Pro zpracování dobrého projektu využívajícího v dostatečné míře osvětlení přirozeným denním světlem je důležité znát několik zásad a definicí. Jejich pochopením a případným využitím lze s velkou mírou pravděpodobnosti vytvořit návrh budovy, která bude jednak odpovídat současným normativním požadavkům a jednak bude uživatelsky přátelská a příjemná.
Rakouští architekti Helmut Dietrich a Much Untertrifaller se zaměřují na architekturu ze dřeva. Jednou z jejich dřevěných realizací je i škola a tělocvična v rakouském městě Klaus.
Vlámská metropole Gent byla po dobu zhruba 100 let městem s rozpačitým heterogenním centrem. Komplikovaný urbanistický problém se před třemi lety podařilo vyřešit domácím architektem delikátně razantním způsobem.
Součástí regenerace byla obnova veřejných prostranství, rozšíření zeleně, dětských hřišť a venkovní vybavení parků, úprava komunikací včetně chodníků a nových cyklostezek a také zvýšení počtu parkovacích míst. Více KOMUNITNÍ CENTRUM MÁJ OCENĚNO CE.ZA.AREM
Frihamnen, průmyslový přístav Göteborgu, postupně ztrácí průmyslový charakter a ožívá novým společenským životem. Díky industriálním kulisám se stává atraktivním pro experimenty a různé kulturní aktivity.
„Prostor bez světla je zapomenut,“ říká americký architekt Steven Holl, který vytrvale hledá světlo i ve svém nejnovějším projektu veřejné knihovny situované na nábřeží řeky East River v newyorské čtvrti Queens. Uznávaný architekt ji navrhl jako multifunkční kulturní prostor otevřený pro všechny.
Nadjezd nad stanicí v Soulu byl postaven v sedmdesátých letech minulého století jako dopravní propojení mezi východní a západní stranou města. Kontrola bezpečnosti v roce 2006 ukázala, že tato 17 metrů vysoká konstrukce již neodpovídá bezpečnostním předpisům. Nejprve na nadjezd omezily těžkou dopravu a později byl odsouzen k demolici.
Že se v Dobřichovicích vyplatilo uspořádat architektonickou soutěž na přístavbu nové školy, která měla rozšířit její kapacitu, je potvrzeno nejen spokojenými žáky, ale i vítězstvím v letošní soutěži Stavba roku. Když v rozvíjející se obci Dobřichovice přestala stačit kapacita školy, začala vznikat myšlenka na její rozšíření nebo dostavbu nové, určené pro 2. stupeň. Vzhledem k problematickému vlastnictví pozemků pro uvažovanou novostavbu se nakonec pozornost obrátila k první variantě – přístavbě k původní budově.
Rotterdamská architektonická kancelář SchilderScholte navrhla vzdělávací komunitní centrum v Bangladéši – originální, ekologickou a úspornou stavbu, při jejíž konstrukci byly použity převážně místní materiály. Tento projekt, který zafinancovala nizozemská nadace Pani, získal první cenu v kategorii staveb v soutěži Dutch Design Awards, které se udělovaly v rámci festivalu designu Dutch Design Week koncem října tohoto roku v Eindhovenu.
Kromě vzorově zrekonstruované Vily Stiassni začala pro účely výzkumu, výstav, přednášek a konferencí sloužit i novostavba, která vyrostla v témže areálu. V Brně tak vzniklo jedinečné centrum zaměřené na obnovu památek architektury 20. století.
Smaragd je značka těch nejkvalitnějších vín z Wachau-Winzer. Jméno ale nepochází od drahokamu, nýbrž od smaragdově zeleného keře vinné révy, který je doma na vinicích v horním Rakousku nad Dunajem, a je symbolem výtečné chuti Wachauských vín. Sluncem zalité úrodné terasy poskytují této odrůdě nezaměnitelnou chuť, která se na jazyku příjemně rozvíjí. Právě to měl před očima architekt Christian Mang, když přemýšlel o designu nového Vinařského centra v Kremži.
Odvážnou architektonickou formu pro budovu filharmonie Mieczysława Karłowicze ve Štětíně se dvěma sály pro celkem 1200 návštěvníků zvolili její autoři Španěl Alberto Veiga a Ital FabrizioBarozzi. Kromě Poláků ji ocenila i porota prestižní mezinárodní soutěže Mies van der Rohe Award.
I letos v létě jste mohli narazit v Kensingtonských zahradách v Londýně na zvláštní stavbu. U umělecké galerie Serpentine, kde už experimentovali mnozí slavní architekti, tentokrát vyrostl pavilon podle projektu španělských architektů selgascano.
Novostavba v centru historického města se vždy potýká s různými pohledy – zda zachovat historický ráz či dát zelenou moderní architektuře. V případě Paláce národní došlo na tu zelenou – a to doslova, protože jeho prosklené terasy budou doslova obsypány rostlinami.
Jedno z nejvýznamnějších britských divadel, které sídlí v původním starém velkoskladu na londýnské Dryden Street, si pro obnovu svých prostor vybralo spolupráci s architektonickým studiem Haworth Tompkins. A určitě nelitovalo – finální podoba prostor získala ocenění RIBA (The Royal Institute of British Architects) 2015 za Londýnskou architekturu.
