Obyvatelé obce Martinice na Kroměřížsku plánují na 25. srpna dopravní protest. Chtějí zablokovat silnici II/490, která obcí prochází a nese podstatnou část tranzitní dopravy. Důvodem je nedostupnost téměř hotového úseku dálnice D49, která by měla právě tuto dopravu odvést mimo zastavěné území.
Plánovaná přeměna bývalého hotelu Banka v Trojanovicích na Novojičínsku na velký rezidenční a hotelový komplex se stala předmětem ostré diskuse. Proti projektu, který má výrazně zvýšit kapacitu ubytování, se postavila část obyvatel i vedení obce. Petici proti záměru podepsalo přes 1200 lidí, obávajících se negativního vlivu na přírodu, infrastrukturu a ráz krajiny Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
V sicilském městě Messina se v sobotu sešlo podle organizátorů na 10 000 lidí, aby vyjádřili nesouhlas s plánem italské vlády postavit most přes Messinskou úžinu, který by spojil Sicílii s pevninským regionem Kalábrie. Kritici upozorňují na vysoké náklady projektu, riziko zemětřesení, dopad na životní prostředí a obavy z možného zapojení mafie.
Výbor UNESCO doporučil českému státu zachovat a opravit železniční most na pražské Výtoni, místo jeho nahrazení novou konstrukcí. Upozornil, že most je významnou součástí historického panoramatu Prahy, které přispívá k její výjimečné univerzální hodnotě zapsané na seznamu světového dědictví.
Město Havířov zaplatilo investorům desítky milionů korun za projekt hokejové haly, který nakonec vůbec nevznikl. Projekt odstartoval v roce 2021, kdy zastupitelé odsouhlasili spolupráci s podnikateli Petrem Malířem a Matúšem Szilágyim, tehdejšími zástupci hokejového klubu z Českého Těšína, později z Havířova. Cílem bylo postavit multifunkční sportovní halu s ledovou plochou na pozemcích v Mánesově ulici, kde stála bývalá škola.
Místo čistě utilitárního parkovacího domu vznikne v centru Brna polyfunkční stavba kombinující parkování, bydlení a komerční prostory. Projekt domu Skořepka, který v březnu představily Brněnské komunikace, byl přepracován poté, co čelil kritice odborné veřejnosti i politické opozice. Důvodem byla především výtvarná kvalita návrhu a nedostatek urbanistických ambicí.
V české společnosti panuje zvláštní druh shody: víme, že potřebujeme stavět. Potřebujeme nové byty, školy, nemocnice i infrastrukturu, která udrží tempo se strukturálními změnami společnosti. Vědomí této potřeby je dnes téměř univerzální a sdílí ho politici, investoři, architekti i většina veřejnosti. Dokonce podle výzkumu agentury STEM/MARK si 68 procent obyvatel myslí, že výstavba v Česku probíhá příliš pomalu, což brzdí rozvoj naší ekonomiky i společnosti.
Plánovaný rozvoj dopravní infrastruktury v oblasti sportovního areálu Veslák v Nymburce naráží na politický pat mezi vedením města a opozicí. Středočeský kraj přislíbil, že v lokalitě vybuduje záchytné parkoviště typu P+R, autobusovou točnu i zastávky. Pozemky, na kterých mají tyto stavby vyrůst, ale zatím nejsou v majetku města. Vlastní je soukromý developer, od nějž je radnice měla získat a do letošního léta bezúplatně převést na kraj.
Výšková budova s 16 patry, kterou plánuje soukromý investor postavit v centru Zlína, narazila na odpor památkářů. Podle Národního památkového ústavu (NPÚ) by projekt narušil panorama městské památkové zóny a ovlivnil dominanty v dálkových pohledech. Výhrady památkářů se týkají především výšky stavby.
