Komerční banka sídlí od loňského podzimu v nové centrále v pražských Stodůlkách. Budova podle návrhu architekta Zdeňka Hölzela z kanceláře AHK architekti je součástí rozsáhlého developerského projektu nové městské čtvrti City West. Díky promyšlenému designu i použitým technologiím se majiteli podařilo získat uznávaný certifikát BREEAM na úrovni very good.
Brněnský mrakodrap AZ Tower má stále jen 104 metrů. Od pozice nejvyšší budovy v zemi jej stále dělí chybějící sedmi metrová ocelová špička. Její instalace se opozdila kvůli nepříznivému počasí, takže stavebníci se věnují interiérům budovy a instalace špičky je odložena na únor. Nejvyšší budovou v ČR tak prozatím zůstává City Tower na Pankráci.
Město Jesenice ve slovinském pohoří Karavanky má dlouhou ocelářskou historii. Tento průmysl je zde všudypřítomný a mnohé domy jej připomínají svou červenou, rezavou barvou. Těžko zde mohla nová budova státní správy vzniknout z něčeho jiného, než právě z oceli. Zvlášť když přímo před ní stojí socha oceláře.
Areál Svit Baťovy továrny ve Zlíně se má proměnit v pulzující městskou čtvrť. Právě zde vedle dalších developerských projektů probíhá revitalizace budovy 32, kterou vlastní společnost CREAM Real Estate. MAX 32, jak je vlajkový projekt společnosti nazván, má být multifunkčním centrem, které obsáhne pobočku České pošty, obchody, služby a především ubytování pro studenty, kterým nabídne i startovací kancelářské prostory a možnosti sportovního vyžití.
Jak se nevzdat architektonické tradice a přitom docílit vzniku nadčasové stavby odpovídající všem současným požadavkům na kvalitní kancelářské prostory? Odpověď nabízejí autoři budovy Keystone, švýcarští architekti Mathias Müller a Daniel Niggli z kanceláře EM2N.
Tak jako se potenciální kupci spotřebního zboží rozhodují podle různých testů kvality, podobně je tomu i v případě architektury. Co přináší investorům certifikace zelených budov a jak probíhá samotný certifikační proces?
Jak se postavit k architektonickému dědictví, které už neodpovídá současným nárokům? Kancelářská budova postavená v 70. letech minulého století podle projektu architekta Jana Štípka se dočkala úpravy, která jí vdechla nový život.
Efektivní ekologické řešení může vzniknout variováním jednoduché stavebnice. Dokazuje to realizace administrativního centra podle projektu německého architektonického studia Pysall Ruge Architekten, která navíc působí jako clona pro bytové domy a vstupní brána do parku.
Symbolizují stále ještě sílu a tvář firem? Jakou roli hrají v urbanismu města? Co od nich očekávají uživatelé?
Centrum vzdělávání, výzkumu a inovací v informatice (CERIT) vyroste do roku 2014 v areálu Fakulty informatiky Masarykovy univerzity (FI MU) v Brně. Projekt za více než půl miliardy korun počítá s vybudováním prostorů pro výuku a výzkum, s výstavbou podnikatelského inkubátoru a vědecko-technického parku a zřízením počítačového centra pro zpracování vědeckých dat. Dotaci podepsal ministr školství začátkem srpna.
Exponovaným stockholmským nádražím denně projde takové množství cestujících, že by bylo škoda nevyužít jimi ohřátý vzduch a nevytápět jím třeba několik pater kanceláří. Naopak chladit je může blízký vodní kanál Klara Sjö, osvětlovat slunce. Když se tyto přirozené zdroje smíchají se současnými technologiemi, přidají se ekologicky orientované služby podporující ekologickou dopravu, recyklování a šetrnost a tuto směs ozdobí švédský design, můžeme servírovat jednu z nejúspornějších budov světa. Je jí Kungsbrohuset, navržená architekty z kanceláře Strategisk Arkitektur.
Historie zelených budov není nikterak dlouhá. Jejich koncept se masově rozšířil až v posledním desetiletí a vychází mimo jiné z vědeckých studií o globálních změnách klimatu. K trendu ochrany životního prostředí se postupem času přidalo množství nadnárodních společností, které začaly investovat do udržitelné výstavby.
Stavbou svého firemního sídla v rýnsko-hessenském městě Wörrstadt v letech 2008 až 2010 stanovil německý koncern juwi, největší světový dodavatel řešení v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zcela nová měřítka na moderní kancelářské budovy. Díky důslednému využívání obnovitelných zdrojů energie představuje tento nový kancelářský komplex působivou realizaci vize zásobování energií z čistě obnovitelných zdrojů. Nové sídlo je realizováno jako dřevostavba a dřevěná spodní konstrukce je opláštěná sádrovláknitými deskami FERMACELL.
Architekturu Prahy obohatila dynamicky formovaná administrativní věž, navíc věž mnoha tváří. Její poměrně jednoduchá forma odvozená z tvaru elipsy vytváří nečekaně působivý efekt, jakoby se dynamicky roztáčela podle zakřivení svých křídel. Z různých úhlů pohledu vypadá jinak – jako čtyři subtilní věže i mohutná stavba na široké základně. Jejími autory jsou architekti z kanceláře DaM.
Udržitelné budovy se od roku 2020 mají stát běžným způsobem stavění. Už nyní ale investoři a uživatelé žádají, aby nové stavby ekologickým parametrům a požadavkům na energetickou úspornost vyhovovaly. A nejsou to požadavky malé.
