Ve čtvrtek zemřela architektka Alena Šrámková, jedna z nejvýraznějších a oceňovaných postav české architektury posledních desetiletí. Bylo jí 92 let. Zprávu o úmrtí sdělila médiím její dcera, architektka Magdalena Hlaváčková. Šrámková je známá především realizacemi projektů nové haly pražského Hlavního nádraží a administrativní budovy ČKD na Můstku.
Architekt Petr Hájek získal čestné uznání v soutěži International 2021 Piranesi Award. Odnáší si jej za projekt krematoria domácích mazlíčků v Drnově s názvem Věčná loviště, který realizoval ve svém ateliéru Petr Hájek Architekti společně s Martinem Stossem a Cornelií Klein.
Pracoval s Jeanem Nouvelem, Frankem Gehrym, Sou Fujimotem či ateliérem BIG. I přes bohaté portfolio úspěšných projektů, mezinárodní zkušenosti a řadu ocenění je architektovi Martinu Krupauerovi vlastní pokora, nadšení a nehasnoucí zájem vytvářet poctivou architekturu všech měřítek.
Brutalistní budova pražského hotelu InterContinental a jeho blízké okolí se po 47 letech dočká kompletní rekonstrukce a přestavby. Investorem projektu je česká společnost WIC Prague a.s. vlastnící hotel a přilehlé pozemky, jejími majiteli jsou Oldřich Šlemr, Pavel Baudiš a Eduard Kučera. Architektonické řešení pochází z dílny studia TAK Architects, projekt realizuje společnost Metrostav a.s. Rekonstrukce se již rozběhla a její dokončení je naplánováno na prosinec 2022.
Před osmi lety dokončil ve svém rodném městě Humpolci stavbu, která stojí v místech bývalé soukenické fabriky. Stavbou je hotel, který nese příznačně jméno Fabrika a působí tak i po architektonické stránce.
Jaké architektonické počiny, zásahy, návrhy či události z poslední doby si zasluhují pozitivní ohodnocení a kterým by bylo lepší se vyhnout? Přinášíme vám hlédnutí za současným děním u nás, tentokrát zaměřené na veřejné zakázky.
PILANA Karbid, s. r. o., je mladá firma založená v roce 2011. Sídlí v historickém továrním areálu nedaleko Hulína, kde se první řezné nástroje – tehdy šlo o pily, začaly vyrábět již před 85 lety.
Pokud projekt schválí Zastupitelstvo hlavního města Prahy, mezinárodní architektonická soutěž na stavbu Vltavské filharmonie bude vyhlášena ve druhé půli letošního roku.
Dům s tmavou fasádou a geometrickými tvary poskládanými abstraktně k sobě nepůsobí na hraně trojského svahu, kam je umístěn, nepatřičně. Je nenásilně zasazen do svého okolí s ohledem na ostatní zástavbu.
Bydlení v domech, jež jsou kulturní památkou, má zřejmá pozitiva, daná jejich historií a estetickou hodnotou. Určitá úskalí mohou vznikat při rekonstrukci takových objektů pro současné bydlení, kdy je třeba minimalizovat možné střety plynoucí ze zachování historické a umělecké hodnoty objektu na straně jedné a požadavků na moderní bydlení na té druhé. Byt v Praze 7 na Letné, jehož rekonstrukci realizovalo Studio Objectum, patří do této kategorie.
Výrazu loft, jenž původně znamenal podkrovní prostor nebo nejvyšší patro průmyslového objektu, dnes rozumíme jako označení pro bytovou jednotku s velkou podlahovou plochou, vysokými stropy a velkorysým prosklením. Lofty vznikají nejčastěji adaptací prostor v nevyužívaných průmyslových objektech či na půdách bytových domů a pomáhají uspokojovat poptávku po do určité míry nekonformním bydlení.
Kolonie vil v pražských Vinohradech, jejíž zastavovací plán, hmotové a dispoziční řešení domů zpracoval architekt František A. Libra, si dodnes uchovává atmosféru prvorepublikového bydlení. Přestože investor jednu z vil postupně proměnil na kancelářský objekt, architektům z ateliéru edit! se podařilo prostory vily provozně a vizuálně sjednotit, zachovat historické prvky a současně vnést soudobé architektonické řešení.
Na počátku byl sen Vlastimila Nešetřila o funkčním vinařství v srdci Znojma. Dnes se v renesančním domě na znojemském náměstí víno vyrábí, degustuje i prodává, současně je zde rovněž prostor pro pořádání akcí a ubytování hostů. Vše na jednom místě. Cesta k tomuto „vinnému centru“ však nebyla jednoduchá.
Sídliště Solidarita v pražských Strašnicích má své kouzlo, dnešním slovníkem by se dalo říci, že je „retro“. Vznikalo postupně v letech 1947 až 1951 jako společný projekt několika stavebních družstev a průmyslových podniků. V prvním bytovém sídlišti v současném slova smyslu vznikaly podle zadání minimalistické a funkční byty z kategorie úsporného bydlení. Tehdy patřily mezi zdařilé a svou krásu i účelnost si podržely dodnes.
Není nezbytně nutné přijít o autenticitu stáří, není nezbytně nutné demolovat, ale ani rekonstruovat dogmaticky památkářsky. Zároveň je možné stavět ekonomicky za použití současných materiálů a dosahovat požadovaných parametrů. Tak komentují architekti Jan Hora, Barbora Hora a Jan Veisser ze studia ORA osobitý přístup k rekonverzi bývalé usedlosti, sýpky, na rekreační objekt.
