Freedomky jsou jedinečné zejména svou mobilitou, nabízejí způsob bydlení, které v sobě snoubí design, stylovou čistotu a kvalitu materiálů. Více v článku Freedomky – bydlení pro singles, startovací dům nebo chata.

Jezdecká hala v Pardubicích

Jezdecká hala v Pardubicích

Na první pohled se může zdát, že se budova do komplexu pardubického závodiště nehodí, pravdou ovšem je, že místo doplňuje vhodněji než jakákoli jiná hranatá budova. Bereme-li v úvahu primární myšlenku autora, že člověk se neskládá z pravých úhlů, tak proč by měl žít v hranatých objektech… 

Vyhlídková věž na Šibeníku

Vyhlídková věž na Šibeníku

Vyhlídková věž má tvar válce o výšce 25,5 m, s úrovní nejvyšší vyhlídkové plošiny v úrovni 21 m nad zemí. Hlavní obvodové sloupy jsou tvořeny hranoly z GLT. Sloupy jsou mezi sebou navzájem provázány vložkami z ocelových trubek a táhly z oceli. Opláštění je navrženo z radiálně kladených lamel z modřínového řeziva. 

Věž Ester v Jeruzalémě

Věž Ester v Jeruzalémě

Předlohou této unikátní věže, která šla ruku v ruce s umístěním objektu, byl kaktus. Není to přitom nápad vůbec nahodilý – vychází z jisté metonymie. Kaktusy rozkvétají věncem krásných, bohatých květů, které i přes houževnatost, odhodlanost a ježatost sukulentu jsou svým způsobem něžné. Tyto vlastnosti, jak se tvůrci objektu shodli, vhodně ilustrují povahu Izraelitů. Sami Izraelité, kteří se narodili v nehostinné krajině a dokázali změnit poušť v rozkvetlou zahradu, se přitom nazývají „sebra“, což se dá přeložit právě jako kaktus. Šlo by tedy snad najít příhodnější předlohu pro věž, která má oslavovat Izrael a být umístěna v zahradách „Hansen House“, dříve nemocnice pro nemocné leprou, nyní uměleckého centra?

Tančírna v Račím údolí

Tančírna v Račím údolí

Osud Tančírny, která se svou rekonstrukcí uspěla jako vítěz veřejného hlasování, je zajímavý a dokonce jej lze označit i za pohnutý. Koncem 19. století v Račím údolí stávala dřevěná pila, která patřila vratislavskému biskupství. Na jejím místě, vlevo od silnice, vznikla začátkem 20. století tančírna s restaurací a hostinskými místnostmi, své jméno „Georgshalle“ převzala od kardinála Georga (Jiřího) Koppa, který se o její stavbu zasloužil.

Dřevodům pod korunami borovic

Dřevodům pod korunami borovic

Dřevodům v přírodním prostředí lesa nemá zakrývat jeho krásy, právě naopak, má je co nejvíce zpřístupnit obyvatelům a být s okolím v symbióze. Jednopodlažní dřevostavbu ve Lhotě u Dřís architekti ze studia ARCHTEAM – Milan Rak, Alena Režná – koncipovali tak, aby zachovali přirozené prostředí odrostlých borovic a dům do ní jemně napasovali.

Malý dům s velkou střechou

Malý dům s velkou střechou

Mladá rakouská rodina měla na svůj nový dům dva požadavky. Trvali na tom, aby byl postavený ze dřeva, a zároveň měl mít v rámci tohoto druhu domů co možná nejnižší cenu. Tyto požadavky přijali jako výzvu architekti z ateliéru bogenfeld Architektur. Z ulice je dnes vidět strmou antracitově-šedou střechu vznášející se nad úzkým pruhem fasády na trávníku. Pod touto střechou se ukrývá bohatý rodinný život.

Ekologické vzdělávací centrum Bubbletecture

Ekologické vzdělávací centrum Bubbletecture

U architektury Bubbletecture H jsem si vzpomněl na slova rakouského umělce Friedensreicha Hundertwassera, že „rovná čára v přírodě neexistuje“. Podobně uvažoval i autor tohoto projektu – japonský architekt Shuhei Endo, který chtěl vytvořit kontaktní bod člověka s přírodou. Organickou součástí tohoto „kontaktu“ byla se svými výrobky i firma VELUX.

Dřevostavba na větrném kopci

Dřevostavba na větrném kopci

Postavit si dřevostavbu na kopci s sebou nese mnoho předností – nevyplaví ji voda, je z ní daleký rozhled, nelze ji přehlédnout. A když je dobře postavena, nesfoukne ji vítr. A to ani v případě, že je kopec, na němž dům stojí, větrný. Ať skutečně, nebo jen podle jména.