Aktuální vlna veder znovu připomíná, jak důležitou součástí měst jsou kvalitní koupaliště, plovárny a bazény. Nejde přitom jen o místa, kde se lze v horkých dnech ochladit. Pětice vybraných realizací ukazuje, že sportovní a rekreační stavby mohou zároveň nabídnout mimořádnou architekturu, citlivě pracovat s krajinou a vytvářet příjemný veřejný prostor.
Pelhřimov uzavřel důležitou etapu přípravy jednoho z největších investičních projektů posledních desetiletí. Odborná porota rozhodla o výsledcích architektonicko-urbanistické soutěže na podobu budoucího Domu městských služeb, který vznikne přestavbou bývalého obchodního domu Vysočina.
Pražští radní schválili uvolnění 13 milionů korun na zhotovení repliky betonové plastiky Rovnováha, která se v pátek zřítila u Barrandovského mostu. Nové dílo vznikne z modernějších materiálů a jeho realizaci připraví Galerie hlavního města Prahy.
Revitalizace Pivovarských teras ve Vimperku, jedna z letošních finálových realizací České ceny za architekturu, představuje příklad velmi šťastné obnovy historického městského prostoru. Podařilo se propojit respekt k původnímu uspořádání s požadavky na současné využívání veřejného prostranství.
Na severním okraji pražských Holešovic vznikl v letech 2023–2024 nový veřejný prostor, který významně proměnil část vltavského nábřeží mezi holešovickým přístavem a mostem Barikádníků. Park U Vody dle návrhu studia YYYY představuje zajímavý příklad revitalizace bývalého brownfieldu, který to letos dotáhl až do finálních nominací České ceny za architekturu.
Vítězný návrh urbanistické soutěže na proměnu Staré osady v Brně ukazuje dlouhodobou vizi, jak může dnes dopravně zatížený přestupní uzel získat podobu živého a bezpečného centra Židenic. Návrh ateliéru schwerpunkt počítá s novým náměstím, tržnicí, parkem i kvalitnějšími veřejnými prostory.
Plzeň udělala další krok k proměně jednoho z nejvýznamnějších veřejných prostorů ve městě. O budoucí podobě náměstí Míru rozhodla architektonická soutěž, ze které vzešel vítězně tým krajinářského architekta Ferdinanda Lefflera a studia DICE25 architects. Podle poroty právě jejich návrh nejlépe vystihl ambici města vrátit prostoru důstojnost a vytvořit z něj místo, které nebude sloužit jen k průchodu, ale především každodennímu životu.
Původně barokní zahrada v centru Jindřichova Hradce, která byla ještě donedávna ve zpustlém stavu, prochází od roku 2021 postupnou obnovou. Na základech historického areálu vzniká nový prostor, který propojuje zahradnickou tradici, architekturu i kulturní aktivity.
Městská část Praha 7 zavádí nový dotační program, který má pomoci majitelům budov v boji proti vandalismu. Od února budou moci vlastníci domů žádat o příspěvek na odstraňování graffiti, a to až do výše 30 000 korun ročně. Cílem opatření je zlepšit vzhled veřejného prostoru a omezit opakované poškozování fasád.
Město Olomouc spustilo urbanistickou soutěž, která má přinést řešení pro dlouhodobě diskutované území mezi městskou tržnicí, bývalým autobusovým nádražím a Smetanovými sady. Soutěž má pomoci najít vhodnou podobu klíčového prostoru v těsné blízkosti historického centra.
Projekt portugalského architekta Miguela Marcelina připomíná klasickou logickou úlohu: přidejte dvě čáry a potvrďte zcela novou rovnici. Místo dvou čar na tabuli však Marcelino přidává dvě části betonové zdi a výsledkem rovnice je fotbalové hřiště a kvalitní veřejný prostor.
Romantický park Malé Versailles ve vilové čtvrti Westend patří k těm místům, o kterých se v Karlových Varech ví, ale kam se ve skutečnosti chodí mnohem méně, než by odpovídalo jejich potenciálu. Město to chce změnit: připravuje revitalizaci historického parku i jezírka.
Plzeň má novou vstupní bránu do Borského parku. Na místě bývalé tramvajové točny navrhl ateliér Sporadical výrazně liniový jednopodlažní pavilon z betonu a skla, který propojuje městský prostor s parkovou krajinou. Stavba nominovaná na Českou cenu za architekturu je součástí většího projektu západočeské metropole řešícího městskou dopravu.
Postavit reprezentativní stavbu, přestřihnout pásku a odškrtnout si politický či developerský úspěch, to umíme. Co se ale často nedomýšlí, je druhá půlka příběhu: každodenní provoz a údržba. Bez nich se i nejmodernější budovy mění během pár let v ostudu. Nedávný případ nového nádraží Praha-Bubny ukazuje, jak křehký je rozdíl mezi „architektonickou chloubou“ a „problémovým objektem“.
„Konec erotického salónu v Sadu Janka Kráľa, ať žije příjemné bistro pro všechny!“ — tak zněla slova, která primátor Bratislavy Matúš Vallo použil při představování rekonstrukce samotné budovy v srdci města. Budova, která vznikla jako občerstvení a zázemí parku, se po více než čtyřech desetiletích vrací ke svému původnímu účelu. V modernistické stavbě architekta Ferdinanda Končeka se otevírá Bistro Ferdinand — místo, kam dnes směřují vycházkové kroky mnoha Bratislavanů.
