Vstupní areál botanické zahrady

„Nový vstupní areál pražské botanické zahrady byl navržen pro město Prahu a vychází z pražských inspirací. Návrh je jednoduchý, nakreslený jednou čarou. Tato čára by měla být zapamatovatelná a měla by navždy Botanickou zahradu charakterizovat.“ Zdeněk Fránek

Architekti z ateliéru Zdeňka Fránka navrhli zážitkový dům, který motivuje návštěvníky k opakovaným návštěvám. Objekt je řešen jako úsporný, jak provedením, tak i provozně. Dominovat v něm a jeho okolí budou hlavně rostliny.

Autoři projektu zvolili klasické technologie a tradiční materiály – kámen, železo, sklo, beton, dřevo. Budovu pojali architekti jako velkou platformu pro hru vedoucí k poznání. Objekt má výraznou grafickou zkratku, kterou si s botanickou zahradou spojí návštěvníci každého věku.

Vstupní areál botanické zahrady 2

Zelené mikroklima

Hlavní nosnou konstrukci tvoří železobetonový skelet v kvalitě pohledového betonu. Podlahy jsou navržené z leštěného betonu. Vnitřní nenosné příčky jsou lehké zděné, popřípadě prosklené. Nosnou konstrukci skleníku navrhli architekti ze žárově zinkované oceli. Konstrukce pro popínavé rostliny nad parkovištěm bude sloužit proti přehřívání automobilů a pro navození lepšího mikroklimatu.

Střechy nad vstupní veřejnou částí a administrativní částí jsou zelené, přístupné návštěvníkům, kteří se zde mohou projít po naučné stezce. Nový vstupní objekt botanické zahrady je přístupný ze severní strany areálu. Ve foyer je umístěna pokladna s prodejnou květin a suvenýrů. Na foyer navazuje restaurace, kavárna a další veřejné části, jako knihovna nebo přednáškový sál.

Dvě výškové úrovně skleníků
Dvě výškové úrovně skleníků
Axonometrie botanického areálu
Dvě výškové úrovně skleníků
Restaurace je vizuálně propojena s vysokým skleníkem
Variabilní možnosti využití skleníku 1
Variabilní možnosti využití skleníku 2
Variabilní možnosti využití skleníku 3
Vstupní areál botanické zahrady
Vstupní areál botanické zahrady 2

Dva skleníky

Nízký skleník hostí stálou expozici subtropických rostlin a rostlin specifických pro oblast Kapska a Kanárských ostrovů. Restaurace je přes prosklenou fasádu vizuálně propojena s vysokým skleníkem, který bude během zimních měsíců využit pro přezimování mobilních rostlin.

Jeho dalším využitím bude propagace botanické zahrady prostřednictvím komerčních a naučných akcí. Mohou zde probíhat tematické výstavy, koncerty, společenské akce nebo oslavy. Díky správné režii aktivit může být objekt stále plný návštěvníků se zájmem o botaniku.

Restaurace je vizuálně propojena s vysokým skleníkem
Restaurace je vizuálně propojena s vysokým skleníkem 

Administrativní část se nachází na východní straně, kde je umístěný samostatný vstup pro zaměstnance. Jsou zde navrženy kanceláře pro jednotlivé útvary, společné prostory a potřebné zázemí. Administrativní část má také přístup do příruční dílny a skladu přírodnin s vjezdem do garáže.

Atrium tvořené smyčkou uprostřed objektu je doplněno zelení a vodní plochou. Jeho účelem je zprostředkování kontaktu mezi interiérem a exteriérem a rozšíření obslužné plochy restaurace pro venkovní posezení.

Vstupní areál botanické zahrady

Ekologie na prvním místě

Objekt navrhli architekti s ohledem na provozní úspornost a ekologii. Stavba je ponořena do zeleně, což zabrání jejímu přehřívání. Objekt bude využívat recyklovanou vodu získanou z vod dešťových, pitnou vodu nebude užívat k jiným než pitným účelům, splašková voda bude přečištěna pomocí čističky umístěné na střeše.

Dešťová voda se bude shromažďovat v retenční nádrži a v jezírku umístěném v atriu, následně jí budou zavlažovány rostliny ve skleníku a venkovních prostorách. Větrání a chlazení bude umožněno přirozenou cestou prostřednictvím oken v kombinaci s ekologickými technologiemi.

Vstupní areál botanické zahrady 5

Vstupní areál botanické zahrady
Místo: Praha
Architekt: Zdeněk Fránek
Spolupráce: Martina Hamrová, Tereza Horňasová, Jiří Vítek, Adam Lacina, Libor Šenekel, Norbert Walter, Vojtěch Marek, Nina Pestel
Investor: Botanická zahrada hl. m. Prahy
Projekt: 2017
Text: Fránek Architects, Tereza Janišová
Obrazový materiál: Fránek Architects
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 4/2018.