Základy a hrubá stavba

Nadzemní části halových konstrukcí vytvářejí klamný dojem poměrně nenáročného statického schématu. Především narůstající rozpětí jsou zdrojem složitých zatížení, která je třeba přenést do podloží, v mnoha případech tvořeného málo únosnými nebo silně stlačitelnými zeminami. Návrh zakládání se obecně musí opírat o zásady druhé geotechnické kategorie a v některých případech je dokonce nezbytné dodržet zásady třetí geotechnické kategorie. V obou případech se jedná o prokázání splnění podmínek mezního stavu únosnosti a použitelnosti.

Odběrný objekt Dobrohošť byl vybudován jako součást vodního díla Gabčíkovo s cílem dotovat ramennou soustavu průtokem z přívodního kanálu. Hydroenergetický potenciál lze využít v malé vodní elektrárně (MVE), s čímž se počítalo už při výstavbě tohoto odběrného objektu – byl vybudován vtokový objekt a část betonového přivaděče k plánované MVE. V současnosti se připravuje výstavba této elektrárny. Pro ověření vyprojektovaného návrhu vtokové části a přivaděče byl vybudován fyzikální model, na kterém byly zkoumány vybrané provozní stavy MVE.

Hlavním tématem tohoto příspěvku jsou informace o provozu betonáren, které vycházejí zejména z praktických postřehů a zkušeností servisních techniků i provozovatelů betonáren. Cílem je zaměřit se na důležitá témata ne z přísně odborného hlediska, ale poskytnout strukturovaný přehled o důležitých prvcích betonáren, jejich obsluze a údržbě, dokumentaci a poukázat na aspekty související s ochranou životního prostředí.

Konstrukční detaily jsou pro projekční práci velmi důležité a lze říci, že bývají často složitější než samotná hydroizolace spodní stavby. Jedním ze základních pilířů řešení je určení, zda detaily plní funkci vodotěsné izolace nebo současně řeší i další konstrukční potřeby spodních staveb.

Beton je vzhledem ke svým mechanickým vlastnostem, trvanlivosti, dostupnosti výchozích surovin a možnosti variabilního návrhu nepochybně nejrozšířenějším stavebním materiálem. Nové druhy vysokohodnotných betonů dosahují výrazně lepších vlastností z hlediska mechanické odolnosti, trvanlivosti a odolnosti při mimořádných zatíženích. Současně umožňují realizaci konstrukcí s menší spotřebou materiálu a energie. Přitom často využívají odpadové materiály z jiných procesů ve skladbě betonové směsi i při výrobě cementu nebo pro bednicí systém. Možnost realizace subtilních betonových konstrukcí zvyšuje potenciál uplatnění betonu v energeticky efektivní výstavbě budov.

Výroba cementu doznává změn a společnosti vyrábějící cement hledají co nejekologičtější řešení. Jaké jsou současné trendy v cementářském průmyslu?

Objekty z pohledového betonu jsou přitažlivé svou monumentalitou. Mnohé z nich jsou architektonickými skvosty a na návštěvníky působí emotivně po řadu let, podobně jako výtvarná díla. Zásadním nedostatkem obalových konstrukcí pouze z pohledového betonu je jejich velmi nízká tepelněizolační schopnost, což limituje jejich uplatnění ve stavebnictví v závislosti na klimatických podmínkách stavebního území a funkčním a časovém využití dané stavby.

Defekty svislých izolací i souvisejících odvodňovacích zařízení jsou obvyklou příčinou nadměrné vlhkosti spodních staveb. Ve zvýšené míře se to týká sanace starších objektů. Příspěvek reaguje na opakované chyby při provádění drenáží, se kterými se autoři setkali v praxi.

Naše putování po staveništích za místy potenciálních možností úrazů nejen při pádech z výšky (či pádech do hloubky) pokračuje. Tentokrát se zaměříme na zemní a výkopové práce v hustě zastavěném území, na veřejných prostranstvích, na veřejně přístupných komunikacích nebo v uzavřených areálech, kde současně probíhají i jiné než stavební činnosti.

„Tvrdost a pevnost“, to jsou charakteristické vlastnosti nové sádrokartonové desky z produkce firmy Knauf. Vylepšená deska s výstižným názvem „DIAMANT“ snese díky svým unikátním povrchovým vlastnostem přirovnání s tvrdostí vzácného přírodního kamene.

Pojížděné ploché střechy kladou vysoké nároky na kvalitu materiálů i způsob provedení. Použití nekvalitních materiálů může mít dalekosáhlé následky, zvláště pokud jde o extrémně zatěžované plochy, jako jsou parkoviště na střechách, nádraží či heliporty. U mnoha staveb z posledních let se v tomto ohledu výrazně osvědčilo použití pěnového skla.

Spodní stavba patří mezi nejvíce exponované konstrukční části budovy a svou kvalitou do značné míry ovlivňuje funkčnost celého objektu, což platí i pro střechu. Diagnostika závad a hlavně jejich odstraňování je však mnohem obtížnější a zásady navrhování jsou velmi rozdílné.

Broušené cihly POROTHERM dostanou k 1. lednu 2010 nové „křestní“ jméno. Budou tak v prodeji v Česku, Slovensku, Maďarsku a Polsku pod shodným označením POROTHERM Profi. Tento krok, při němž v Česku končí obchodní název POROTHERM CB, by měl stavebníkům usnadnit orientaci na globalizujícím se trhu.

Urychlení tuhnutí a tvrdnutí betonu je ve stavební praxi velmi důležitým a žádaným zásahem při zhotovování betonových prvků a konstrukcí. Zásah je velmi obtížný a náročný na přesné dodržování technologického postupu.

Jaké jsou zásady pro navrhování lehkých dělicích příček ve vztahu k vážené vzduchové neprůzvučnosti? Které základní faktory ovlivňují vzduchovou neprůzvučnost těchto konstrukcí z pohledu realizace a materiálového řešení? Odpovědi na tyto a podobné otázky přináší tento příspěvek.