Modernizace kancelářské budovy po čtyřicítce
Galerie(9)

Modernizace kancelářské budovy po čtyřicítce

Jak se postavit k architektonickému dědictví, které už neodpovídá současným nárokům? Kancelářská budova postavená v 70. letech minulého století podle projektu architekta Jana Štípka se dočkala úpravy, která jí vdechla nový život.

Osmipodlažní administrativní budova na pražském Pankráci, pod níž vedou dva tubusy metra, byla postavena na konci 70. let minulého století v místě s dobrou dopravní dostupností i mimořádnými výhledy na Vyšehrad. Podíváme-li se na ni od Nuselského mostu, představuje svým skulpturálním pojetím protiváhu k přilehlým klidným fasádám a vytváří tak citlivou estetickou i urbanistickou kompozici. V létě roku 2010 byla budova kompletně odstrojena. Zůstala monolitická železobetonová konstrukce, která poté dostala nejen nový kabát, ale celá se proměnila v moderní administrativní budovu splňující současné požadavky na kancelářské prostory získala precertifikaci na mezinárodně uznávaný certifikát LEED Gold a usiluje o získání nejvyššího certifikátu LEED Platinum (vzhledem ke skutečnosti, že ji od něj dělí pouhé tři body).

Nadčasová forma
Mezinárodní developerská společnost S+B Gruppe, která tuto nemovitost koupila před pěti lety, původně uvažovala o demolici stávajícího objektu a výstavbě nové výškové budovy, ale nakonec se rozhodla pro jeho celkovou rekonstrukci. Reinhard Schertler, člen představenstva společnosti S+B Gruppe, vysvětluje, co vedlo k rozhodnutí zachovat stávající objekt: „Společně s architekty a specialisty na projektování kanceláří jsme prověřili konstrukci a zjistili jsme, že plošná efektivita, poměr kubatury k užitné ploše a také světelná situace jsou perfektní. Jinak řečeno: novostavba by jen sotva mohla být lepší a výšková budova (kterou jsme zamýšleli původně) by navíc tolik neladila s okolím.“

Původní objekt tvořily nepravidelně rozmístěné hranoly s pásovými okny a systémem střešních teras, který má zcela soudobý charakter. Jednalo se o poměrně výjimečnou architekturou, zvláště ve srovnání s dalšími stavbami, které vznikaly v 70. letech 20. století. Proto základním developerským záměrem bylo stávající budovu renovovat, a to v souladu s nejmodernějšími trendy jak v oblasti technologií, tak v oblasti ochrany životního prostředí. „Budova byla architektonicky a dispozičně velice zajímavá, a proto jsme se rozhodli zachovat betonovou konstrukci. Zbytek byl samozřejmě demolován nebo odstraněn. Vzhledem k tomu, že jsme chtěli budovu certifikovat na zelenou budovu – podle standardů LEED, musí odpovídat nejmodernějším technickým požadavkům. Zvláštní důraz byl kladen na technologie v objektu,“ dodává Reinhard Schertler.
Developer tedy najal vídeňskou kancelář architekta Ernsta Hoffmanna, aby se zamyslela nad optimálním pojetím projektu. „Tato budova předstihla dobu svého vzniku nejméně o třicet let,“ je přesvědčen rakouský architekt Martin Tröthan z kanceláře Ernst Hofmann, který je autorem projektu modernizace. „Byl jsem překvapen dokonalostí vnitřní dispozice a ideální hloubkou traktů, která zcela odpovídá současným požadavkům na projektování nejkvalitnějších kancelářských prostorů třídy A,“ dodává architekt, jenž následně po studiu podkladů vypracoval projekt, který původní architektonický výraz ještě podtrhuje.


 

Flexibilní dispozice
Pronajímatelné plochy jsou velmi variabilní a umožňují společnostem pracovat v otevřených dispozicích (open space) či rozdělit prostory na menší samostatné kanceláře. Všechna pracovní místa budou mít v obou případech přímé osvětlení denním světlem. Nájemníci mají na většině pater možnost využívat systém střešních teras – ke krátké pauze, nadechnutí, vyřízení nezbytných telefonických hovorů nebo za hezkého počasí třeba i k obchodní schůzce. Bonusem je pak výhled na kostel svatého Petra a Pavla na Vyšehradě, který se otvírá již z prvního patra.

Hlavní komunikační jádro se sanitárními bloky, výtahy a vstupy do samostatných nájemních celků je umístěno v centru každého patra, blízko hlavního vchodu do budovy z ulice Štětkovy. Základní půdorysný tvar objektu do písmene C dal vzniknout ještě bočnímu jádru (s výtahy a sanitárním zázemím) s možností samostatné recepce, přístupné z ulice Na Pankráci.

Přízemí je určeno pro doplňkové služby, jako jsou menší obchody, kavárna a restaurace.

Půdorys 1. NP Půdorys 5. NP

Zlatý certifikát
„Budovy postavené bezohledně nemají budoucnost,“ říká Reinhard Schertler.

Vzhledem ke kvalitě fasády by během většiny dní v roce nemělo být třeba vytápění. Systém vytápění i chlazení je umístěn v tzv. chladicích stropech, které zajistí nájemcům optimální tepelnou pohodu na pracovišti při podstatných úsporách energie.

Fasádu objektu tvoří systémová pásová okna a kontaktní zateplovací systém. Veškerá okna dostala nové hliníkové profily ve zlatomosazné barvě z exteriéru a černé v interiéru. Na výplně oken byla použita izolační dvojskla, která odrážejí 72 procent tepelných paprsků, ale světlo pohlcují jen velmi omezeně.

Hlavní uliční fasáda orientovaná severně směrem ke kongresovému centru žádné vnější stínění nepotřebuje. Okna na jih, východ a západ mají ve dvoře vnější kovové žaluzie ve zlaté barvě s centrálním i lokálním ovládáním. Při modernizaci byla také zpevněna statika budovy ocelovou konstrukcí.

Administrativní budova Qubix 4 Praha
Typ:    rekonstrukce objektu Štětkova 18
Místo:     Praha 4
Developer:    Plan & Bau ČR, spol. s r. o. (dceřiná společnost S+B Gruppe AG)
Architekt:    Mag. Arch. Martin Tröthan
– kancelář Ernst Hoffman
Projektant:    M3M, s. r. o.
Inženýring:    Spojprojekt Praha, a. s.
Realizace:    12/2011

Hra s kvádry
Interiérový design si hraje s kvadratickými formami, které tvoří podstatu architektury celého objektu. Hru s kvádry v nejrozličnějších formách lze najít v hlavních komunikačních jádrech, při architektonickém pojednání niky, uvolněné po demontáži původního oběžného výtahu, tzv. páternosteru, řešení designu svítidel, sanitárních bloků – zde v plné míře při výběru sanitární keramiky i doplňků –, a dokonce v dláždění teras, kde byla použita betonová kostka v dvojbarevném provedení se čtvercovými obrazci.

Stavba, která připomíná skulpturu z kvádrů, se tak stala jednou z pankráckých dominant – nikoli však svojí výškou, ale výraznou architekturou. „Jsem rád, že se nám podařilo nově interpretovat architekturu staré budovy a vytvořit zvláštnost neobvyklým vnějším tvarem objektu. Sotva se najdou srovnatelné domy,“ pochvaluje si Reinhard Schertler.

Kateřina Kotalová
Foto: autorka a S+B Gruppe AG

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.