Partneři sekce:

V Evropě stále častěji požadují stavět ze dřeva. Česko se zatím drží zkrátka

Celý nizozemský region Amsterdam bude od roku 2025 vyžadovat, aby nejméně 20 % veškeré nové výstavby v regionu byly dřevostavby nebo stavby z jiného biologického materiálu. Podepsání tzv. Green Deal Timber Construction pomůže městu snížit emise až o 220 tisíc tun ročně a ve výsledku docílit klimatické neutrality do roku 2050.

Aby stavba mohla být považována za dřevostavbu, musí obsahovat minimálně 80 % dřeva nebo jiných biologických materiálů (bambus, konopí apod.). Pro budovy do 10 podlaží je podmínka obsahu dřeva nebo biologických materiálů 65 % a u budov nad 10 podlaží jen 50 % biologických materiálů. 

Jako ukázková stavba může posloužit Rhythm House, který vznikl podle návrhu studia Julius Taminiau Architects. Stojí poblíž staré čtvrti Sloten, několik kilometrů od centra Amsterdamu. Na první pohled je zřejmá inspirace dřevěnými domy a farmami, které byly vždy nedílnou součástí místního genius loci.

Dům je proto pojat jako skromná hospodářská budova, do výsledné kompozice však ze všeho nejvíce promlouvala hudba – ostatně proto jde o Rhythm House, rytmický dům. Fasáda domu je tvořena opakujícími se dřevěnými latěmi, do níž jsou strategicky umístěna velká okna, aby do domu pronikalo světlo a stal se tak „nástrojem, na který hraje slunce“. Jednoduchost domu, vyplývající z použitého materiálu, pak podtrhuje skutečnost, že byl postaven z větší části svépomocí majitelů.

Rhythm House
Rhythm House | Zdroj: Norbert Wunderling

Francie bude mít veřejné budovy z poloviny ze dřeva 

Pozadu nezůstávají ani v zemi galského kohouta. Už loni byl ve Francii schválen zákon o udržitelnosti, který u všech nových veřejných staveb požaduje nejméně poloviční podíl dřeva a dalších obnovitelných materiálů. Tato povinnost platí už od začátku roku 2022. Aby toho nebylo málo, město Paříž se loni zavázalo, že všechny budovy, které vystaví pro Letní olympijské hry 2024, vyšší než 8 podlaží, budou dřevostavby. 

Česko se drží zpátky

Dle údajů Českého statistického úřadu se u nás postavilo v minulém roce 410 bytových domů. Pro dosažení 20% hranice by jich muselo být 82 ze dřeva, ve skutečnosti se postavily ale jen tři takové domy (0,7 %).  Reálnější by pro české poměry byl amsterdamský požadavek na trhu rodinných domů.

V minulém roce se jich postavilo 18 127 a podle holandského návrhu by jich od roku 2025 muselo být 3 625 ze dřeva. Tuzemské firmy jich přitom postavily 2 836 (15,64 %). V roce 2000 se jich postavilo přitom jen 133 (1,4 %).

Rhythm House
Rhythm House | Zdroj: Norbert Wunderling

Dle nejnovějšího průzkumu STEM/MARK uvažuje 30 % Čechů o dřevostavbě jako o svém domově. 20% podíl u rodinných domů je tedy reálný i u nás. Složitější je ale situace u bytových domů, kde se i z důvodů přísných požárně-bezpečnostních předpisů ze dřeva příliš nestaví.

Změnit se to chystá nově nastupující vláda. Ze zveřejněné koaliční smlouvy vyplývá, že nová vláda podpoří “dřevo jako obnovitelný materiál ve stavebnictví minimálně u veřejných zakázek.” České požární předpisy ale umožňují stavět dřevostavby pouze do výšky 4 podlaží, resp. 12 metrů požární výšky. Jiné evropské země přitom ukazují, že stavět ze dřeva více podlaží je běžné a bezpečné, jak ukazuje příklad švédského mrakodrapu.

Na špici je Liberecký kraj

Více než čtvrtina nových rodinných domů dokončených loni v Libereckém kraji je ze dřeva, je to nejvyšší podíl v Česku. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) v kraji loni zkolaudovali 548 nových rodinných domů, z toho 144 mělo dřevěnou konstrukci, to je 26,3 procenta. Celkově stavbaři ve stejném období v Česku dokončili 18.127 nových rodinných domů, dřevostaveb však bylo jen 15,6 procenta.

Domy ze dřeva mají v podhorském Libereckém kraji dlouholetou tradici. Vliv mělo podle odborníků především vysoké zalesnění, množství pil a možnost získat pozemek. „Dodnes zde máme krásné podstávkové domy, nejvíce jich najdeme v místní oblasti trojzemí. Přestože se zde po válce vyměnilo obyvatelstvo, má tento historický vliv na naše povědomí stále dílčí dopad,“ řekla Jana Košťálová z katedry pozemního stavitelství Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci.

Rhythm House
Rhythm House | Zdroj: Norbert Wunderling

Stovky roubených domů se ale dochovaly také v Jizerských horách, Krkonoších nebo třeba v Českém ráji. Právě v těchto oblastech se podle statistik staví hodně dřevostavby i dnes. K důvodům patří rostoucí tlak na udržitelnost životního prostředí a také inspirace ze zahraničí. „Důvodem rostoucího zájmu o dřevostavby je hlavně jejich rozumná cena a rychlost výstavby,“ uvedl Luboš Macháček, obchodní ředitel společnosti RD Rýmařov, která je největším dodavatelem dřevostaveb na českém trhu.

„Z našich interních statistik vyplývá, že našimi klienty jsou převážně mladší lidé s vyšším vzděláním, kteří si před rozhodnutím, jaký typ domu si nakonec vyberou, dělají podrobný průzkum trhu, což dle mého znamená, že dřevostavby se začínají díky svým vlastnostem dostávat do povědomí odborné veřejnosti jako naprosto rovnocenná stavba s doposud klasickými – zděnými technologiemi staveb,“ doplnil za RD Rýmařov David Ondra.

red