Brownfieldy představují významnou rezervu pro další rozvoj českých měst, jejich proměna je ale zpravidla technicky, finančně i organizačně náročnější než výstavba na dosud nezastavěných plochách. Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) proto vydala příručku Brownfieldy bez bariér, která shrnuje šest hlavních okruhů problémů spojených s regenerací zanedbaných území a na příkladech z české praxe ukazuje možné způsoby jejich řešení.
Trávník ve městě není jen zelená výplň mezi domy. Dokáže ochlazovat rozpálené ulice, zadržovat dešťovou vodu a ovlivňovat kvalitu prostředí kolem budov. Ne každý zelený povrch ale funguje stejně. Rozdíl mezi loukou, klasickým trávníkem a jeho umělou náhražkou může být v horkém létě překvapivě výrazný.
Jak lze navrátit do ulic zeleň a přetvořit parkovací plochy v pobytové? Lze tyto automobily přesunout do parkovacích domů a vytvořit z nich zároveň místo sloužící k rekreaci obyvatel? Představujeme vám koncept Copenhagen Car Free(dom) od JAJA Architects.
Řecko si většina lidí spojuje s úmornými vedry. Přesto některá tamní města zvládají letní horka překvapivě lépe než řada evropských metropolí. Jakou roli v tom hraje jejich urbanismus, stavební materiály a tradiční architektura?
Města se během letních vln veder zahřívají výrazně více než okolní krajina. Fenomén známý jako městský tepelný ostrov ovlivňuje kvalitu života obyvatel, spotřebu energie i odolnost urbanizovaných území vůči klimatické změně. Proč vzniká, jaké jsou jeho důsledky a jaká řešení dnes využívají města po celém světě?
Poslanci ve druhém čtení novely stavebního zákona navrhli vypustit ustanovení, které mělo zařadit výdejní boxy mezi drobné stavby. Podle předkladatelů pozměňovacího návrhu by taková regulace byla v rozporu s cílem připravované novelizace, která má naopak zjednodušit administrativu a odlehčit stavebním úřadům.
Města mohou vznikat z různých důvodů, jejich dlouhodobá existence je však podmíněna obchodem. Právě výměna zboží a služeb je tím, co lidi na jednom místě udržuje dobrovolně a dává městům trvalou prosperitu.
Proměna okolí stanice Nádraží Holešovice vstoupila do další fáze. Projekt Nové Holešovice zahájil mezinárodní urbanisticko-architektonický workshop, do jehož prvního kola bylo vybráno osm domácích i zahraničních ateliérů. Navazuje tak na úvodní kolokvium i společnou návštěvu řešeného území.
Brno připravuje na letošní rok výrazné omezení automobilové dopravy v historickém centru. Změny se mají dotknout především pěší zóny v Rašínově a Masarykově ulici a také náměstí Svobody. Město plánuje snížit počet oprávnění k vjezdu a na třech místech instalovat výsuvné sloupky s automatickou kontrolou registračních značek.
Hlavní funkce měst je práce, bydlení a výměna zboží, zpravidla ve formě nakupování. Zatímco bydlení a práce se typicky musí přizpůsobit vnějšímu rozhodování o tom, kde bude, v jakém standardu a jak dlouhá bude cesta za prací, nakupování je dobrovolné, ovlivněné preferencemi, příjmem obyvatel i nabídkou. Není třeba se ofrňovat nad konzumem. Naopak. Nakupování je to, co dělá z pracovního tábora město.
Rychle postupující urbanizace a změna klimatu představují pro městské populace dvojí výzvu – koncentrace zástavby zvyšuje letní teploty ve městech a současně ubývá přírodních prvků, které by mohly tyto negativní efekty tlumit. Nová globální studie však přináší zásadní poznatek: rozšíření zeleně ve městech může hrát klíčovou roli při ochraně zdraví a životů obyvatel.
Město Olomouc spustilo urbanistickou soutěž, která má přinést řešení pro dlouhodobě diskutované území mezi městskou tržnicí, bývalým autobusovým nádražím a Smetanovými sady. Soutěž má pomoci najít vhodnou podobu klíčového prostoru v těsné blízkosti historického centra.
Město Litvínov chystá komplexní úpravu svého centra. Proces příprav architektonické soutěže doprovázela i účast veřejnosti, která měla příležitost vyjádřit své názory během několika setkání a veřejného projednání. Klíčovým bodem diskuse se stala doprava a budoucnost parkovacích míst na náměstí Míru.
V posledních letech se v městském i příměstském prostředí prosazuje trend označovaný jako meadowscaping, tedy cílená přeměna konvenčních, pravidelně sečených trávníků na přírodní nebo polopřírodní louky. Tento přístup vychází z poznatků ekologie, biologie a udržitelného krajinářství a nabízí řešení, které reaguje na aktuální environmentální výzvy, včetně poklesu biodiverzity, klimatických změn a vysoké spotřeby zdrojů spojené s údržbou tradičních trávníků.
Hlukové znečištění představuje jednu z nejrozšířenějších a současně nejvíce podceňovaných environmentálních zátěží současné Evropy. Podle nejnovější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) je více než 110 milionů obyvatel EU vystaveno hladinám hluku překračujícím práh 55 dB (index den–večer–noc), což představuje oficiálně stanovenou hranici, nad kterou dochází k negativním účinkům na lidské zdraví.
