Hlukové znečištění představuje jednu z nejrozšířenějších a současně nejvíce podceňovaných environmentálních zátěží současné Evropy. Podle nejnovější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) je více než 110 milionů obyvatel EU vystaveno hladinám hluku překračujícím práh 55 dB (index den–večer–noc), což představuje oficiálně stanovenou hranici, nad kterou dochází k negativním účinkům na lidské zdraví.
Vídeňská radnice nedávno představila strategický plán rozvoje pro rok 2035, který řeší klíčové výzvy spojené s klimatickou změnou a rostoucím počtem obyvatel. Dokument nabízí konkrétní řešení pro další rozvoj města bez nadměrného rozšiřování zástavby, přičemž zdůrazňuje kvalitu života, dostupnost bydlení a adaptaci na změny klimatu. Uvedla to vídeňská radnice ve své tiskové zprávě.
Urbanistická studie Zelenomodré centrum Jaroměře od architektonického studia A8000 získala první cenu v soutěži Urbanistický projekt roku 2025. Soutěž každoročně pořádá Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství a klade si za cíl ocenit kvalitní přístup k městskému plánování s důrazem na udržitelnost a modrozelenou infrastrukturu. Letos porota vybírala ze dvanácti přihlášených projektů z celé republiky.
Mezinárodní urbanisticko-architektonická soutěž pro budoucí čtvrť Pod Žofinkou zná vítěze. Porota se rozhodla udělit dvě rovnocenná první místa – dánskému studiu ADEPT ve spolupráci s českými partnery (atelier.tečka, VEN.KU architekti, ohboi a VECTURA Pardubice) a českému ateliéru Pavel Hnilička Architects+Planners. O výsledcích rozhodli zástupci společnosti Pod Žofinkou Holding spolu s vedením města Ostravy.
Představte si město, které je 170 kilometrů dlouhé. Přestože v něm bydlí statisíce lidí, najdete v něm jen dvě budovy a nevede jím žádná silnice. Šílený nápad? Ukázka ze sci-fi knihy? Ani to, ani ono. Seznamte se s Neom…
Ve vídeňské městské části Favoriten se blíží ke konci výstavba prvního tzv. superbloku. Projekt se inspiroval barcelonským modelem městských čtvrtí, kde automobilová doprava ustupuje lidem, zeleni a komunitnímu životu. Cílem je vytvořit přívětivé prostředí pro každodenní život, kde dominují pěší, cyklisté a veřejná prostranství. Uvedlo to město Vídeň v tiskové zprávě.
Praha dává zelenou transformaci okolí Florence. Radní schválili dvě změny územního plánu, které umožní výstavbu developerské skupiny Penta. Ta městu přislíbila kontribuce v hodnotě přes 300 milionů korun. Podobu projektu ale kritizuje spolek Arnika, podle nějž město za lukrativní pozemky získává příliš málo.
Koncept patnáctiminutových měst je jednou z nejdiskutovanějších urbanistických teorií současnosti. Má své zastánce i odpůrce, na obou stranách s řadou argumentů. Zabývá se jím i česká metropole Praha.
Hlavní město úspěšně dokončilo aktualizaci svých Územně analytických podkladů (ÚAP), klíčového dokumentu pro plánování a rozvoj města. Dokument zahrnuje nejnovější data o území nebo jeho hodnotách a limitech. Nová verze se mnohem více věnuje tématům udržitelnosti, zelené infrastruktury a občanské vybavenosti, popisuje ale i třeba dojížďku ze Středočeského kraje.
V Ostravě roste nová čtvrť Žofinka, která vznikne na místě bývalé struskové haldy Žofinské huti. Její podobu nyní navrhují tři architektonické týmy, které postoupily do finále urbanisticko-architektonické soutěže pořádané investorem ve spolupráci s městem. Porota je vybrala z celkem sedmi českých i zahraničních ateliérů, jež se zúčastnily prvního kola.
Zatímco se Los Angeles vzpamatovává z ničivých lesních požárů, specialisté na životní prostředí či přírodní katastrofy, inženýři a urbanisté debatují o ambiciozních plánech na přestavbu čtvrtí, které lehly popelem. Na místech, kde dřív stávala malá, jednopatrová nákupní centra a parkoviště, by mohli místní chodit do obchodů a kaváren v přízemí kancelářských budov - ve stylu evropských měst.
Kalifornští hasiči se v těchto dnech ještě stále snaží dostat tamní rozsáhlé požáry pod kontrolu. Veřejnost, experti a zejména média pak neváhají živě spekulovat, co přesně bylo příčinou nekontrolovatelného šíření ohně, který spálil většinu Los Angeles – a to aniž by bylo možné jej zpomalit.
Co kdybychom dokázali na pár metrech čtverečních vytvořit les, který za pár let nabídne útočiště ptákům, hmyzím opylovačům i našim unaveným myslím? Možná právě toto byla hlavní myšlenka, která stála za vznikem trendu takzvaných „Miyawakiho mikrolesů“, ostrůvků intenzivní zeleně v nekonečné šedi asfaltu a betonu velkoměst.
Španělsko – země horkého slunce, řady památek i zajímavých míst, jako je například Barcelona. Nicméně kvůli environmentálním problémům a s nimi spojeným rizikům, která se na tomto krásném městě podepisují, není divu, že se Španělé pustili do městské renaturalizace.
Rakousko v posledních desetiletích investovalo do zvládání povodní. Když pak rekordní srážky nesené bouří Boris zalily 15. září Vídeň, situace na první pohled vypadala dramaticky: zaplavené silnice, evakuované domy a všude voda a bahno. Během pouhých pěti dnů spadlo na město a další části Rakouska dvakrát až pětkrát více srážek než za celý průměrný měsíc září. I přes dramatickou situaci si povodeň vyžádala jen několik raněných a necelé dvě desítky evakuovaných domů, to vše díky systému řízení povodní.
