Orlík se promění ve velkou baterii. ČEZ vloží do modernizace přehrady osm miliard

Společnost ČEZ plánuje na Orlické přehradě vybudovat velkou přečerpávací elektrárnu. Investice za osm miliard korun má vzniknout modernizací stávající vodní elektrárny Orlík a po dokončení půjde o čtvrté zařízení tohoto typu v Česku. Novinářům to v Solenicích na Příbramsku řekl generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš.

Modernizace umožní čerpat vodu z níže položené přehrady Kamýk zpět do Orlíku a jednorázově uložit až 750 MWh energie. Podle ČEZ jde o množství odpovídající denní spotřebě 80.000 českých domácností. Ostrá fáze prací má začít příští rok, dokončení je plánováno na rok 2033.

Čtvrtá velká přečerpávací elektrárna v Česku

V Česku jsou nyní v provozu tři velké přečerpávací elektrárny: Dlouhé stráně na Šumpersku, Dalešice na Třebíčsku a Štěchovice u Prahy. Všechny patří společnosti ČEZ. Orlík by se po modernizaci stal dalším významným prvkem pro ukládání energie a vyrovnávání výkonu v elektrizační soustavě.

Generálním dodavatelem modernizace bude společnost Litostroj Engineering ze skupiny Wikov Group. Úpravy umožní, aby dvě ze čtyř soustrojí fungovala obousměrně. Podle Beneše tak půjde z poloviny o klasickou vodní elektrárnu a z poloviny o elektrárnu přečerpávací.

Modernizace místo stavby na zelené louce

Beneš i vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) při představení projektu připomněli, že poslední přečerpávací elektrárna v Česku, Dlouhé stráně, vznikla před 30 lety. Projekt na Orlíku se podle Beneše připravoval téměř osm let a šlo o složitou veřejnou zakázku. V závěrečné fázi se rozhodovalo mezi dvěma velkými uchazeči z Česka a Rakouska. „Přičemž tuhle expertizu na světě mají čtyři firmy,“ podotkl Beneš. Vítěz podle něj podal lepší cenovou nabídku.

Havlíček uvedl, že přečerpávací nádrže se osvědčily a ve světě jsou velkým hitem. Ocenil také, že zakázku pro ČEZ zajistí tuzemský subjekt. Beneš zdůraznil, že na rozdíl od dosavadních přečerpávacích elektráren v Česku, které vznikaly takzvaně na zelené louce, půjde v případě Orlíku o modernizaci existujícího díla.

Orlík jako velká baterie

Orlická přehrada má v dalších desetiletích fungovat jako velká baterie. Energetici využijí zhruba sedmdesátimetrový rozdíl mezi hladinou kamýcké a orlické přehrady. Výhodou projektu je, že vznikne ve stávajícím areálu a nebude vyžadovat zábor nových ploch.

Přestavba má probíhat postupně. Během prací mají být vždy minimálně dvě ze čtyř soustrojí v provozu. ČEZ postupně zmodernizuje všechna čtyři soustrojí a zachová celkový výkon elektrárny 364 MW. Výkon dvakrát 95 MW připadne na klasické jednosměrné turbíny, zatímco dvakrát 87 MW bude díky instalaci reverzních turbín sloužit pro přečerpávací režim.

Nové turbíny a technologie uvnitř elektrárny

Nové řešení má umožnit jednorázové uložení až 750 MWh energie. Tím by se celková energetická úložná kapacita českých přečerpávacích elektráren zvýšila o více než 12 procent. Většina prací je plánována v interiéru elektrárny, kde technici demontují staré technologie a nahradí je novými.

Součástí modernizace bude změna typu části soustrojí. Dvě ze čtyř původních Kaplanových turbín z roku 1961 nahradí Francisovy turbíny. Projekt počítá také s novými generátory a dalšími souvisejícími technologiemi. Elektrárna díky tomu bude schopna pracovat ve dvou režimech: vyrábět elektrickou energii a zároveň čerpat vodu zpět do horní nádrže.

Provoz má pomáhat vyrovnávat výrobu a spotřebu

V době přebytku elektřiny bude možné vodu přečerpávat do Orlíku, a energii tak ukládat. Ve chvíli zvýšené potřeby se proces obrátí a elektrárna dodá výkon do sítě. „Když třeba hodně svítí, hodně fouká a není dostatečná spotřeba, tak v tu chvíli přečerpáváme nahoru. Když je špička, tak pouštíme dolů. Ale to vyrovnávání je v průběhu dne, není to tak, že bychom si ukládali elektřinu v řádu dnů týdnů měsíců,“ popsal princip Beneš.

Podle Beneše manipulační řád umožňuje jen hodinové změny. Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala uvedl, že spuštění nové elektrárny by se nemělo zásadně projevit na hladinách nádrží. Maximální pokles může být o dva až 2,5 metru u Kamýku a do 20 centimetrů v případě Orlíku. „Veškeré kolísání hladiny bude v intencích stávajícího manipulačního řádu,“ dodal.

ČEZ pokračuje v modernizaci vodních elektráren

ČEZ dosud obnovil zhruba 40 soustrojí na více než 20 vodních elektrárnách. Podle společnosti modernizace zvýšila průměrnou účinnost vodních zdrojů o čtyři až deset procent podle konkrétní elektrárny a turbíny.

Díky dosavadním investicím ve výši zhruba pěti miliard korun mají být vodní elektrárny podle ČEZ připraveny na další desetiletí bezemisní výroby elektřiny, bezpečné dodávky a výrobu stejného objemu elektřiny z nižšího množství vody.