Norman Foster představuje zajímavý projekt komerční galerie. V části objektu situované směrem do ulice je umístěn výtah, resp. výstavní místnost, která se pomalu pohybuje a v případě potřeby ji lze využít jako součást výstavního prostoru daného podlaží. K transportu potom návštěvníkům slouží další výtah nebo mohou použít schodiště. Pomalý vertikální pohyb výtahu kontrastuje s rušnou dopravou na manhattanské ulici v New Yorku.
Lidé chtějí bydlet ekonomicky, tedy nízkoenergeticky a s předpokladem, že nízký odpočet za celoroční spotřebu energie jim postupně vynahradí náklady spojené s náročnější stavbou rodinného domu. Nanejvýše při nepříznivém počasí počítají s menšími platbami za dohřívání přiváděného vzduchu teplou vodou ze zásobníku; tedy v době, kdy se pasivní solární zisky ze zasklených ploch obrácených na jih přibližují k nule.
Neúměrně drahé pohodlí je styl, kterému se rozumný a ekologicky uvažující člověk zdálky vyhne. Přemýšliví investoři hledají úsporná řešení, která by snížila provozní náklady jejich domu na minimum.
Stavět energeticky úsporně už není jen módní záležitost. Tento trend (naštěstí) přerostl do přirozené potřeby a na nízkoenergetické, případně pasivní domy se už nedíváme podezíravě. Jestliže chceme postavit dům tak, aby nás jeho provoz stál co nejméně, měli bychom samozřejmě využít v první řadě to, co se nabízí zcela přirozeně – slunce nám dům vyhřeje snadno, bez složitých technických zařízení a úplně zadarmo. Stačí dostatečně velká, vhodně orientovaná a kvalitní okna… Jen není vše tak jednoduché, jak by se mohlo zdát na první pohled (ale tak už to v životě chodí).
Nové materiály jsou pro architekta vždy velkou výzvou. Jedním z příkladů je i Vila Nurbs na pobřeží Costa Brava z dílny španělského architekta Enrica Ruiza-Geliho. Inovativní materiály z keramiky a plastů vytvářejí ochranu před slunečním zářením a optimální podmínky pro bydlení v domě.
Znáte to – sedací souprava je už poznamenána bujarým životem domácího osazenstva a vy ještě stále nemáte ten správný odkládací prostor na dosah ruky. Není kam odložit noviny, postavit sklenici, zasunout knížku bez toho, aniž byste museli podat nadlidský výkon.
O tom, jaká střecha patří na dům s nízkoenergetickým či pasivním standardem, by se dalo uvažovat z několika hledisek. Finančních, estetických, z hlediska krajových zvyklostí či sousedských řečí. My se soustředíme na jediné – na funkčnost.
První ekologicky šetrný hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou v kontinentální Evropě otevře Tesco 10. února ve východočeské Jaroměři. Budova navržená stavebním oddělením Tesco je řešena jako energeticky soběstačná dřevostavba. Projekt budovy byl jak z hlediska stavebního, tak technologického navržen tak, aby produkce CO2 byla snížena na minimum a byla vyrovnána neboli vynulována stejným množstvím CO2 spotřebovaným během pěstování zdroje energie.
V Rakousku, Německu, Finsku či USA jich je ažaž. U nás je situace jiná. Naši investoři, většinou odchovaní na masivních tradicích zděných domů, jsou opatrní, v některých případech dokonce skeptičtí. A to i přesto, že montované domy mají své výhody.
Když plánovali svůj vysněný dům, byli Gablasovi nadšeni ideami pasivní výstavby. Oslovila je hlavně možnost takového fungování domu, které nezanechá budoucím generacím památku v podobě skleníkového efektu a zničené přírody. Navíc sliboval provoz finančně nenáročný, který bude únosný, i když už nebudou ekonomicky aktivní. Postupně však přicházeli na detaily, které jim na pasivním domě nevyhovovaly, a tak se rozhodli jít vlastní cestou.
Poslední dva dny pátek 4.2. a sobota 5.2. bude galerie otevřena do 20:00 hodin a pro veřejnost budou připraveny tři komentované prohlídky s autory výstavy a katalogu, na prohlídky není nutná registrace a jsou v rámci vstupenky zdarma!
V různých rovinách naší existence vstupuje minulé do naší přítomnosti. V intimitě domova móda, architektura a design promítají vzájemné souvislosti podle našeho vlastního vzorce. Každý je jiný a jiný je i způsob, jakým se tyto zákonitosti zhmotňují ve výběru a rozmístění bytového zařízení. Nezávisle na tom, zda a v jaké míře sáhneme po nadčasových kouscích, jsou tyto zákonitosti stále přítomné přinejmenším v odkazu tvůrců moderního interiérového designu.
Voda a vlhkost přicházející ze země a srážkami z ovzduší jsou odvěkými nepřáteli dřeva. Nejsou však jedinými zdroji „mokrých“ problémů dřevostaveb. Také v interiéru se vařením či sprchováním, ale i dýcháním produkuje vlhkost, která je ve formě vodních par rozpuštěna ve vzduchu. Tyto páry mají snahu vstupovat do konstrukcí domu. A jsou-li obvodové stěny či krov dřevostavby nesprávně navrženy nebo zhotoveny, může tato vlhkost v konstrukci napáchat velké škody.
Současný technologický vývoj automatizuje domácnost mílovými kroky. Většina moderních zařízení je nyní napájena nebo řízena elektrickou energií. Pro běžné ovládání zařízení je však nutné k němu dojít, zorientovat se v jeho ovládacích prvcích a spustit jej. Každé zařízení má své vlastní ovládání a od uživatele se vyžaduje jeho zvládnutí. Jak přibývají zařízení, roste tlak na zapamatování si stále většího množství ovládacích prvků.
Ikona dekonstruktivistické architektury, manifest rukopisu studia Coop Himmelb(l)au, výstavba byla dokončena v roce 1988
