Ve školce se děti poprvé samostatně setkají s větším společenstvím dětí. Tyto nové vztahy a zážitky se odehrávají v prostoru, který se tak stává nedílnou součástí výchovy a formuje budoucí život dítěte.
Občanské stavby
Nový pavilon školy je dílem pražského architektonického ateliéru Projektil architekti. Projekt získal nominaci na Českou cenu za architekturu 2016.
Hovorčovické děti jednoho dne našly kouzelné sluchátko: „Prosím, my bychom chtěly pěknou novou školu, do které budeme chodit rády a kde nás bude učení bavit.“ A ze sluchátka se ozvalo: „Ale jistě, jak si přejete...“
Od minulého týdne probíhá v Dejvicích výstava semestrálních prací studentů Fakulty architektury ČVUT. Součástí je i instalace studentů ateliéru Dalibora Hlaváčka a Martina Čeňka Zmizelé kostely severních Čech.
NEW CAMP NOU – A dream open to the world: this… by fcbarcelona
Projekt poutního kostela v Doupovských horách vznikl jako diplomová práce Jakuba Tejkla na Vysoké škole Uměleckoprůmyslové v Praze v roce 2005. Na jeho realizaci nedaleko od zaniklého města Doupov by se měli podílet samotní poutníci. Jako stavební materiál poslouží kameny a zbytky staveb zmizelého osídlení.
Již šestým rokem pokračuje výstavba ambiciózního ekologického projektu školního kampusu pro 150 studentů (300 po plánovaném rozšíření) v Himalájích, v odlehlé oblasti Ladakhu. Stavba je součástí komplexního rozvojového projektu pro malou buddhistickou komunitu, která usiluje o rozvoj kapacit místních obyvatel a zpřístupnění kvalitního vzdělání všem sociálním skupinám a tím snížení migrace mladých lidí a zanikání unikátní Ladacké kultury.
V prostějovské nemocnici byl uveden do provozu operační sál, ve kterém je vůbec poprvé v České republice použito unikátní antibakteriální sklo. Nový kabát získal v podobě obkladu stěn a skleněných výplní dělicích příček. Toto speciální sklo využívá antimikrobiální působení iontů stříbra, které ničí 99,9 % bakterií na jeho povrchu.
Využití denního světla při navrhování budov se stalo nezbytností. Nejde jen o splnění normativních požadavků, stanovených platnou legislativou, ale rovněž o změnu přístupu k navrhování. Přesto je dnes „vpuštění světla do budov“ doprovázeno mnoha předsudky i vnějšími vlivy, které navrhování fungující stavby rozhodně ztěžují, pokud ne přímo znemožňují.
Pro zpracování dobrého projektu využívajícího v dostatečné míře osvětlení přirozeným denním světlem je důležité znát několik zásad a definicí. Jejich pochopením a případným využitím lze s velkou mírou pravděpodobnosti vytvořit návrh budovy, která bude jednak odpovídat současným normativním požadavkům a jednak bude uživatelsky přátelská a příjemná.
Rakouští architekti Helmut Dietrich a Much Untertrifaller se zaměřují na architekturu ze dřeva. Jednou z jejich dřevěných realizací je i škola a tělocvična v rakouském městě Klaus.
Vlámská metropole Gent byla po dobu zhruba 100 let městem s rozpačitým heterogenním centrem. Komplikovaný urbanistický problém se před třemi lety podařilo vyřešit domácím architektem delikátně razantním způsobem.
Součástí regenerace byla obnova veřejných prostranství, rozšíření zeleně, dětských hřišť a venkovní vybavení parků, úprava komunikací včetně chodníků a nových cyklostezek a také zvýšení počtu parkovacích míst. Více KOMUNITNÍ CENTRUM MÁJ OCENĚNO CE.ZA.AREM
Frihamnen, průmyslový přístav Göteborgu, postupně ztrácí průmyslový charakter a ožívá novým společenským životem. Díky industriálním kulisám se stává atraktivním pro experimenty a různé kulturní aktivity.
„Prostor bez světla je zapomenut,“ říká americký architekt Steven Holl, který vytrvale hledá světlo i ve svém nejnovějším projektu veřejné knihovny situované na nábřeží řeky East River v newyorské čtvrti Queens. Uznávaný architekt ji navrhl jako multifunkční kulturní prostor otevřený pro všechny.
Nejčtenější
