kombinují robustní architekturu s jemnou prací s veřejným prostorem.

Skupina Karlín Group se na trhu pohybuje od roku 1997, současnými společníky jsou Serge Borenstein a Jan Ludvík. Specializuje se na obnovu a transformaci brownfieldů, s čímž začala, jak název napovídá, právě v pražském Karlíně, kde realizovala řadu administrativních i obytných budov. Druhý investor projektu, PPF Real Estate, je součástí mezinárodní investiční skupiny PPF. Jako developer, investor a profesionální poradce spravuje nemovitosti z portfolia skupiny PPF. Společnost působí v několika evropských zemích a Spojených státech amerických.