Kanceláře

Unileverhaus, nová centrální budova potravinářské a drogistické společnosti, stojí v prominentní lokalitě hamburské čtvrti HafenCity, přímo na břehu Labe. Je obalená ETFE fólií, která ji chrání před škodlivinami a hlukem lodí proplouvajících kolem. Jádro budovy – vzdušné atrium – osvětlují unikátní kruhová svítidla s novou technologií LED.next. Jasným světlem zaplavené atrium je veřejně přístupným prostorem s městskými rozměry a zároveň jedním velkým otevřeným pracovištěm s mnoha příjemnými místy k setkávání a komunikaci. V projektu stuttgartské kanceláře Behnisch Architekten se snoubí nejnovější technologie s environmentální odpovědností i estetizací pracovního prostředí.

Podél Vltavy poblíž karlínské Invalidovny roste další administrativní centrum. Zatím neúplnou čtveřici budov s fasádou z režných cihel poskládaných na geometricky přesný šachovnicový půdorys doplňuje menší, architektonicky výjimečná budova. Mezi budovami vedou ulice se vzrostlou zelení, areálem protéká říčka, která vrcholí kaskádou ve vstupním náměstí, setkat se tu lze i se sochařskými díly. „Přál bych si, aby areál fungoval jako antické město s živým veřejným prostorem,“ říká architekt Vladimír Krátký, jehož ateliér ve spolupráci se Studiem acht projekt navrhl.

Rok 2009 znamenal pro český realitní trh dramatický propad. Investice do nemovitostí, výstavba nových kanceláří i logistických areálů klesly meziročně na polovinu. Co se týká administrativních budov, analytici předpokládají oživení až příští rok. Přesto se ale tyto budovy staví dál a podle některých jich bude dokonce už příští rok nedostatek.

Uplynul teprve rok od chvíle, kdy začal platit povinný energetický průkaz obálky budovy – a už jej někteří odborníci považují za zastaralý. Vývoj se posunuje rychle dopředu, přestože oproti severským zemím máme stále co dohánět. Mnozí čeští developeři kancelářských budov už slyší od potenciálních budoucích nájemců: chceme sídlit v zelené budově, naše sídlo by mělo mít zelený certifikát. Jaké certifikáty existují a na co vše se vztahují? Bude v brzké době většina budov stavěna udržitelnějším způsobem?

Pokud vkročíte do dřevozpracujícího závodu v Čáslavi, jako první vás „uhodí“ do nosu nádherná vůně pryskyřice, linoucí se ze skladovaných kmenů a hromad kůry. Hned na druhý pohled zaujme administrativní budova firmy Less & Timber. Dokazuje, co vše se dá udělat se dřevem a jak elegantně to může vypadat. Autory architektonického a urbanistického řešení jsou architekti K4.

Poblíž historického centra Olomouce, na místě bývalé továrny, kde se do nedávna vyrábělo mýdlo a rostlinné tuky, vznikne nová čtvrť Šantovka. První etapa tohoto rozsáhlého projektu má již konkrétní podobu. Autory jsou architekti z londýnského ateliéru Benoy, kteří spolupracují s českobudějovickou kanceláří Ateliér 8000. Industriální areál se tak v rámci první fáze výstavby postupně promění v obchodní, kulturní a společenské centrum.

V areálu bývalého JZD, místě typicky venkovském, se rodí výrobky typicky městské. Autory proměny zemědělských budov na sídlo společnosti mmcité, která se zabývá designem a výrobou městského mobiliáře od laviček po odpadkové koše, jsou architekti Kamil Mrva a Luděk del Maschio. Mezi kosmicky vypadajícími budovami kanceláří a výrobních hal, uprostřed polí a luk je náhle kus města s pouličním osvětlením, lavičkami a upravenou zelení.

Kauza justičního paláce v Heršpické ulici v Brně vykazuje všechny známky zpackané zakázky na veřejnou stavbu. Třikrát vyšší náklady, chyby v zadání a podezření z krádeže architektonické studie, několik trestních oznámení a pokut. Zdá se, že to aktérům kauzy příliš nevadí. Najdou se i tací, kteří jsou s tím, jak se brněnský justiční palác stavěl, spokojeni. „Kauzu z této stavby udělala média,“ říká pro ASB Eduard Hrouzek, obchodní ředitel brněnské stavební firmy Imos, hlavního dodavatele stavby. 

Komplex administrativních budov Spielberk Office Centre v Holandské ulici v Brně – Štýřicích je obklopen vodním živlem. Není to náhoda. Dalo by se říci, že si holandský investor přivezl do Brna kus své země, kterou si bez vody nikdo nedovede představit.

Z pohledu architekta lze administrativní budovy rozdělit na základě několika hledisek. Zásadním kritériem je účel, pro který má taková budova vzniknout. Je třeba brát v úvahu, zda se jedná o administrativní budovy pro vlastní potřebu investora, které bude využívat jako firemní sídlo, nebo zda se bude jednat o ryze komerční prostory k pronájmu nebo prodeji.

Vysoké domy jsou v poslední době předmětem široké diskuse o tom, zda je jich opravdu zapotřebí, zda je stavět, či nestavět – a pokud ano, tak jak. A to vše zejména v kontextu historických měst. Jan a Ivana Bendovi žijí a pracují v Šanghaji a shrnují své poznatky o smyslu výstavby vysokých budov v Číne.

Po téměř dvou letech od dokončení si na novou budovu ČSOB v pražských Radlicích, největší, nejmodernější a vůči životnímu prostředí šetrný administrativní objekt v ČR, zvykli lidé z okolí i přiléhající skalnaté údolí. Zdá se, že si na ni zvykli i ti, jimž je určena – zaměstnanci banky. Zřejmě proto, že na lepší se zvyká snáze.

Téma výškových budov je stále žhavé. Dokazuje to nejen zájem laické veřejnosti o toto téma, ale i konference a fóra odborníků. Během podzimu se téma výškových budov prezentovalo v rámci akce Architecture Week i na konferenci o výškových budovách, pořádané společností ABF.

V Praze 8 nedaleko Palmovky a Libeňského mostu je na spadnutí nový projekt za 7,5 miliardy korun. Developerská skupina Crestyl tu na jaře zahájí výstavbu administrativní budovy a bytových domů s výhledy na klidnou zátoku Vltavy. Jako první se začne stavět budova ateliéru S.H.S architekti pod názvem Dock 01, o níž bude řeč především.

Již 3. ročník mezinárodní konference Výškové budovy v historických městech Evropy se bude konat 27. 11. 2008 ve Veletržním paláci v Praze 7, sál Terminál.