Bydlení na malé ploše má mnoho výhod – je méně nákladné, méně energeticky náročné, snadno se udržuje, a přesto se tam vejde vše potřebné včetně početné rodiny či desítky přátel. A to díky chytrému designu, jehož ukázkou je apartmán v New Yorku, který na necelých 40 metrech čtverečních poskytuje komfort prostoru trojnásobného.
Bytový dům s netradičně zvlněnou zelenou střechou a deseti dvou až tří patrovými byty vyrostl na obyčejném čtvercovém pozemku v docela neobyčejném urbanistickém areálu od architekta Frise van Dongena. Amsterdamský areál s trojúhelníkovým tvarem a pěti sty byty doplnili o tuto nápaditou budovu architekti z kanceláře NL Architects. Bytový dům se zelenou střechou nese název Blok K.
Na okraji Osla stojí od loňského roku sídlo obří energetické společnosti Statoil. Kancelářský komplex pro dva a půl tisíce zaměstnanců navrhlo norské architektonické studio a-lab, které zakázku získalo na základě úspěchu v mezinárodní architektonické soutěži. Administrativní centrum za pět miliard českých korun má svým neobvyklým a odvážným řešením povzbudit vnímání firmy Statoil jako inovativní společnosti a zároveň dodat impuls místnímu rozvíjejícímu se prostředí.
Nové technologie a inteligentní systémy pomáhající příjemnému bydlení, jaké jsme mohli obdivovat ve vizionářských sci-fi filmech, se pomalu stávají standardem. V pražské čtvrti Bubeneč vyroste dokonce dům s několika inteligentními bytovými jednotkami, navíc v pasivním standardu. Jeho charakteristickým rysem bude pojetí fasády jako vertikální zahrady.
Originální komplex domků Hvězdárna Jižní svah v Jindřichově Hradci je úsporný v mnoha ohledech. Vyniká nízkou energetickou náročností, nízkými nároky na údržbu a zároveň příznivou pořizovací cenou. Při tom všem poskytuje obyvatelům soukromí v podobě oddělených dvorků a výborné zvukové izolace. Při stavbě se uplatnil zdicí systém SENDWIX ve variantě „L“, jehož vnější povrchovou úpravou je lícová přizdívka ze žlutookrového vápenopískového zdiva.
V rámci multižánrového projektu Švýcarské jaro představila pražská Galerie Jaroslava Fragnera dvě výběrové výstavy současné architektury – 33 ukázek udržitelné švýcarské architektury a realizace z frankofonní části země. Ač obě expozice prezentují architekturu Švýcarska, výstava ukázala, jak se v architektuře odráží specifičnost různých regionů.
Autorem projektu, který se zabývá budoucností uvolněných továrních budov v rozsáhlém továrním areálu Tomáše Bati ve Zlíně, je Bc. Pavel Kolář. Pod vedením profesorky Heleny Zemánkové získal společně s dvěma dalšími studenty Cenu Bohuslava Fuchse, která se již počtvrté udělovala na fakultě architektury Technické univerzity v Brně nejlepším projektům, které daný rok na fakultě vznikly. V řešené lokalitě baťova zlínského průmyslového areálu byla nedávno otevřena část Baťova institutu v budovách 14 a 15. Také průmyslová stavba číslo 32 se právě proměňuje v multifunkční budovu s ubytováním pro studenty, kancelářemi i obchody.
V historii architektury zabírá starověké Řecko hned několik obsáhlých kapitol. Dodnes se studenti učí rozdíly mezi Dórským, Iónským a Korintským slohem, přísná matematická pravidla řeckých staveb a propočty jejich proporcí. Doba starověkého Řecka je však dávno pryč a nyní se o této zemi mluví hlavně ve spojitosti s dluhovou krizí, která plní média už od roku 2009, kdy vyšlo najevo, že Řecko lže Evropské unii o schodku svého státního rozpočtu. Jaká architektura vzniká v zemi, která kdysi patřila k nejbohatším státům světa a dnes bojuje s bankrotem?
„Lehká prefabrikace na bázi rámových konstrukcí dřeva bývá často spojována s uniformitou, malou architektonickou kreativitou a nízkou vůlí spolupráce s architekty. Firma RD Rýmařov si tyto nedostatky uvědomuje a hledá možnosti negovat uvedené argumenty. Proto možnost realizovat „GreenWell Conference & Coaching Centre“ byla chápána v Rýmařově jako velká výzva.“
Tři roky trvala výstavba velkolepého komplexu Galaxy Soho v čínském Pekingu. Pět propojených budov, které nabízejí kanceláře, obchodní prostory i místa pro kulturu a zábavu, postavila pro čínskou metropoli světoznámá britská architektka iráckého původu Zaha Hadid. Už během výstavby dosáhla budova světového věhlasu nejen díky své futuristické architektuře, ale také díky pirátské kopii stavby, kterou čínští developeři staví o několik stovek kilometrů dál.
Evropa je zmítána krizí a na nových domech je to znát. Více než luxusní materiály a technické vymoženosti nás zajímají úspory a jak se dá postavit dům za milion. Dokonce i hollywoodské hvězdy prodávají svá honosná sídla, ve kterých jen stěží stihnete za jeden den projít všechny pokoje. Stále jsou ale místa na Zemi, kde se na náklady vynaložené na stavby k bydlení nehledí. Příklad za všechny je indická Mumbai, kde vyrostla rezidence Antilla za těžko uvěřitelnou miliardu amerických dolarů.
Jedním ze tří vítězů IV. Ceny Bohuslava Fuchse, tradiční soutěže studentských projektů brněnské fakulty architektury, se stal Zdeněk Chmel se svým projektem Domu umění České Budějovice. Vedoucím práce byl prof. Ing. arch. Ivan Ruller. Cílem projektu bylo prověřit možnosti různých lokalit ve městě České Budějovice. Každý dílčí návrh v daných lokalitách klade důraz na veřejné prostory města a snaží se zvyšovat jejich kvalitu.
Projekt Vision Park Karlín v Pernerově ulici v Praze 8 – Karlíně vstupuje do druhé etapy. Sedmipatrová novostavba, která obsáhne 9 500 m2 kancelářských ploch a víceúčelovou společenskou a kongresovou halu o velikosti 4 827 m2, je dílem španělského architekta Ricarda Bofilla, který plánuje budovu naplnit nejmodernějšími technologickými inovacemi.
Kdyby se ve Velké Británii nekonala v roce 2012 letní olympiáda, byla by přehlídka nejlepší ostrovní architektury poměrně málo nápaditá. Vedle londýnského mrakodrapu The Shard, který budí mezi Londýňany velké vášně, by zbylo jen pár muzeí a vyšperkovaných rodinných domů. Díky olympiádě se však v britských nominacích na Mies van der Rohe Award 2013 objevily velmi zajímavé stavby, které navíc zaujmou svou ekologickou šetrností.
Na projekt Velkého divadla v čínském městě Wuxi proběhla v roce 2008 mezinárodní architektonická soutěž, které se zúčastnilo mnoho renomovaných ateliéru z celého světa. Ve velké konkurenci skvělých nápadů zvítězilo finské studio PES- Architects, které má za sebou už několik projektů velkých koncertních a divadelních síní. Tentokrát měli možnost vytvořit budovu, která má díky svému umístění šanci stát se ikonou celého města.
