Vítězný návrh urbanistické soutěže na proměnu Staré osady v Brně ukazuje dlouhodobou vizi, jak může dnes dopravně zatížený přestupní uzel získat podobu živého a bezpečného centra Židenic. Návrh ateliéru schwerpunkt počítá s novým náměstím, tržnicí, parkem i kvalitnějšími veřejnými prostory.
Plzeň udělala další krok k proměně jednoho z nejvýznamnějších veřejných prostorů ve městě. O budoucí podobě náměstí Míru rozhodla architektonická soutěž, ze které vzešel vítězně tým krajinářského architekta Ferdinanda Lefflera a studia DICE25 architects. Podle poroty právě jejich návrh nejlépe vystihl ambici města vrátit prostoru důstojnost a vytvořit z něj místo, které nebude sloužit jen k průchodu, ale především každodennímu životu.
Původně barokní zahrada v centru Jindřichova Hradce, která byla ještě donedávna ve zpustlém stavu, prochází od roku 2021 postupnou obnovou. Na základech historického areálu vzniká nový prostor, který propojuje zahradnickou tradici, architekturu i kulturní aktivity.
Městská část Praha 7 zavádí nový dotační program, který má pomoci majitelům budov v boji proti vandalismu. Od února budou moci vlastníci domů žádat o příspěvek na odstraňování graffiti, a to až do výše 30 000 korun ročně. Cílem opatření je zlepšit vzhled veřejného prostoru a omezit opakované poškozování fasád.
Město Olomouc spustilo urbanistickou soutěž, která má přinést řešení pro dlouhodobě diskutované území mezi městskou tržnicí, bývalým autobusovým nádražím a Smetanovými sady. Soutěž má pomoci najít vhodnou podobu klíčového prostoru v těsné blízkosti historického centra.
Projekt portugalského architekta Miguela Marcelina připomíná klasickou logickou úlohu: přidejte dvě čáry a potvrďte zcela novou rovnici. Místo dvou čar na tabuli však Marcelino přidává dvě části betonové zdi a výsledkem rovnice je fotbalové hřiště a kvalitní veřejný prostor.
Romantický park Malé Versailles ve vilové čtvrti Westend patří k těm místům, o kterých se v Karlových Varech ví, ale kam se ve skutečnosti chodí mnohem méně, než by odpovídalo jejich potenciálu. Město to chce změnit: připravuje revitalizaci historického parku i jezírka.
Plzeň má novou vstupní bránu do Borského parku. Na místě bývalé tramvajové točny navrhl ateliér Sporadical výrazně liniový jednopodlažní pavilon z betonu a skla, který propojuje městský prostor s parkovou krajinou. Stavba nominovaná na Českou cenu za architekturu je součástí většího projektu západočeské metropole řešícího městskou dopravu.
Postavit reprezentativní stavbu, přestřihnout pásku a odškrtnout si politický či developerský úspěch, to umíme. Co se ale často nedomýšlí, je druhá půlka příběhu: každodenní provoz a údržba. Bez nich se i nejmodernější budovy mění během pár let v ostudu. Nedávný případ nového nádraží Praha-Bubny ukazuje, jak křehký je rozdíl mezi „architektonickou chloubou“ a „problémovým objektem“.
„Konec erotického salónu v Sadu Janka Kráľa, ať žije příjemné bistro pro všechny!“ — tak zněla slova, která primátor Bratislavy Matúš Vallo použil při představování rekonstrukce samotné budovy v srdci města. Budova, která vznikla jako občerstvení a zázemí parku, se po více než čtyřech desetiletích vrací ke svému původnímu účelu. V modernistické stavbě architekta Ferdinanda Končeka se otevírá Bistro Ferdinand — místo, kam dnes směřují vycházkové kroky mnoha Bratislavanů.
Po více než dvou letech generální opravy se znovu uvedl do pohybu metronom na Letenské pláni. Kinetická socha od Vratislava Karla Nováka, známá pod názvem Kyvadlo, patří k nejviditelnějším prvkům pražského veřejného prostoru. Její pohyb, zajišťovaný dvoutunovým závažím, je díky nové technice znovu plně funkční.
Na místě bývalé továrny na barvy a později asfaltového parkoviště vznikl v belgickém Roeselare nově otevřený Moermanpark – zelený a komunitní veřejný prostor, který slouží nejen obyvatelům všech věkových kategorií, ale i místní biodiverzitě. Šedou barvu tak střídá zelená a modrá.
Horké léto je tady a s ním i oblíbené návštěvy plováren a koupališť. Mnohé z nich přitom nejsou zajímavé jen z hlediska zábavy, ale i architektury. Pojďme se podívat na ty historicky a stavebně nejzajímavější z nich od nejstarší po nejmladší.
Město Letohrad na Orlickoústecku plánuje revitalizaci centrálního Václavského náměstí. V rámci úprav zmizí asfaltové chodníky, které v létě extrémně sálají teplo, a nahradí je přírodní dlažba. Součástí projektu bude i výsadba stromů a rozšíření zelených ploch. První etapa by mohla začít v příštím roce a pokryje zhruba polovinu prostoru, uvedl místostarosta Martin Hatka (Sdružení pro Letohradsko).
Křižíkovy pavilony vznikly v roce 1991 podle návrhu architekta Michala Brixe u příležitosti stého výročí Zemské jubilejní výstavy z roku 1891. Původně měly sloužit jen dočasně pro potřeby Všeobecné československé výstavy, avšak i po více než třech dekádách zůstávají důležitou součástí pražského Výstaviště. Spolu s Křižíkovou fontánou tvoří nedílný prvek severního předpolí Průmyslového paláce a zdůrazňují jeho kompoziční osu.
