Hlavní město Praha a Městská část Praha 6 daly zelenou vyhlášení mezinárodní architektonické soutěže na dostavbu tzv. 4. kvadrantu Vítězného náměstí. Po 100 letech od návrhu urbanistické struktury Dejvic tak dojde k dostavbě tohoto třetího největšího pražského náměstí. Možná podoba dostavby bude známá v květnu příštího roku.
Ocenění v soutěži Urbanistický projekt roku 2022 si odneslo celkem 6 projektů ze 16 přihlášených urbanistických projektů z celé České republiky. Cílem soutěže je seznámit nejširší odbornou i laickou veřejnost s důležitostí územního plánování. Soutěž je vypsána na podporu realizace kvalitních územních i regulačních plánů, urbanistických studií i koncepčních řešení částí územních celků, měst, obcí i krajiny.
Nejvyšší představitelé Hlavního města Prahy, Správy železnic a Dopravního podniku hl. m. Prahy představili soutěžní záměr Nový Hlavák k projektu revitalizace Vrchlického sadů, odbavovací haly hlavního nádraží a výstavby tramvajové trati Muzeum – Hlavní nádraží – Bolzanova.
Metropolitní plán zavádí nová pravidla, jak snadněji navrhnout veřejnou vybavenost pro celou Prahu i její rozvíjející se čtvrti. Nově je možné umisťovat školy, školky nebo ordinace v již zastavěném nebo zastavitelném území téměř kamkoli, kde budou splněny další normy. Plán zároveň chrání existující služby, na sídlištích i komerční vybavenost. Cílem je podpořit vznik města krátkých vzdáleností.
Po úspěšném 1. ročníku, který se zaměřoval na „dobré zadání“, a neméně úspěšném 2. ročníku s nosným tématem „role městského architekta“ přichází 3. ročník konference Pojďme dělat město. Koná se 2. a 3. června v obci Líbeznice. Letošním tématem bude Komunální politika a stanovování priorit rozvoje.
Rada hl. města schválila zapojení města do přípravy architektonické soutěže na tzv. 4 kvadrant Vítězného náměstí, tedy na jeho poslední nedostavěnou část. Území, které je vymezené ulicemi Evropská, Šolínova a Jugoslávských partyzánů nalezne novou podobu v mezinárodní soutěži, která proběhne formou tzv. soutěžního workshopu. Naváže tak na Engelův návrh, který vznikl již před 100 lety.
Stačí malý impuls, aby se jinak zapomenutá vesnice přetvořila a stala se vzorem, co se současné architektury u nás týče. Příkladem, který hovoří sám za sebe, jsou moravské Trojanovice, kterým dal novou tvář architekt Kamil Mrva. Budou Noutonice dalším z nich?
Prahu vnímá z nadhledu – jako geograf a ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města, ale i jako zvoník kostela sv. Havla a Týnského chrámu. Jaký je klíč ke zlepšení dostupnosti bydlení v Praze, jsme se zeptali Ondřeje Boháče.
Místo starého průmyslového areálu ve Šlapanicích na Brněnsku má vzniknout nové centrum města. Sýpka se promění ve společenské a kulturní centrum, počítá se s výstavbou bytových domů a lékařského domu, budou zde sportovní a dětská hřiště, park či volné zelené plochy. Uspořádání veřejného prostoru vzešlo z architektonické soutěže, kterou vyhráli architekti a urbanisté z ateliéru re:architekti.
Na Fakultě architektury ČVUT se uskutečnilo vyhlášení 26. ročníku mezinárodní studentské soutěže Urban Design Award. Za vítězným projektem obnovy krušnohorské vesnice stojí studenti Kateřina Tomsová a Vojtěch Palm. Porotci ocenili jejich vnímavý přístup k plánování rozvoje venkova.
Problémy moderní doby vyžadují inovativní řešení, právě jimi se zabývá dánská laboratoř SPACE10. Zajímá vás udržitelná architektura, potravinová soběstačnost, ekologie, či možnosti zkvalitnění života ve městech? Jste tady správně.
Ve Vejprnicích u Plzně vznikne udržitelné příměstské bydlení. Jedná se o urbanistický celek s názvem Na Křížení cest, který jako první v Česku využívá řešení řetězové výstavby. Na ploše o rozloze necelých tří hektarů vyroste téměř 40 rodinných domů. Zahájení prodeje domů je plánované na únor letošního roku.
Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství odstartovala 8. ročník prestižní soutěžní přehlídky Urbanistický projekt roku 2022. Urbanisté a architekti tak mohou přihlašovat územně plánovací dokumentaci krajů a obcí, její změny, územní studie, další urbanistické studie a projekty řešící větší i menší celky, a veřejná prostranství.
Aktuální realizace bytové výstavby v Bordeaux je jako stránka vytržená zprostřed knihy. Chápeme, že za ní stojí jistý význam a reputace tvůrce, ale přesto je pro nás její poselství bez kontextu neuchopitelné. To proto, že Ilot Queyries je třeba chápat jako detail velkého celku. Vznikající novostavby atypických tvarů jsou totiž součástí mnohem širšího plánu.
Oblast bývalého nákladového nádraží by se měla v nadcházejících letech proměnit na domov 15 000 až 23 000 obyvatel. Jak dosáhnout toho, aby byla v nově vznikající lokalitě zajištěna občanská vybavenost a vše podstatné pro to, aby se mohla dále rozvíjet?
