Galerie(6)

Soběstačný bankovní dům. Příklad symbiózy progresivní architektury s okolní krajinou

Když v roce 2007 společnost ČSOB otevřela první budovu nového sídla v pražských Radlicích navrženou architektem Josefem Pleskotem, jednalo se ve své době o unikátní přístup z pohledu udržitelnosti a ohleduplnosti k životnímu prostředí. O dvanáct let později se architektům Markovi a Štěpánovi Chalupovým podařilo s respektem a přitom progresivně navrhnout a realizovat rozšířenou centrálu stejné banky. Ta představuje vzácný a obdivuhodný příklad architektury, která se skutečně propojuje s okolní krajinou, vytváří komfortní prostředí pro své zaměstnance a může se pochlubit energeticky šetrným provozem.

Nová budova SHQ banky ČSOB kopíruje reliéf svahu Radlického údolí, do kterého je umístěná, a díky použitým materiálům a střešní zeleni dokonale splývá s okolím. Zelené střechy slouží jako přirozená termoregulace budov, zároveň fungují jako místo pro setkávání zaměstnanců, odpočinek i sport.

Pozoruhodná je energetická soběstačnost nové budovy, která letos získala mezinárodně uznávaný certifikát LEED Platinum v kategorii New Construction v oblasti navrhování a výstavby environmentálně šetrných a udržitelných budov. V rámci České republiky jej mají pouze další dvě budovy, přičemž ČSOB se může pyšnit dosud nejvyšším počtem dosažených bodů. V rámci EU patří sídlo SHQ do první desítky ze zhruba 100 „platinových“ budov. 

Budova je zasazena do svahu Radlického údolí a díky zeleným střechám splývá se svým okolím. | Foto: Marie Šandová

Nová centrála má největší soustavu geotermických čerpadel v Česku. Celkem 177 zemních vrtů hlubokých 150 metrů zajišťuje budově nejen vytápění, ale i klimatizaci. Systém o celkové délce přes 26 kilometrů slouží také jako zásobárna energie – v létě se do vrtů uloží teplo na zimu a naopak. Budova tak vůbec nepotřebuje klasickou kotelnu.

SHQ je také jako první řízena s pomocí 3D virtuální kopie fyzického modelu budovy. Tento systém umožňuje nejefektivnější šetření energie. SHQ vykazuje podle předepsaného vzorce 74% úsporu energií v porovnání se standardní budovou stejné velikosti, tj. pouze 1/4 spotřeby oproti „průměrnému“ domu.

Dešťovou vodu ze svých střech kampus svádí do akumulačních nádrží a využívá ji k závlaze intenzivních zelených střech a zeleně v okolí budov. Dle mezinárodní certifikace LEED Platinum uspoří budova SHQ 47,06 % pitné vody. 

Pohled od budovy NHQ na novou centrálu SHQ a nový tunelomost přetínající komunikaci. | Foto: Filip Šlapal
Snímek obrazovky 2020 12 03 v 6.28.42

Architektonické řešení

Základní východiska návrhu je možné nahlédnout dvěma pohledy – zevnitř a zvenku, oba pohledy se vzájemně ovlivňují.

Uvnitř budovy bylo záměrem autorů vytvořit soudobé pracovní prostředí, a to s pestrou škálou různých charakterů pracovních míst. Namísto běžného monotónního společného halového prostoru navrhli architekti otevřený kontinuální spojitý prostor skládající se z velikostně a charakterově různě modulovaných, avšak měřítkově úměrných podprostorů.

V centru budovy je situována hlavní dvorana, která otevírá propojený prostor centrály. | Foto: Filip Šlapal

Při pohledu zvenku je zřejmý vztah budovy s okolím. Budova je co nejtěsněji zapojena do svého prostředí, do Radlického údolí, které má svůj zcela unikátní přírodní charakter. Je koncipována jako klastr nízkých pavilonů zapuštěných do svahu. 

Díky tomu, že střechy pavilonů se zahradami terasovitě sestupují po svahu údolí, jsou tak s údolím přímo semknuté a jsou jeho součástí. Je to jednak pokorné k prostředí – krajině, ale zároveň to umožňuje transformovanou krajinu intenzivně užívat. Díky tomu, že na střechách nejsou žádné technologie budovy (jsou umístěny v suterénu), je možné střechy maximálně využít právě pro pobytové zahrady, do kterých jsou komponovány alternativní pracovní prostory.

Střechy pokrývají střešní zahrady o rozloze 13 470 m2. Slouží jako přirozená termoregulace budov i místo setkávání. | Foto: Filip Šlapal

Vegetace na střešních zahradách střechy stíní, střechy se nerozpalují a nevytváří se tak tepelný ostrov ve městě. Vegetační souvrství zadržuje vodu v území a zároveň zásobuje vegetaci vodou. Nejde o formálně prvoplánové přihlášení se k zelenému stavění. 

Provozní a dispoziční řešení

Charakter vnitřních prostorů je odstupňován, od poloveřejného prostoru hlavní dvorany v centru budovy přes dílčí polosoukromá centra v halách krajních pavilonů až po charakter polosoukromých a zcela klidných soukromých prostorů s trvalými pracovišti po obvodě budovy při fasádách. Vnitřní prostory jsou organizovány ve fraktálových sestavách. Skladba prostorů se v hierarchické organizaci v budově repetitivně opakuje, s dílčími specifickými odchylkami. 

Charakter vnitřních prostorů je odstupňován. Po obvodu budovy jsou umístěna trvalá pracoviště. | Foto: Filip Šlapal

Stejně tak autoři v analogické skladbě k souboru vnitřních prostorů koncipovali odpovídající rozvrh venkovních pracovních prostorů na střešních zahradách. Terén střešních zahrad a kompozice výsadeb byly komponovány tak, aby po jejich vzrůstu byl v zahradě vytvořen soubor více či méně uzavřených či otevřených prostorů s rozdílnými velikostmi, pro větší společná jednání, dílčí konzultace či zákoutí pro individuální práci. Vznikl soubor zahradních místností pod širým nebem.

CHAA SHQ 3330a2 csob 20 7 16k10
Vnitřní prostory jsou propojeny s venkovní krajinou | Foto: Filip Šlapal

Po celou dobu architekti sledovali záměr propojení prostorů zevnitř ven a naopak, tedy nejen to, aby vnitřní a venkovní pracovní prostory byly na stejné výškové úrovni a byly tak po ruce a jednoduše dosažitelné. Chtěli, aby budova byla transparentní a neuzavíraly ji vnitřní příčky. Aby skrz ni bylo vidět a vnitřní prostory se propojily s venkovní krajinou. Aby krajina domem procházela.

Systém chlazení a vytápění budovy

Železobetonové stropní desky jsou nejen zásadním konstrukčním prvkem, ale díky jejich tepelné aktivaci slouží jejich velké plochy jako sálavé systémy pro vytápění a chlazení (BKT). Díky jejich akumulační schopnosti a tepelné setrvačnosti s malým tepelným spádem jde o výhodný systém. Energie pro toto vytápění a chlazení je získávána tepelnými čerpadly ze systému zemních vrtů, v budově není konvenční kotelna. Díky automatickému systému otvíravých částí fasády lze vnitřní spojitý otevřený prostor po většinu roku přirozeně větrat příčně či vertikálně komínovým efektem. 

Respekt a pokora

Nová budova banky vyjadřuje názor, jak dnes vytvořit pohodlné a inspirativní pracovní prostředí, rovněž zhmotňuje pokoru a úctu k sousedům, zde konkrétně ke krajině údolí Radlic. V neposlední řadě vyjadřuje názor na to, jak strukturálně organizovat budovu o velikosti malého městečka s jedním hlavním centrem, několika dílčími centry a řadou rozdílných typů pracovních prostorů. Budova je autorskou odpovědí na zadání uživatele v místě a čase a představuje svědectví své doby. 

CENTRÁLA SHQ ČSOB
Místo: Praha
Architekt: Chalupa architekti / Marek a Štěpán Chalupové
Spolupráce: Chalupa architekti / Jakub Chuchlík, Vojtěch Jeřábek, Jiří Kryl, Jan Ptáček, Michal Rosický, Matej Ruščák, Marek Šilar
Krajinářské úpravy: Terra Florida, v. o. s. / Lucie Vogelová, Radka Šimková, Jan Sulzer; Ateliér zahradní a krajinářské architektury / Zdeněk Sendler, Lýdia Šušlíková
Informační systém: Side2, s. r. o., graphic design / Tomáš Machek, Magdaléna Lindaurová
Investor: Radlice Rozvojová, a.s. / Ivo Koukol, Jan Vlačiha
Dodavatel stavby: HOCHTIEF CZ
Projekt: 2013–2019
Realizace: 2016–2019
Hrubá podlažní plocha všech podlaží: 65 220 m2
Plocha střešních zahrad: 13 470 m2
Zastavěná plocha: 17 182 m2

TEXT: JOLANA ŘÍHOVÁ
PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE: CHALUPA ARCHITEKTI
FOTO: FILIP ŠLAPAL, MARIE ŠANDOVÁ

Článek byl publikovaný v časopise Green ASB 6/2020.