Plzeňskou nemocnici čeká historická proměna. Pavilon za miliardy změní fungování celého zařízení

Fakultní nemocnice Plzeň vstupuje do jedné z největších investičních etap své historie. Největší zdravotnické zařízení západních Čech zahájilo výstavbu nového Pavilonu chirurgických oborů za přibližně čtyři miliardy korun, který výrazně promění podobu lochotínského areálu i organizaci zdravotní péče v regionu. Stavba, která odstartovala v červnu 2026, zároveň potvrzuje dlouhodobý trend centralizace a modernizace českých nemocnic.

Projekt přichází v době, kdy nemocnice uzavřela mimořádně úspěšný rok. FN Plzeň hospodařila s výnosy kolem 12,75 miliardy korun a historicky nejvyšším hospodářským výsledkem, který se přiblížil jedné miliardě korun. Právě ekonomická stabilita nyní umožňuje rozvoj infrastruktury v rozsahu, který byl ještě před několika lety jen těžko představitelný.

Největší stavební zásah za desítky let

Nový chirurgický pavilon vznikne v lochotínské části nemocnice v blízkosti Gynekologicko-porodnické kliniky, v místě současného záložního heliportu. Půjde o jednu z největších staveb ve zdravotnictví v Plzeňském kraji za poslední roky a zároveň o zásadní proměnu fungování nemocničního kampusu.

„Pro nemocnici je to obrovský rozvojový krok, jedna z největších investičních akcí a zároveň významná strategická státní akce,“ říká ředitel FN Plzeň docent MUDr. Václav Šimánek, Ph.D., a doplňuje: „Myslíme nejen na zdravotní péči, ale i na parkování, které je důležité pro pacienty, návštěvy i naše zaměstnance. Proto jsme také udělali maximum pro navýšení kapacity parkování při stavbě, jak jen to prostorové podmínky v areálu dovolí.“

Právě koncentrace zdravotnických provozů do modernějšího lochotínského areálu představuje jeden z hlavních cílů celé investice. Po dokončení pavilonu by mělo dojít k postupnému přesunu vybraných oddělení a klinik z borské části nemocnice. Výsledkem má být efektivnější provoz, lepší logistika a silnější zázemí pro specializovanou péči.

Ve zdravotnictví přitom nejde jen o samotnou architekturu budov. Moderní nemocniční komplexy dnes fungují jako vysoce sofistikované organismy, kde je klíčové propojení jednotlivých oborů, rychlá dostupnost diagnostiky i návaznost akutní péče. Nový pavilon tak není pouze další budovou, ale součástí širší transformace zdravotnické infrastruktury.

Za pozornost stojí i další výrazný architektonický zásah, který lochotínský areál Fakultní nemocnice Plzeň získal teprve nedávno. Koncem minulého roku se zde otevřelo nové transplantační centrum kostní dřeně od světoznámé architektky Evy Jiřičné. Dvoupatrová nástavba vyrostla na střeše osmipodlažního pavilonu hematologicko-onkologického oddělení a díky své lehké skleněno-kovové konstrukci si rychle vysloužila přezdívku „Obláček“. Nová dominanta nemocničního areálu ukazuje, že i vysoce specializované zdravotnické stavby mohou pracovat s výrazným architektonickým gestem a kvalitním veřejným obrazem instituce. Projekt zároveň potvrzuje stále silnější důraz na propojení moderní medicíny, technologického zázemí a současné architektury.

Nemocnice jako permanentní staveniště

Rozsáhlá výstavba se samozřejmě neobejde bez komplikací. V případě FN Plzeň se jedním z největších témat stává doprava a organizace pohybu v areálu. Nemocnice proto připravila sérii dopravních opatření, která mají zmírnit dopady stavby na pacienty i zaměstnance.

„S odborníky jsme připravili dopravní řešení po jednotlivých etapách, které jasně určí, jak a kudy se dostat k jednotlivým vstupům do nemocnice,“ upozorňuje ředitel.

Parkování jako klíčové urbanistické téma

Jedním z největších problémů současných nemocničních areálů je doprava v klidu. Plzeňská nemocnice není výjimkou. Rozsáhlé staveniště zabere část stávajících parkovacích ploch, vedení nemocnice proto připravilo sérii náhradních opatření.

Pod Psychiatrickým pavilonem vzniklo 70 nových parkovacích míst, další kapacity přibyly u spodního vjezdu z Roudné, v okolí komunikace směrem k Linde nebo v blízkosti Onkologické kliniky. Celkově nemocnice vytvořila 135 nových parkovacích stání.

Téma parkování dnes přitom výrazně přesahuje samotné zdravotnictví. Velké nemocniční komplexy často fungují jako samostatná města s tisíci zaměstnanci a desítkami tisíc návštěvníků měsíčně. Každá nová stavba proto automaticky otevírá otázku dopravy, kapacity veřejného prostoru i budoucího fungování celého území.

„Jsme si vědomi, že to bude náročné období, ale děláme vše pro to, aby pacienti při příchodu do nemocnice nebloudili, dostali se jednoduše vždy tam, kam potřebují, aby jim návštěva nepřinášela další stres a starosti. Jelikož jsme nemocnice, naším cílem je léčit, přesto věřím, že jsme pro zlepšení situace s parkováním udělali maximum. Bohužel vozidel přibývá a je to nekonečná smyčka. Děkujeme všem za trpělivost,“ dodává ředitel Václav Šimánek.

Další miliardy do zdravotnické infrastruktury

Chirurgický pavilon navíc není jedinou investicí, kterou FN Plzeň připravuje. V plánu je také nový pavilon infekčních chorob s odhadovanými náklady přes dvě miliardy korun. Paralelně pokračuje modernizace urgentního příjmu, rekonstrukce interních oddělení i nákup špičkových diagnostických technologií.

Nemocnice už v uplynulém roce otevřela nové lůžkové stanice Kardiologické kliniky a investovala do moderních přístrojů včetně počítačové tomografie. Další projekty financované z Národního plánu obnovy směřovaly do rehabilitačních pracovišť nebo specializovaných onkologických center.

„Celkové náklady dosáhly téměř 11,8 miliardy korun. Největší položku představovaly osobní náklady ve výši 5,5 miliardy korun. Spotřeba materiálu činila 4,46 miliardy korun, z toho 2,36 miliardy připadlo na centrové léky využívané v řadě specializací – například v akutní péči, jako je onkologie či hematologie, nebo v chronických oborech, například v revmatologii,“ uvedl ředitel FN Plzeň doc. MUDr. Václav Šimánek, Ph.D.

FN Plzeň tak dnes nepředstavuje jen regionální nemocnici, ale stále více rozsáhlý zdravotnický kampus evropského typu. Právě kombinace moderní infrastruktury, specializované péče a strategických investic bude v následujících letech určovat podobu českého zdravotnictví i konkurenceschopnost jednotlivých regionů.