Co týden dal: Život pod italským sluncem, návrat k řece i restaurace, o které se mluví
Architektura umí inspirovat mnoha způsoby. Někdy ukáže vysněné bydlení, jindy promění zapomenutý kout města nebo vytvoří interiér, kam lidé chodí nejen za jídlem, ale i za zážitkem. Právě takové příběhy minulý týden nejvíc rezonovaly mezi čtenáři ASB.
Od rezidence v italské Apulii přes nové nábřeží v Holešovicích až po restauraci v centru Prahy, která si během několika dní získala mimořádnou pozornost na sociálních sítích.
Největší pozornost v uplynulém týdnu na webu asb-portal.cz vzbudil příběh manželů, kteří se rozhodli vyměnit ruch Prahy za vlastní dům v italské Apulii. Tedy krok, o kterém přemýšlíme aspoň občas určitě všichni, ale málokdo má tu odvahu skutečně dát věci do pohybu. Tento skvělý článek sepsal náš editor Dan Zeman.
Článek neoslovil jen milovníky architektury, ale podle reakcí také samozřejmě všechny, kdo si někdy pohrávali s představou života u moře. Nejde o honosnou vilu ani demonstraci luxusu. Právě naopak. Kouzlo projektu spočívá v citlivém propojení současné architektury s místní krajinou, tradičními materiály a pomalejším životním tempem.
Velkou roli u textu hrají fotografie. Bílé stěny, olivovníky, kamenné zídky a výhledy do otevřené krajiny vytvářejí atmosféru, která člověka přiměje alespoň na chvíli zpomalit. Podobné články pravidelně dokazují, že čtenáře nepřitahují jen velké investice nebo rekordní stavby. Často je mnohem zajímavější dobře odvyprávěný příběh o tom, jak se dá žít jinak.
Holešovice se znovu obracejí k řece
Velmi pozitivní ohlas (a to je opravdu co říct a je potřeba to zmínit) vyvolala proměna holešovického nábřeží. Místo, které dlouhé roky stálo stranou zájmu, dnes nabízí prostor pro procházky, odpočinek i setkávání. Právě to místní obyvatelé na sociálních sítích oceňovali nejvíce. Vlastně nejde ani o tak velký projekt nebo nezapomenutelnou stavbu ani architektonickou atrakci. Největší změnou je fakt, že se k řece konečně dá přirozeně přijít a trávit u ní čas. Občas prostě stačí málo.
Podobné projekty bývají nenápadné, jejich dopad je ale obrovský. Kvalita veřejného prostoru se totiž neměří počtem ikonických staveb, ale tím, jestli se lidé rozhodnou místo skutečně používat. Reakce z Holešovic naznačují, že právě to se tentokrát podařilo. Mrkněte na článek, stojí určitě za přečtení. Pozitivní příklady i u nás táhnou.
Restaurace v centru Prahy, kde jíte očima ale jinak, než byste čekali
Výrazné barvy, otevřená kuchyně a velmi zpamatovatelný interiér. Nová restaurace The Kimchi v centru Prahy patřila mezi nejdiskutovanější architektonické realizace týdne. Velkou část pozornosti přitom nepřinesly gastronomické recenze, ale samotný prostor.
Fotografie interiéru se rychle začaly objevovat na Instagramu a ukázaly, jak velkou roli dnes design hraje při vytváření celkového zážitku. Tady fakt jíme očima ještě před vstupem. Dan Zeman vybral k textu skvělé fotky, které doprovázejí zajímavé čtení
Restaurace zkrátka už dávno nejsou jen místem, kam se chodí na večeři nebo na rychlý oběd. Stávají se součástí městské kultury a často i cílem návštěvy samy o sobě. The Kimchi je dalším důkazem, že dobře navržený interiér dokáže přitáhnout pozornost stejně spolehlivě jako kvalitní kuchyně. Já bych kimči nedal do pusy, ale určitě se tam zajdu podívat. A co vy? Jak na vás restaurace působí?
