Informace, která se v médiích poprvé objevila již v roce 2022 bere svět útokem. Obrazně. Pozornost zahraničních médií asfalt z cigaretových špačků rozhodně získává – nejen díky první úspěšné realizaci, ale zřejmě i proto, že jde o řešení z běžně nerecyklovatelného odpadu, se kterým neumíme nakládat a kterého máme, takřka, obrovské množství a většina přitom končí různě v přírodě, na trávnících měst, v kanálech či volně po silnicích a chodnících.
Extrémní projevy počasí se zhoršují kvůli měnícímu se světovému klimatu – a to si vybírá daň na našich silnicích. Toto tvrzení prakticky nelze postavit ani jako otázku, je to holý fakt. V roce 2023 bylo ve Spojeném království hlášeno téměř 630 000 výmolů, což byl podle údajů sestavených skupinou kampaně Round Our Way nejvyšší údaj za posledních pět let. Mezitím ve Spojených státech přibližně 44 milionů řidičů nahlásilo v roce 2022 poškození svých vozidel v důsledku výmolů, což byl podle AAA masivní 57% nárůst oproti roku 2021.
Z liniového zákona, který má za cíl urychlit výstavbu hlavně silnic, dálnic a železnic, se do budoucna stane zákon o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Vztahovat se bude nově i na stavby pro energetickou bezpečnost související s jadernou energetikou a usnadní i otevírání a těžbu strategických ložisek kritických surovin včetně štěrkopísků a kamene. Novelu, která zákon takto rozšiřuje a mění, podepsal prezident Petr Pavel.
Stavba nové tramvajové trati v Brně z dosavadní konečné v Bystrci na sídliště Kamechy získala územní rozhodnutí. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) uvedla, že předpokládá, že by se mohlo začít stavět na konci příštího roku. Jde o 1,4 kilometru dlouhou trať s převážně raženým tunelem, který bude mít délku 320 metrů. Město má za trať zaplatit téměř tři miliardy korun, přičemž usiluje o získání dotace z Operačního programu Doprava ve výši 2,4 miliardy korun.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) zamítl rozklad ekologického hnutí Dětí Země, stavební povolení je tak v právní moci. Stavba nového úseku dálnice D11 mezi Trutnovem a státní hranicí by mohla začít 19. prosince. Děti Země stavební povolení napadly čtyřmi námitkami. Týkaly se evidence činnosti biologického dozoru, způsobu měření intenzity hluku při zkušebním provozu, zásahu dálnice do okraje lesa a stanoviska EIA.
Příprava staveb jednotlivých úseků dálnice D35 trvala až 27 let. Brzdily ji neúplné doklady od státu pro stavební úřady i námitky a odvolání účastníků stavebních řízení. Vyplývá to z výsledků prověrky, které zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Z liniového zákona, který má za cíl urychlit výstavbu hlavně silnic, dálnic a železnic, se do budoucna zřejmě stane zákon o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Vztahovat se bude nově i na stavby pro energetickou bezpečnost související s jadernou energetikou a usnadní i otevírání a těžbu strategických ložisek kritických surovin včetně štěrkopísků a kamene.
Britský premiér Rishi Sunak oznámil omezení ambiciózního projektu stavby vysokorychlostní železnice HS2. Projekt původně za 37,5 miliard liber (asi bilion korun), který by nyní stál až téměř trojnásobek, měl propojit Londýn a severoanglická města Birmingham, Leeds a Manchester.
Nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury by měly ze zákona získat povolení ve lhůtě čtyř let. Počítá s tím novela liniového zákona, kterou podpořila Sněmovna. Čtyřletou lhůtu obsahuje evropská směrnice, kterou novela zavádí do českého práva. Změna by měla zajistit rychlejší povolování staveb. V účinnost má vstoupit letos 10. srpna.
Základní dálniční síť v Česku by měla být hotová do roku 2033. Novinářům to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Během letošního roku proto chce na vládě projednat výhled výstavby dopravní infrastruktury na příštích deset let, který bude obsahovat plány jednotlivých staveb i jejich financování.
Investoři v Kolíně budou mít možnost uzavírat s městem takzvané plánovací smlouvy. Na jejich základě by měli městu platit investorský příspěvek. Vyplývá to ze zásad pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury města Kolína, které schválili kolínští zastupitelé. Pro bylo 19 z 23 přítomných zastupitelů.
Stavitelé bytů a rodinných domů v Nymburce budou městu přispívat na veřejnou infrastrukturu. Příspěvek za byt bude 30.000 korun, za rodinný dům 50.000 korun. Hradit ho budou developeři i fyzické osoby a město peníze využije například na nová místa v základních a mateřských školách. Spoluúčast na pořízení potřebné veřejné infrastruktury dnes jednomyslně schválili nymburští zastupitelé.
Výrazné zdražování materiálů a jejich nedostatek zpožďují některé stavby a opravy silnic v Plzeňském kraji. Prodlení zatím nejsou tak výrazná, ale situaci by mohla zhoršit válka na Ukrajině. Některé stěžejní věci, jako je třeba stavební ocel, stojí dvojnásobek a asfalt, závislý na ceně ropy, zdražuje stále, zatím lineárně.
Pražský magistrát zřídí Fond spoluúčasti investorů na rozvoji území, do kterého budou developeři po dohodě s městem přispívat na rozvoj infrastruktury. Důvodem je nedostatek peněz na vybudování nové infrastruktury, kterou má na starosti město.
Stavební náklady jsou v Praze v porovnání osmi větších měst střední a východní Evropy páté nejvyšší, nejdražší je Vídeň. Loni byly v Praze náklady druhé nejvyšší. V kontextu stovky světových měst zůstala Praha na 67. místě. Nejvyšší stavební náklady jsou v Ženevě. Vyplývá to z výsledků studie mezinárodní poradenské společnosti Arcadis.
