Tisíce červených trojúhelníků. Nová budova olomoucké univerzity nejde přehlédnout

Na mapě vysokoškolské infrastruktury v Česku přibyla další výrazná stavba. Univerzita Palackého v Olomouci na začátku roku převzala nový kampus své lékařské fakulty v Hněvotínské ulici. Čtyřpodlažní objekt, který vznikl na místě bývalého brownfieldu, se stal architektonicky sebevědomou institucí s ambicí stát se jednou z dominant této části města.

Autorem návrhu je Ateliér Velehradský z Brna, který zvolil nepravidelný oválný tvar budovy a výraznou prosklenou fasádu s předsazeným lanovým systémem. Na něm je uchyceno přibližně tři tisíce perforovaných trojúhelníkových kazet v červené barvě.

Nejde jen o estetiku, prvky plní i stínicí funkci a dodávají fasádě hloubku i dynamiku.
Červená přitom není náhodná. Odkazuje na tradici lékařské fakulty a zároveň funguje jako jasný identifikační prvek. V kontextu univerzitních budov, které často splývají do šedé anonymity, jde o odvážný, ale funkční krok.

Z konstrukčního hlediska zaujmou především monolitické železobetonové části a půdorysně ustupující podlaží nesená šikmými obvodovými sloupy. Stavba tak nepůsobí jako klasická krabice, ale spíše jako organický objem, který se směrem vzhůru odlehčuje.

Brownfield jako příležitost, ne problém

V lokalitě bylo nutné před zahájením stavby odstranit starou vojenskou dělostřeleckou garáž, přeložit inženýrské sítě a upravit terén. Přesně ten typ zásahu, který často prodražuje rozpočty a prodlužuje harmonogramy. V tomto případě se ale podařilo držet plánovaných termínů, od července 2023 do začátku roku 2026 uběhlo zhruba 30 měsíců.

„Osobně dostavbu kampusu Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vnímám jako jeden z nejzajímavějších projektů za poslední dobu. Unikátní fasáda z trojúhelníkových panelů přesahuje standardní řešení, a proto doufám, že bude svěžím designovým prvkem zajímavého kampusu po dlouhá léta. Aula netradičního kruhového půdorysu má kapacitu téměř 400 posluchačů. Tímto objektem se podařilo proměnit brownfield v moderní budovu s extenzivními zelenými střechami a výraznou architekturou,“ říká Radek Nepustil, projektový manažer ve společnosti GEMO a.s. Společnost Gemo působila v letech 2023–2025 jako generální dodavatel stavby.

7 300 metrů čtverečních pro výuku i setkávání

Vnitřní užitná plocha kolem 7 300 m² nabízí kombinaci výukových, laboratorních i společenských prostor. Srdcem budovy je kruhová aula s kapacitou 378 míst, která se svým půdorysem i výškou vymyká běžnému univerzitnímu standardu.

V přízemí se nachází menza dimenzovaná až na 2 500 strávníků denně, což už není jen studentský bufet, ale plnohodnotná provozní infrastruktura. Dále zde vznikly praktické učebny a laboratoře zubního lékařství. Vyšší podlaží patří teoretické i praktické výuce lékařské fakulty a fakulty zdravotnických věd, včetně specializovaných učeben se simulátory.

Budova je vybavena nadstandardní audiovizuální technikou a interiérový design odpovídá spíše moderním konferenčním centrům než tradičním školním interiérům. To je ostatně trend, který se ve vysokoškolském prostředí objevuje stále častěji, školy už nesoutěží jen kvalitou výuky, ale i prostředím.

Energie, zeleň a veřejný prostor

Součástí objektu je trafostanice a dieselagregát, které posilují energetickou soběstačnost areálu. Z hlediska provozní bezpečnosti jde o důležitý detail, zvlášť u institucí, kde se pracuje s technologiemi a laboratorním vybavením.

Ekologickou linku podtrhuje extenzivní zelená střecha i zelená stěna v interiéru. Nejde o revoluci, ale o standard, který by u veřejných staveb této velikosti měl být samozřejmostí a stále mnohdy ještě není.

Významnou roli hraje i okolí budovy. Vznikl veřejně přístupný park s pobytovým schodištěm a workoutovým hřištěm. Kampus tak není uzavřeným akademickým ostrovem, ale částečně se otevírá městu. Z urbanistického hlediska je to krok správným směrem, i když skutečný život prostoru ukáže až několik dalších let provozu.

Investice do univerzitní infrastruktury

Celkové náklady dosáhly přibližně 628 milionů korun. Přibližně 70 procent pokryla státní dotace, zbytek financovala univerzita z vlastních zdrojů. Z ekonomického pohledu jde o jednu z největších investic do univerzitní infrastruktury v regionu za poslední roky.

Nový kampus Lékařské fakulty v Olomouci je každopádně příkladem projektu, kde se potkala architektonická ambice, veřejné finance i snaha o moderní vzdělávací infrastrukturu. Nejde jen o další školní budovu, ale o jasný signál, že univerzitní architektura v regionech už dávno nemusí hrát druhé housle za velkými metropolemi.