Občanské stavby

Nový pavilon školy je dílem pražského architektonického ateliéru Projektil architekti. Projekt získal nominaci na Českou cenu za architekturu 2016.

Hovorčovické děti jednoho dne našly kouzelné sluchátko: „Prosím, my bychom chtěly pěknou novou školu, do které budeme chodit rády a kde nás bude učení bavit.“ A ze sluchátka se ozvalo: „Ale jistě, jak si přejete...“

Od minulého týdne probíhá v Dejvicích výstava semestrálních prací studentů Fakulty architektury ČVUT. Součástí je i instalace studentů ateliéru Dalibora Hlaváčka a Martina Čeňka Zmizelé kostely severních Čech.

NEW CAMP NOU – A dream open to the world: this… by fcbarcelona

Projekt poutního kostela v Doupovských horách vznikl jako diplomová práce Jakuba Tejkla na Vysoké škole Uměleckoprůmyslové v Praze v roce 2005. Na jeho realizaci nedaleko od zaniklého města Doupov by se měli podílet samotní poutníci. Jako stavební materiál poslouží kameny a zbytky staveb zmizelého osídlení.

Již šestým rokem pokračuje výstavba ambiciózního ekologického projektu školního kampusu pro 150 studentů (300 po plánovaném rozšíření) v Himalájích, v odlehlé oblasti Ladakhu. Stavba je součástí komplexního rozvojového projektu pro malou buddhistickou komunitu, která usiluje o rozvoj kapacit místních obyvatel a zpřístupnění kvalitního vzdělání všem sociálním skupinám a tím snížení migrace mladých lidí a zanikání unikátní Ladacké kultury.

V prostějovské nemocnici byl uveden do provozu operační sál, ve kterém je vůbec poprvé v České republice použito unikátní antibakteriální sklo. Nový kabát získal v podobě obkladu stěn a skleněných výplní dělicích příček. Toto speciální sklo využívá antimikrobiální působení iontů stříbra, které ničí 99,9 % bakterií na jeho povrchu.

Využití denního světla při navrhování budov se stalo nezbytností. Nejde jen o splnění normativních požadavků, stanovených platnou legislativou, ale rovněž o změnu přístupu k navrhování. Přesto je dnes „vpuštění světla do budov“ doprovázeno mnoha předsudky i vnějšími vlivy, které navrhování fungující stavby rozhodně ztěžují, pokud ne přímo znemožňují.

Pro zpracování dobrého projektu využívajícího v dostatečné míře osvětlení přirozeným denním světlem je důležité znát několik zásad a definicí. Jejich pochopením a případným využitím lze s velkou mírou pravděpodobnosti vytvořit návrh budovy, která bude jednak odpovídat současným normativním požadavkům a jednak bude uživatelsky přátelská a příjemná.

Rakouští architekti Helmut Dietrich a Much Untertrifaller se zaměřují na architekturu ze dřeva. Jednou z jejich dřevěných realizací je i škola a tělocvična v rakouském městě Klaus.

Vlámská metropole Gent byla po dobu zhruba 100 let městem s rozpačitým heterogenním centrem. Komplikovaný urbanistický problém se před třemi lety podařilo vyřešit domácím architektem delikátně razantním způsobem.

Součástí regenerace byla obnova veřejných prostranství, rozšíření zeleně, dětských hřišť a venkovní vybavení parků, úprava komunikací včetně chodníků a nových cyklostezek a také zvýšení počtu parkovacích míst. Více  KOMUNITNÍ CENTRUM MÁJ OCENĚNO CE.ZA.AREM

Frihamnen, průmyslový přístav Göteborgu, postupně ztrácí průmyslový charakter a ožívá novým společenským životem. Díky industriálním kulisám se stává atraktivním pro experimenty a různé kulturní aktivity.

„Prostor bez světla je zapomenut,“ říká americký architekt Steven Holl, který vytrvale hledá světlo i ve svém nejnovějším projektu veřejné knihovny situované na nábřeží řeky East River v newyorské čtvrti Queens. Uznávaný architekt ji navrhl jako multifunkční kulturní prostor otevřený pro všechny.

Nadjezd nad stanicí v Soulu byl postaven v sedmdesátých letech minulého století jako dopravní propojení mezi východní a západní stranou města. Kontrola bezpečnosti v roce 2006 ukázala, že tato 17 metrů vysoká konstrukce již neodpovídá bezpečnostním předpisům. Nejprve na nadjezd omezily těžkou dopravu a později byl odsouzen k demolici.