nájem singles

Praha jako past pro singles? Po zaplacení bydlení mají nejméně peněz v Česku

Pražané, kteří žijí sami, mají po zaplacení nájmu a dalších nákladů na bydlení nejméně disponibilních peněz ze všech krajů. Vyplývá to z analýzy poradenské skupiny Moore, kterou má k dispozici ČTK. Přestože lidé v hlavním městě pobírají nejvyšší průměrnou mzdu v České republice, vysoké náklady na bydlení jejich finanční situaci výrazně zhoršují.

Podle analýzy představují náklady na bydlení včetně energií v Praze přibližně 74 procent mediánové mzdy. Samostatně žijícím lidem tak po jejich uhrazení zbývá průměrně 6919 korun na potraviny, zábavu a další výdaje.

Největší tlak vytváří nájemné v Praze

Nájem bytu o velikosti 65 metrů čtverečních stojí v Praze podle analýzy v průměru 28.600 korun měsíčně. Čistá mediánová mzda v hlavním městě přitom činí zhruba 38.476 korun. Pro jednotlivce tak nájemní bydlení představuje zásadní položku měsíčního rozpočtu.

Nejpříznivější situace je v tomto srovnání v Ústeckém kraji. Samostatně žijícím lidem tam po odečtení nájmu a dalších nákladů na bydlení zůstává přibližně 15.217 korun. Nájem stejně velkého bytu zde podle analýzy vychází na 13.065 korun měsíčně, což odpovídá asi 42 procentům místního mediánu čisté mzdy.

„V Praze může člověk dosáhnout nejvyšší životní úrovně ze všech krajů, ale samostatně žijící osoba to má nejtěžší. Jakmile se ale náklady na bydlení rozloží, ať už spolubydlením, vlastním bytem nebo rodinou, životní úroveň v Praze prudce roste a metropole se rázem posouvá na špičku,“ uvedla partnerka Moore Czech Republic Marcela Hrdá.

Vlastní bydlení je pro jednotlivce v metropoli stále hůře dostupné

Situace lidí žijících o samotě se v Praze podle analýzy bude dále zhoršovat zejména kvůli nákladům na bydlení. Moore upozorňuje, že vlastní bydlení je v metropoli pro jednotlivce stále méně dosažitelné. Cena za metr čtvereční bytu je v Praze zhruba 3,3krát až 3,4krát vyšší než v Ústeckém nebo Karlovarském kraji.

Stále více jednotlivců tak bude podle analýzy odkázáno na nájemní bydlení. To dlouhodobě zdražuje rychleji než mzdy. S rostoucím podílem příjmů vydaných na nájem se snižuje reálná životní úroveň Pražanů žijících o samotě. Rozdíl mezi nominálně nejvyššími příjmy a skutečnou kupní silou jednotlivců se tak podle dat Moore bude dále zvětšovat.

Nadprůměrnou kupní sílu nabízejí i regiony s nižšími mzdami

Dobře vycházejí ve srovnání také dva kraje, které nepatří mezi nejlépe placené, ale samostatně žijícím lidem nabízejí nadprůměrnou kupní sílu. V Moravskoslezském kraji zůstává jednotlivcům po zaplacení bydlení 14.499 korun. Podle analýzy k tomu přispívá dostatečná nabídka práce s vyššími příjmy v Ostravě a okolí i jedny z nejnižších nákladů na energie.

Příznivě vychází také Kraj Vysočina, kde lidem žijícím o samotě po odečtení nákladů na bydlení zůstává 13.865 korun. Analýza zde zmiňuje nízké ceny bydlení a relativně silný mediánový příjem.

Drahé bydlení ovlivňuje i ochotu stěhovat se do Prahy

Z průzkumu realitní kanceláře Maxima Reality vyplývá, že do Prahy by se přestěhovalo 14 procent lidí žijících v jiných regionech. Většině podle průzkumu nevyhovuje životní styl velkoměsta a vadí jim také drahé bydlení.

Dostupnost bydlení se výrazně dotýká také mladších věkových skupin. Podle loňského podzimního průzkumu Ipsos pro Českou spořitelnu a Evropu v datech stresuje nedostupné bydlení dvě třetiny Čechů ve věku 18 až 29 let a více než polovinu mladých odrazuje od založení rodiny.