Mohou se střechy supermarketů, kancelářských budov nebo nevyužité vnitrobloky proměnit v nové zdroje potravin? Evropská města ukazují, že pěstování zeleniny nemusí být výsadou venkova. Od komunitních zahrad až po technologicky vyspělé farmy vznikají projekty, které propojují produkci potravin, architekturu a udržitelné hospodaření s vodou i energií. Jaký potenciál městské zemědělství skutečně má, co všechno lze na střechách vypěstovat a kde naráží na své technické a ekonomické limity?
Celá města pro statisíce lidí, nové bytové komplexy, široké bulváry a moderní infrastruktura. Jen obyvatelé chybějí. Čínská „města duchů“ jsou jedním z nejvýraznějších důsledků stavebního a realitního boomu, který měl podpořit ekonomický růst země. Proč vznikla, komu patří miliony prázdných bytů a co s nimi bude dál?
Skleněná fasáda může být pro člověka symbolem moderní architektury, pro ptáky ale představuje neviditelnou past. Obloha, stromy nebo zeleň odražené ve skle vytvářejí iluzi volného prostoru a jediný chybný průlet může skončit smrtelnou kolizí. Riziko přitom lze výrazně omezit už při návrhu budovy. Rozhoduje umístění skla, jeho povrch, vhodný vzor i práce s nočním osvětlením. Právě tady mohou města nastavit jasná pravidla pro nové stavby i rekonstrukce.
Městské dálnice, široké komunikace, bariéry rozdělující čtvrti a veřejný prostor podřízený automobilům. Čtvrté letošní číslo časopisu ASB se zaměřuje na to, jak automobilová doprava v uplynulých desetiletích proměnila evropská města – a především na způsoby, jak se dnes města snaží důsledky někdejších rozhodnutí napravovat.
Každé město je živý celek, který může během několika let přijít o uhelný zdroj, získat datové centrum s velkým množstvím odpadního tepla, zrenovovat část sídlišť a zároveň narazit na kapacitu elektrické sítě. Pokud se o každé změně rozhoduje zvlášť, mohou vzniknout předimenzované zdroje, drahé sítě nebo investice, které si navzájem zhorší ekonomiku. Evropská unie proto přesouvá vytápění a chlazení mezi oblasti, které mají města plánovat dlouhodobě a společně.
Brownfieldy představují významnou rezervu pro další rozvoj českých měst, jejich proměna je ale zpravidla technicky, finančně i organizačně náročnější než výstavba na dosud nezastavěných plochách. Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) proto vydala příručku Brownfieldy bez bariér, která shrnuje šest hlavních okruhů problémů spojených s regenerací zanedbaných území a na příkladech z české praxe ukazuje možné způsoby jejich řešení.
Trávník ve městě není jen zelená výplň mezi domy. Dokáže ochlazovat rozpálené ulice, zadržovat dešťovou vodu a ovlivňovat kvalitu prostředí kolem budov. Ne každý zelený povrch ale funguje stejně. Rozdíl mezi loukou, klasickým trávníkem a jeho umělou náhražkou může být v horkém létě překvapivě výrazný.
Jak lze navrátit do ulic zeleň a přetvořit parkovací plochy v pobytové? Lze tyto automobily přesunout do parkovacích domů a vytvořit z nich zároveň místo sloužící k rekreaci obyvatel? Představujeme vám koncept Copenhagen Car Free(dom) od JAJA Architects.
Řecko si většina lidí spojuje s úmornými vedry. Přesto některá tamní města zvládají letní horka překvapivě lépe než řada evropských metropolí. Jakou roli v tom hraje jejich urbanismus, stavební materiály a tradiční architektura?
Města se během letních vln veder zahřívají výrazně více než okolní krajina. Fenomén známý jako městský tepelný ostrov ovlivňuje kvalitu života obyvatel, spotřebu energie i odolnost urbanizovaných území vůči klimatické změně. Proč vzniká, jaké jsou jeho důsledky a jaká řešení dnes využívají města po celém světě?
Poslanci ve druhém čtení novely stavebního zákona navrhli vypustit ustanovení, které mělo zařadit výdejní boxy mezi drobné stavby. Podle předkladatelů pozměňovacího návrhu by taková regulace byla v rozporu s cílem připravované novelizace, která má naopak zjednodušit administrativu a odlehčit stavebním úřadům.
Města mohou vznikat z různých důvodů, jejich dlouhodobá existence je však podmíněna obchodem. Právě výměna zboží a služeb je tím, co lidi na jednom místě udržuje dobrovolně a dává městům trvalou prosperitu.
Proměna okolí stanice Nádraží Holešovice vstoupila do další fáze. Projekt Nové Holešovice zahájil mezinárodní urbanisticko-architektonický workshop, do jehož prvního kola bylo vybráno osm domácích i zahraničních ateliérů. Navazuje tak na úvodní kolokvium i společnou návštěvu řešeného území.
Brno připravuje na letošní rok výrazné omezení automobilové dopravy v historickém centru. Změny se mají dotknout především pěší zóny v Rašínově a Masarykově ulici a také náměstí Svobody. Město plánuje snížit počet oprávnění k vjezdu a na třech místech instalovat výsuvné sloupky s automatickou kontrolou registračních značek.
Hlavní funkce měst je práce, bydlení a výměna zboží, zpravidla ve formě nakupování. Zatímco bydlení a práce se typicky musí přizpůsobit vnějšímu rozhodování o tom, kde bude, v jakém standardu a jak dlouhá bude cesta za prací, nakupování je dobrovolné, ovlivněné preferencemi, příjmem obyvatel i nabídkou. Není třeba se ofrňovat nad konzumem. Naopak. Nakupování je to, co dělá z pracovního tábora město.
